Změna hustoty
se při změně teploty nemění.Se změnou teploty kapaliny se samozřejmě mění také její hustota. U většiny kapalin jejich hustota s rostoucí teplotou klesá. Voda je z tohoto pohledu mezi kapalinami výjimkou. Hustota vody se při zahřívání z {\rm 0 °C} do {\rm 3,98 °C} zvětšuje a teprve nad touto hodnotou se při zahřívání hustota vody zmenšuje.Zahříváním těles se hustota látek zmenšuje, ochlazováním zvětšuje.
Jak se počítá hustota látky : objem V. Pro výpočet platí vztah: hustota = hmotnost tělesa vydělíme objemem tělesa ρ = m/V. hustota ρ je v kilogramech na metr krychlový (kg/m3).
Čím můžeme měřit hustotu
Přibližné stanovení hustoty kapalin provádíme pomocí hustoměrů. Tato metoda však vyžaduje větší množství kapaliny. Hustoměr (nazývaný také areometr) je ponorné těleso většinou ve tvaru baňky s vystupující stopkou, ve které je umístěna stupnice udávající naměřenou hustotu kapaliny.
Jak se změní hustota látek při jejich tání : Protože hmotnost látek se při zahřívání nemění, změny objemu jsou důkazem změn hustoty. Se vzrůstající teplotou se zmenšuje hodnota hustoty látek. Stejně jako teplota varu a teplota tání je i hustota látek ovlivňovány teplotou, popř. tlakem.
Hustota je přímo úměrná tlaku, ale nepřímo teplotě. S rostoucí výškou klesá tlak, ale i teplota (alespoň v troposféře). Tlak však klesá strměji, než teplota. Je však jeden speciální případ, kdy nastává inverze hustoty vzduchu — když teplota s výškou klesá strměji, než 3,4 °C/100 m, což je tzv.
Led má hustotu 917 kg/m3.
Proč při změně teploty dochází ke změně hustoty
Při změně teploty tělesa dochází ke změně jeho objemu, ale hmotnost tělesa zůstává stálá. Proto dochází zároveň i ke změně hustoty tělesa.Přibližné stanovení hustoty kapalin provádíme pomocí hustoměrů. Tato metoda však vyžaduje větší množství kapaliny. Hustoměr (nazývaný také areometr) je ponorné těleso většinou ve tvaru baňky s vystupující stopkou, ve které je umístěna stupnice udávající naměřenou hustotu kapaliny.Hustota jako fyzikální veličina má značku ρ (řecké písmeno ró) a její zálkadní jednotkou je kg/m3. Další jednotkou je například g/cm3. Hustota nám tedy říká, kolik kg by daná látka vážila, pokud bychom jí měli 1 m3 (tj. krychli o straně 1 metr).
Postup práce s hustoměrem:
Po opatrném vložení do kapaliny ve válci se musí hustoměr volně vznášet a nedotýkat se stěn nebo dna válce. Hodnotu hustoty odečítáme na stupnici uvedené na hustoměru. Pro analytické účely se používá sada laboratorních hustoměrů s rozsahy měření 0,630 až 2,000 g/cm3 (viz tabulka).
Jak se měří hustota vody : Hustotu kapalin měříme pomocí přístroje, který se nazývá hustoměr. Hustoměr je uzavřená skleněná trubice s baňkou se závažím v dolní části a se stupnicí (podobná teploměru). Hustotu kapalin měříme hustoměrem tak, že jej opatrně zasuneme do nádoby s kapalinou a ze stupnice odečteme výslednou hustotu.
Jak se mění objem většiny látek během tuhnutí : Většina látek při tání zvětšuje svůj objem a při tuhnutí ho zmenšuje.
Jak se mění teplota s nadmořskou výškou
Se zvyšující se nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu o 1°C každých 150 m výšky, nezávisle na zeměpisné šířce, ta však výrazně ovlivňuje sezónní a denní kolísání teploty (rozdíl na slunci a ve stínu, vítr).
Hustota mědi je 8 930 kg/m3. Hustota železa je 7 870 kg/m3.Hustoměr (nazývaný také areometr) je ponorné těleso většinou ve tvaru baňky s vystupující stopkou, ve které je umístěna stupnice udávající naměřenou hustotu kapaliny. Hustoměry slouží k měření hustoty kapalin na základě Archimedova zákona.
Co ovlivňuje hustotu : Na hmotnosti tělesa závisí hustota přímoúměrně – čím větší hmotnost, tím větší hustota. K měření hustoty kapalin se používá hustoměr. Hloubka ponoru baňky a stopky se stupnicí závisí na hustotě kapaliny.