Základní součástí droždí neboli kvasnic jsou pekařské kvasinky zvané Saccharomyces cerevisiae Hansen, které se získávají biotechnologickým postupem množení čistých kvasničných kultur. Dalo by se říci, že jsou to takové mikro houby a ty se začnou pomocí cukru z melasy za přítomnosti kyslíku a přídavku živin rozmnožovat.Jelikož kvasinky k životu potřebují cukr, lze droždí podomácku vyrobit například tak, že rozkrájíte jablko, přidáte hrnek vody. Necháte ve sklenici dva dny odstát, pak jablko vyndáte a přisypete hrnek mouky. Po dvaceti minutách by mělo být droždí připravené k použití.Jediný rozdíl mezi oběma suchými kvasnicemi je v tom, zda jsou aktivní, nebo neaktivní. Pekařské droždí je aktivní droždí, a proto se používá i ke kypření těsta, zatímco pivovarské kvasnice jsou usmrcené a působí pouze prostřednictvím svých složek.
Odkud pochází droždí : Nejranější použití droždí k pečení je možné prokázat ve starověkém Egyptě. Původ pekařského droždí je ve svrchně kvašených pivních kvasinkách, které až do 18. století dodávaly pekárnám pivovary. Z těchto pivovarských kvasinek byl pak vyšlechtěn kmen kvasinek, který je nezbytný pro dnešní výrobu kvasinek.
Kolik droždí na 1 kg mouky
Dnes si pro své domácí pečení koupíte droždí v samostatně balených kostičkách po 42 g. Toto množství je určeno většinou na 1 kg mouky.
Jaký je rozdíl mezi kvasnicemi a kváskem : „Pekařské droždí je tvořeno jedním druhem kvasinek, Saccharomyces cerevisiae. Na rozdíl od kvásku, v němž najdeme i na sto nejrůznějších mikroorganismů. Tvoří ho kvasinky a bakterie, které se přirozeně vyskytují na obalech zrna, proto je potřeba kvásek připravovat z celozrnné mouky, a ve vzduchu.
Kvásek je hrst čistě namleté celozrnné hladké žitné mouky smíchané s vlažnou vodou. Směs si rozmícháme v uzavíratelné sklenici, kterou necháme stát v teple, samozřejmě zatím bez víčka. Směs začne zhruba po čtyřech dnech kvasit a vznikne malý živý organismus.
Kvas v teple vyhladoví za 24 hodin, v mírném chladu za 48 a v lednici za 5 dnů. Do vrcholné kondice se po nakrmení dostane při 25 °C asi za 6-12 hodin (podle procentuálního poměru starého kvasu při krmení), v ten moment je vhodné zadělat těsto a využít tak kypřících schopností kvasu.
Proč jíst kvasnice
Díky obsahu vlákniny mohou pivovarské kvasnice také přispívat ke správnému trávení a regulaci hladiny cukru v krvi. Jsou tak vhodným společníkem i pro lidi s citlivým zažívacím traktem nebo pro ty, kteří chtějí podpořit svou střevní mikroflóru. Dalším přínosem je podpora imunitního systému.Nejen do pečiva, ale i pro zdraví
Jako bonus droždí obsahuje vyšší množství fosforu, železa, zinku, hořčíku, draslíku, selenu a chromu, přičemž ten posledně jmenovaný se podílí na udržení stálé hladiny glukózy v krvi, proto redukuje neodolatelnou chuť na sladké.@1024 Jedna lžička sušeného je čtvrt kostky – cca 10g čerstvého droždí.
1/3 z 500 g mouky je 166 g, které smícháte se 166 g vody a jednou lžičkou kvásku (cca 15-20 g). Necháte vykynout (cca 12 hodin) a odeberete do lednice opět lžičku na příště.
Jak si vyrobit vlastní kvásek : Kvásek je hrst čistě namleté celozrnné hladké žitné mouky smíchané s vlažnou vodou. Směs si rozmícháme v uzavíratelné sklenici, kterou necháme stát v teple, samozřejmě zatím bez víčka. Směs začne zhruba po čtyřech dnech kvasit a vznikne malý živý organismus.
Kolik mléka do kvásku : Suroviny
- 150 ml 150 ml mléka nebo vody.
- lžička 1 lžička cukru.
- 1 1 droždí (42 g)
- lžíce 1 lžíce mouka.
Jak udělat nejlepší kvásek
Kvásek je hrst čistě namleté celozrnné hladké žitné mouky smíchané s vlažnou vodou. Směs si rozmícháme v uzavíratelné sklenici, kterou necháme stát v teple, samozřejmě zatím bez víčka. Směs začne zhruba po čtyřech dnech kvasit a vznikne malý živý organismus.
Do vrcholné kondice se po nakrmení dostane při 25 °C asi za 6-12 hodin (podle procentuálního poměru starého kvasu při krmení), v ten moment je vhodné zadělat těsto a využít tak kypřících schopností kvasu. Dobré vyzrání se pozná podle dvojnásobně zvětšeného objemu, houbovité konzistence a mírně ovocné kyselosti.Je to jeden z nejlepších přírodních zdrojů k doplnění vitamínů B a to včetně B12. Z výčtu minerálních látek je dobré zdůraznit obsah hořčíku, vápníku, železa nebo draslíku či selenu. Zároveň jsou kvasnice vyváženým zdrojem esenciálních aminokyselin. Ty jsou pro fungování lidského organismu nepostradatelné.
Na co pomahaji kvasnice : Jsou bohatým zdrojem vitamínů skupiny B, minerálních látek a stopových prvků. Pomáhají především při problémech se zažíváním – pomáhají vytvářet a udržovat střevní mikroflóru a zároveň pomáhají zvyšovat chuť k jídlu. Příznivě působí na kvalitu srsti a pomáhají udržovat imunitní systém v dobré kondici.