Odpověď není nikterak složitá: Spojku „aby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy abyste, nikoli aby jste ani abyjste. (Tvar podmiňovacího způsobu byste se „sloučí“ se spojkou aby v jediný výraz.)Pokud podmět je TY, zkuste ho změnit na jinou osobu a podívejte se, jestli SI/JSI zmizí. Pokud zůstalo, bude to zase SI. Když zmizelo a nahradilo ho BÝT v jiné osobě, jedná se o JSI. Čekal jsi dlouhoProblémy však vznikají i v souvislosti s použitím jednotného čísla podmiňovacího způsobu slovesa být. Tvar první osoby zní správně bych (nikoliv by jsem či bysem), spisovný tvar druhé osoby je pak bys (nikoliv by jsi). Třetí osoba jednotného i množného čísla má tvar by.
Jak se píše by ses : Rovněž v podmiňovacím způsobu užíváme stažené ses, sis: ty by ses nekoupal, aby sis nečetl, kdyby ses podíval (nikoli *by jsi se, *kdyby jsi se, *aby jsi se).
Jak se píše aby jsme
Pamatujte si, že vždy píšeme jen a jen abychom. Ostatní tvary jako aby jsme, aby sme, abysme jsou chybné a patří do nespisovné češtiny. První chybná podoba aby jsme je velice častá, mnohdy je způsobena právě přehnanou snahou o korektnost projevu. Odborně se takový výraz označuje jako hyperkorektní.
Kdy se píše bychom nebo bysme : Tvar „bychom“ (respektive „abychom“, „kdybychom“) v první osobě množného čísla patří stále jako jediný do spisovné češtiny, zatímco tvar „bysme“ (potažmo „abysme“, „kdybysme“) je nespisovný.
Význam slova jsi
Význam slova může vyjadřovat existenci jako takovou v přítomném čase (např. ty jsi), dále může být výraz použit jako sponové sloveso příčestí minulého slovesa, které končí koncovkou -l, -la (např. přišel jsi včas), nebo také jako součást přísudku jmenného se sponou (např. jsi chytrý).
Jsi, je to tvar slovesa být. Si se používá pouze u sloves se zvratným zájmenem např. koupit si.
Jaké i se píše po slově
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.Měli bysme se užívá především v běžně mluveném, zcela neformálním, nespisovném jazyce. Najde-li se tato podoba v psaném textu, jde zpravidla o text zcela neformální – soukromá zpráva SMS, psaníčko posílané žáky při hodině pod lavicí, soukromý chat, neformální blog apod.Spisovné jsou podoby ty ses, ty sis, ale v mluveném projevu často slýcháme i ty jsi se, ty jsi si.
Podřadicí spojku „kdyby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy a pouze jako kdybyste, nikoli kdyby jste ani kdybyjste. Udělali byste lépe, kdybyste se do toho nepletli.
Jak se píše abychom : Jedinou gramaticky správnou variantou je abychom. Podobné je to i s dalšími tvary. Správné jsou tedy jen tvary my bychom a kdybychom.
Jak se píše by jsme : Ve spisovném jazyce je náležité pouze měli bychom. Podoba měli by jsme je tzv. hyperkorektní – domněle správná, utvořená analogií se stavbou složených slovesných tvarů minulého času. Měli bysme se užívá především v běžně mluveném, zcela neformálním, nespisovném jazyce.
Jaké i se píše ve slově dali
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y.
Rovněž v podmiňovacím způsobu užíváme stažené ses, sis: ty by ses nekoupal, aby sis nečetl, kdyby ses podíval (nikoli by jsi se, kdyby jsi se, aby jsi se). Jazykové dotazy zodpovídá i Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm; e-mail: [email protected]).Dobrý den, slovo jsem je tvarem slovesa být (Byl jsem včera v kině.) a slovo sem je příslovcem (Polož to sem.). Tvar sem bývá někdy používán v běžné mluvě jako nesprávná varianta od slovesa být (Byl sem včera v kině), tuto variantu bychom však neměli používat, protože je nespisovná.
Jaké i se píše na konci slova : Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!