Rovnoběžky jsou dvě přímky ležící ve stejné rovině, které se nikde neprotínají. Rovnoběžnost přímek p a q zapisujeme p ∥ q p \parallel q p∥q. Kolmice je přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní úhel 90°. Kolmost přímek p a q zapisujeme p ⊥ q p \perp q p⊥q.Kolmost přímek p a q zapisujeme p ⊥ q p \perp q p⊥q. Dvě přímky, které jsou kolmé na nějakou třetí přímku a současně obě leží v jedné rovině, jsou rovnoběžky.Různoběžky – Wikipedie
Dvě různé přímky p , q ležící ve společné rovině, které mají právě jeden společný bod, se nazývají různoběžné přímky (různoběžky) a označují p ∦ q .
Jak se označuje přímka : Přímka – se zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku. Značíme ji dvěma body nebo častěji malým písmenem.
Jak se Znaci Ruznobezne přímky
p ∩ ρ = {P} Přímka p a rovina ρ jsou různoběžné. Přímka rovinu protíná v jednom bodě, bodě P. Zapisujeme p × ρ.
Co je za 60 rovnoběžkou : Rovnoběžky se zkracují od rovníku (nejdelší rovnoběžka) směrem k pólům (bod), přičemž délka 60. rovnoběžky je rovna 1/2 délky rovníku.
Výšky označujeme obvykle malým písmenem v s indexem názvu strany, ke které příslušná výška patří. Slovem výška označujeme v trojúhelníku jak úsečku, tak její délku. Konstrukce výšky trojúhelníku. Základem konstrukce výšky trojúhelníku je sestrojení kolmice k dané straně procházející protějším vrcholem.
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.
Co to je kolmice
Kolmice je geometrický útvar. Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.Kolmé přímky se protínají pod úhlem 90 stupňů.Polorovina je část roviny, která vznikne rozdělením roviny jednou přímkou. Tato přímka se nazývá hraniční. Polorovinu s hraniční přímkou p procházející bodem K značíme ↦ p K \mapsto pK ↦pK. Je-li přímka p určena body A, B, můžeme také psát ↦ A B K \mapsto ABK ↦ABK.
POLOPŘÍMKA je nekonečná rovná čára, která se nám nevejde ani do sešitu – proto do sešitu rýsujeme pouze její část!!! Narozdíl od přímky má ale svůj počáteční bod (značíme velkým tiskacím písmenem), můžeme tedy říci, že víme, že někde začíná, ale nikde nekončí.
Jak se značí Mimoběžnost : Ve stereometrii rozlišujeme čtyři vzájemné polohy dvou přímek v prostoru.
| Vzájemná poloha | Společné body | Značení |
|---|---|---|
| Rovnoběžné různé | žádné | p || q |
| Mimoběžné | žádné | p q |
| Různoběžné | jeden | p q |
| Totožné | všechny | p = q |
Jak napsat rovnici přímky : Obecná rovnice přímky v rovině má tvar ax+by+c=0 , kde a,b,c jsou nějaká reálná čísla taková, že alespoň jedno z čísel a a b není rovno 0.
Kolik je rovnoběžek na zemi
Snímek 1. Číslo poledníku určuje zeměpisnou délku. Číslo rovnoběžky určuje zeměpisnou šířku. Zeměpisná sít má 360 poledníků a 180 rovnoběžek.
Příklady správných formátů: Desetinné stupně: 41.40338, 2.17403. Stupně, minuty a vteřiny: 41°24'12.2"N 2°10'26.5"E. Stupně a desetinné minuty: 41 24.2028, 2 10.4418.Výška v trojúhelníku je vlastně vzdálenost vrcholu od protější strany. Vzdálenost se měří vždy na kolmici, proto je to kolmice spuštěná z vrcholu na protější stranu.
Jak se hleda těžiště trojúhelníku : Těžiště se vždy nachází uvnitř trojúhelníku.
To znamená, že dvě třetiny délky těžnice jsou na jedné straně od těžiště a zbývající jedna třetina na další straně. Delší část těžnice je vždy směrem „k vrcholu“ trojúhelníku. „U strany“ je naopak kratší část.