Koncovku určujeme podle vzoru, viz téma Podstatná jména: vzory ženského rodu. Pro ženský rod máme v češtině 4 vzory: žena, růže, píseň, kost. Poslední tři řadíme k tzv. měkkým vzorům, tedy vzorům, které mají pouze koncovky s měkkým I.Končí-li jméno na souhlásku, řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže.měkkým vzorům, tedy vzorům, které mají pouze koncovky s měkkým I. Výjimku tvoří jen vzor žena (například tvar ženy), ten ale snadno poznáme podle typického zakončení na -A. Pokud tedy končí podstatné jméno ženského rodu na jiné písmeno než -a, víme, že v něm píšeme měkké I.
Jak poznat vzor píseň : Vzory podstatných jmen rodu ženského rozdělujeme na tvrdé (žena) a měkké (růže, píseň, kost). Končí-li jméno na souhlásku – vzory: píseň, kost. Končí-li jméno na samohlásku – vzory: žena, růže.
Jaké i se píše po r
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.
Jaká slova se skloňují podle vzoru píseň : Podle vzoru „píseň“ se skloňují názvy zakončené na ‑ž, ‑š, ‑ř, ‑ď, ‑ň, ‑j (Paříž, Kroměříž, Dobříš, Remeš, Jaroměř, Sibiř, Mokraď, Třeboň, Lublaň, Choceň, Basilej) a většina jmen zakončených na ‑č (Mohuč, Třebíč, Skuteč).
č. j. na -e (-ě): hřiště, pole, nebe. Podle vzoru kuře se skloňují podstatná jména rodu středního zakončená v 1.
kuře! kuřata! Vzor kuře je vzor smíšený, to znamená, že v jeho koncovkách může být tvrdé y/ý nebo měkké i/í.
Kdy se píše byly a byli
Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).Jde‑li o ženy, píšeme v příčestí ‑y: Nechtěly jsme se už hádat s manželi, vyrazily jsme proto na výlet samy. Jde‑li o muže nebo o muže a ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme ‑i: Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).
Pokud je podmět složen z podstatných jmen různých rodů, rod mužský životný má přednost před ostatními rody, rod ženský a mužský neživotný mají přednost před rodem středním. Příklady: muži a ženy byli. kočky a koťata byly.
Jaké i se píše na konci : Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!
Jaký je vzor ovoce : Děti také musí podle slyšeného najít odpovídající obrázek. Vybrané ovoce a zelenina je v daném rodě vždy stejného vzoru, aby skloňování bylo pro děti snazší (u ženského rodu – vidím hrušku, jahodu, papriku podle vzoru žena, u mužského rodu – vidím hrášek, meloun podle vzoru hrad).
Co se skloňuje podle vzoru kuře
Klasická poučka zní, že podle vzoru kuře skloňujeme podstatná jména středního rodu, která mají v 1. pádu jednotného čísla koncovku -e a v ostatních pádech (kromě 4. a 5. pádu jednotného čísla) kmen rozšířený o -et- u jednotného čísla a o -at- v množném čísle.
podstatné jméno vejce skloňujeme podle vzoru moře, jen v 2. pádu množného čísla má toto slovo tvar (bez) vajec (zatímco moře má tvar bez moří). Častou chybou je používání tvaru (bez) vejcete, podstatné jméno vejce ale podle vzoru kuře rozhodně neskloňujeme, správně je skutečně vzor moře.Je totiž potřeba si pamatovat, že zatímco dítě (v jednotném čísle) je rodu středního, děti (v množném čísle) jsou rodu ženského. Tomu odpovídají i zakončení slovesných tvarů. Vždy píšeme, že děti byly, děti si hrály, děti skákaly, děti plakaly (nikoli děti byli, děti si hráli, děti skákali, děti plakali).
Jak se píše jeli : Píšeme-li větu „Děti jely na výlet. “ je na konci slova jely „y“. Píšeme-li větu „Děti a učitelé jeli na výlet. “ je na konci slova jeli „i“.