Jak se jmenoval mezopotámský panovník?
Gutejci je název kmene, který ovládl rozsáhlé oblasti jižní Mezopotámie po kolapsu akkadského impéria na téměř jedno století (cca 2150 př. n. l. – 2050 př. n. l.). Sumerské zdroje Gutejce popisují jako barbarský a dravý národ z hor.Chammurapi (zhruba 1800 př. n. l.), nejvýznamnější vládce starobabylonského období, již vládl plně centralizované říši. Byl nejvyšším správcem, zákonodárcem, soudcem a vojenským velitelem. V této tradici pokračovali další babylonští a asyrští panovníci.Mezopotámie neboli Meziříčí se rozkládala mezi asijskými řekami Eufrat a Tigris.

Jak se Nazyvali Bohove Mezopotámie : K národům staré Mezopotámie patřili především Sumerové a Asyřané, ale také původní neolitické před-sumerské kultury, nejrůznější nájezdníci (Gutejci, Kassité) a několik menších nezávislých království, např. Mitani. Každá z těchto kultur měla vlastní náboženství a vlastní panteon bohů.

Kdo porazil Babylon

V roce 331 př. n. l. Babylón dobyl Alexandr Veliký. Město ho velice překvapilo a vědom si jeho významu a polohy v rámci jeho nově vznikající říše, učinil z něj své budoucí sídlo. V roce 323 př.

Kdo byli Akkadové : Akkadové byli semitsky hovořícím etnikem, které nejpozději na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. začalo migrovat v několika vlnách do oblasti Mezopotámie.

Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj. hlínou a rákosem. Neoznačuje žádnou konkrétní sadu znaků, jako např. latinka nebo alfabeta.

V Mezopotámii žili Sumerové.

Byli velmi vzdělaní. Vytvořili písmo, z něhož se vyvinulo písmo klínové. Psali rákosem na hliněné tabulky. Vytvářely městské státy.

Co je to Zikkurat

Zikkurat (Zikkurrat) (z babylónského ziqqurrat, od kmene zaqāru „postavit na zvýšeném místě“ nebo z akkadského zakáru tyčit se, vyčnívat) jsou stupňovité věže, pnoucí se do výše (3 až 7 stupňů), vysoké několik desítek metrů, několik teras nad sebou na vrcholu schodiště vedoucí ke svatyni, kam sestupoval bůh.Jméno území mezi Eufratem a Tigridem se během věků mnohokrát změnilo a dnes je známo pod jménem, které mu dali Řekové – Mezopotámie znamenající „Meziříčí“.etymologie. Jméno starověkého Babylonu se dává ve Starém zákonu lidovou etymologií do souvislosti se zmatek, Babyloňané jej ale svou lidovou etymologií vnímali jako 𒆍𒀭𒊏 (bab-'i'li), čili brána bohů. Do češtiny jméno proniklo přes Bibli z řeckého Βαβυλών, tam z akkadského 𒆍𒀭𒊏𒆠 (Bābili).

𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon, řecky Βαβυλών, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.

Kdo to jsou Sumerové : Sumerský původ je nejasný, víme jen, že nepatřili mezi semitské národy. S nimi se v Mezopotámii po celá staletí potýkali, vzájemně se obohacovali, poráželi a vítězili, až to Sargon Veliký v roce cca 2 270 př. n.l. vzal radikálně do rukou, všechny sumerské městské státy porazil a založil první semitskou akkadskou říši.

Jak se jmenuje indicke písmo : Dévanágarí (देवनागरी) (někdy také nágarí) je abugidové (neboli „alfasylabické“ – některé jeho znaky zastupují hlásky, jiné slabiky) písmo používané pro několik indických jazyků, zejména hindštinu, nepálštinu a maráthštinu. Používá se také pro zápis sanskrtu.

Co jsou to písmena

Písmeno, případně litera z latinského littera, je jednotlivý písmový znak konkrétní abecedy odpovídající určité hlásce.

Zikkurat (Zikkurrat) (z babylónského ziqqurrat, od kmene zaqāru „postavit na zvýšeném místě“ nebo z akkadského zakáru tyčit se, vyčnívat) jsou stupňovité věže, pnoucí se do výše (3 až 7 stupňů), vysoké několik desítek metrů, několik teras nad sebou na vrcholu schodiště vedoucí ke svatyni, kam sestupoval bůh.Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.

Kdo založil Mezopotámii : Sargon I. (zvaný Akkadský) založil Akkadskou říši ve střední Mezopotámii s hlavním městem Akkadem. Sargon I. byl nazýván „vládcem čtyř světových stran“, podnikal válečná tažení, která směřovala až k pobřeží Černého a Středozemního moře.