Samice se nazývá prasnice (někdy bývá význam zúžen na samice před porodem), samice, která již rodila, se nazývá svině (někdy se užívá i v širším významu jako synonymum prasnice) nebo bachyně.Ačkoliv dnes známe slovo vepř výhradně jako označení pro vykastrovaného samce prasete, Slované takto nazývali i některé říční toky (vlastně jméno vládce té řeky, vodního démona, jejž vídali v podobě vepře). Praslovanské veprь se shoduje s lotyšským vepris a se starohornoněmeckým ebur.Při identifikaci nebezpečí a jiných podnětů však využívají spíše čich a sluch, byť studie uvádí, že prase dokázalo rozpoznat člověka nebo auto na vzdálenost 1,5 kilometru. Jsou schopni vidět barvy, jde o dichromatické vidění, vidí zejména kombinaci barev modrých a zeleno-žlutých.
Co jí prase : Pokud ale chcete, aby dobře přibíralo, sáhněte po krmných směsích pro výkrm prasat, které obsahují i potřebné vitamíny a minerály. Co tedy můžete prasatům podávat Kuchyňské zbytky, trávu či kopřivy, brambory, spařený šrot nebo i namočený chleba.
Jak se říká samci prasete divokého
Myslivci označují samce prasete divokého slovem kňour, samice je bachyně. Mladá zvěř obojího pohlaví v prvním roce života je známa jako markazíni, letošáci či selata, v druhém roce života jako lončáci.
Jak se jmenuje mládě divokého prasete : Popis. Pojmenování: samec-kňour, samice bachyně, mládě-sele.
Slovem brávek se označuje vepř na východní Moravě a ve Slezsku, kde se navíc používá pojmenování bravské maso či braové maso pro vepřové.
Prase divoké | (Sus scrofa)
- černá zvěř; samec: kňour; samice: bachyně; mládě: sele, markazín; samčí mládě ve druhém roce: lončák; samčí jedinec ve třetím roce: kňourek, sekáč; samičí mládě ve druhém roce: bachyňka.
- O historii a myslivecké mluvě se můžete více dozvědět na tomto odkazu.
Jak vidí prase divoké
Divočáci na zrak moc nedají, takže na menší vzdálenost už spíše vidí čichem, který je u nich rozhodující. Ve srovnání s člověkem má prase podstatně lepší čich, s tím zrakem to bude asi horší, ale signální barvu asi vnímá dobře, třeba jako pes, tj. žlutou a červenou.Pokud chcete od vašich pozemků divoké prase odradit, kombinujte odpuzovače černé zvěře společně s vnaděním prasat na jiná místa. Toho můžete dosáhnout třeba i pomocí kaštanů, žaludů, kukuřice, brambor, jablek nebo i jiného ovoce, které umístíte na vhodná místa v blízkosti vašich pozemků, kde prasata neudělají škody.Nejlepší je pestrá a vyvážená strava složená z ovoce, ovesných vloček, těstovin, trávy, obilovin a chleba. Můžete jim dopřát také granule, vařenou zeleninu a rýži. Dejte si pozor na semena a kukuřici, po kterých rychle nabírá na váze. Prasátko potřebuje také dostatek vody.
Divoké prase je charakteristické svými vyčnívajícími zuby z horní a dolní čelisti. Obecně se jim říká zbraně, přičemž v horní čelisti jsou tzv. klektáky a dolní páráky. U bachyně nazýváme háky.
Jak se nazývá samice prasete divokého : Myslivci označují samce prasete divokého slovem kňour, samice je bachyně. Mladá zvěř obojího pohlaví v prvním roce života je známa jako markazíni, letošáci či selata, v druhém roce života jako lončáci.
Jak poznat Kňoura : Hmotnost kňoura se pohybuje od 95 až do 160 kg, bachyně 70 až 110 kg. Tělo je porostlé štětinami (osinami), na hřbetní straně delšími (zejména v zimě, kdy tvoří tzv. hřeben), tuhými a pružnými, na konci rozštěpenými. Dospělý kňour bývá světlejší než bachyně, která mívá matně černou barvu srsti.
Co je to slovo brav
Brav je ve starší češtině hromadné označení pro drobný domácí dobytek: kozy, ovce a vepře. Ve slovenštině znamená pouze vepře a bravčové mäso znamená vepřové.
Prase je české jméno pro několik příbuzných rodů nepřežvýkavých sudokopytníků, patřících do čeledi prasatovitých a podčeledí pravá prasata (Suinae) nebo bradavičnatá prasata (Phacochoerinae).Nekřičte na něj. Dejte mu dostatek prostoru, aby se mohl bezpečně vytratit. Rozhodně se k němu nepřibližujte. Pokud ho svou přítomností překvapíte a budete příliš blízko, může zaútočit v sebeobraně.
Co jí divoké prase : prase divoké je typický všežravec, jeho potravu tvoří hlavně tráva, hlízy, ořechy, různé bobule, mršiny, kořeny, odpadky, hmyz a malí plazi. velmi oblíbenou pochoutkou je kukuřice a další zemědělské plodiny. na polích často dokážou napáchat rozsáhlé škody.