Středověkou společnost nazýváme feudální společností. Feudálové (česky šlechtici) = vlastníci půdy (hlavní zdroj obživy), vládnoucí vrstva, považovali se za lidi urozené. v poslušnosti, musel si často počínat krutě a bezohledně. Panovník vládne.Feudální společnost
Feudální vztah se vytváří na různých úrovních mezi svobodnými lidmi, vazalem na jedné straně a lenním pánem na druhé. Vazal se zavazuje k věrnosti, poslušnosti a službě (zejména vojenské) vůči pánovi, ten mu za to zaručuje ochranu a materiální zajištění prostřednictvím léna.Podle latinského výrazu pro léno – feudum se celý systém i středověká společnost označují jako feudální.
Co mělo hlavní vliv na utváření středověké společnosti : Vlivy na utváření středověké Evropy mělo několik faktorů: vliv zaniklých antických civilizací (kultura, umění, vzdělanost) křesťanství způsob života; lenní věrnost (vazalská věrnost)
Jak se dělí středověk
Středověk se dále dělí na raný, vrcholný a pozdní. I zde neexistuje ustálené dělení, západní dějepisectví klade raný středověk do let 476-1000, vrcholný středověk pro léta 1000-1300 století a pozdní středověk od roku 1300.
Na které tři stavy se dělila středověká společnost : Tato teorie spočívala v představě, že Bůh rozdělil společnost na tři skupiny – bojovníky, kteří měli společnost bránit, duchovní, kteří měli pečovat o spásu společnosti, a rolníky, kteří měli společnost živit.
Feudál je označení pro středověkého šlechtického vlastníka půdy. (Termín pochází z latiny podle spravovaného léna, latinsky feudum.) Půda ve středověku představovala úrodu a tudíž přežití a proto byli její vlastníci jakousi privilegovanou vrstvou (panstvo).
I ve vrcholném středověku je znatelný rozdíl ve vývoji různých částí evropského kontinentu. V těch rozvinutějších se výrazně prosazuje gotická kultura. V té době také došlo ke změnám v zemědělství. Starší jařmo, upevňované za rohy či šíjí zvířete, bylo nahrazeno chomoutem, který umožnil lépe využívat sílu koně či vola.
Kdo jsou Leníci
Leník byl většinou původem z řad nižší šlechty a převážně bez vlastních svobodných statků, který za své vojvodské služby případně i jiné služby prokazované panovníkovi nebo některému jinému významnému šlechtici či duchovnímu, získával do správy a užívání příslušné majetky — manství.Vazal bylo označení pro osobu, které lenní pán (též označovaný jako vrchní vlastník nebo senior) propůjčil léno k užívání. Lénem mohla být půda, úřad, hodnost nebo právo. Vazal měl právo léno užívat jen se souhlasem lenního pána, kterému byl navíc vázán řadou povinností, například poplatky či vojenskou službou.Držitel propůjčené půdy (mohl jím být nejen šlechtic, ale také církevní hodnostář, klášter či biskupství) se nazýval leník nebo vazal.
Leník neboli vazal dostával od svého feudálního pána léno – půdu, hrad, vesnici nebo také úřad. Léno bylo původně nepřenosné, udělovalo se za konkrétní zásluhy a až časem si šlechta vymohla jeho dědičnost.
Co je to léno : Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Jak se latinsky nazývalo léno : Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.