Země se otáčí okolo své osy. Můžete si toho všimnout během dne, kdy se slunce zdánlivě pohybuje od východu na západ nebo během noci, kdy se otáčí celé hvězdné nebe. Pokud budete stát na rovníku, budete se pohybovat rychlostí 1674,4 km/h. Na Marsu by to bylo o dost méně – 868 km/h.Délka dne na Marsu je 24h 39m 35s, tato doba se nazývá jeden sol. Sol na Marsu je tedy 1.0275× delší než den na Zemi. Rok na Marsu tedy trvá 668.5921 solů. A protože sol má dle konvence 24 hodin, tak i hodina, minuta a sekunda jsou 1.0275× delší než na Zemi.1 d 0 h 37 minMars / Délka dne
Která planeta se otáčí nejrychleji : Jupiter má nejrychlejší rotaci ze všech planet sluneční soustavy, jednu otočku kolem své rotační osy uskuteční za méně než 10 hodin, což má za následek vyklenutí v oblasti rovníku zřetelné ze Země i amatérskými dalekohledy.
Kolik je hodin na Marsu
Není součástí soustavy jednotek SI. Jednotka sol je přibližně o 3 % delší než střední sluneční den na Zemi a rovná se 24,6598 hodiny (24 h 39 min 35,244 s), tj. 1,0275 dne. Hvězdný den na Marsu je zhruba o 2 minuty kratší než sol a trvá 24,6229 h (24 h 37 min 22,663 s).
Jak rychle letí planeta vesmírem : Země se pohybuje kolem Slunce po „kruhové“ dráze rychlostí cca 30 km/s. Naše Sluneční soustava se pohybuje po „kruhové“ dráze kolem centra naší galaxie (Mléčné dráhy) rychlostí cca 217 km/s. Absolutně se Země pohybuje vůči vesmíru rychlostí cca 370 km/s (370 000 m/s).
S využitím Hohmannovy oběžné dráhy trvá let k Marsu asi 9 měsíců. Kratší doba je možná, ale spotřebuje se více paliva. Reálně připadají v úvahu cesty s lidskou posádkou trvající 6 až 7 měsíců, další zkrácení doby letu je již značně energeticky náročné.
Mars (planeta)
| Mars | |
|---|---|
| Hmotnost | 6,4185×1023 kg (0,107 Země) |
| Průměrná hustota | 3,933 g/cm³ |
| Gravitace na rovníku | 3,69 m/s² (0,376 G) |
| Úniková rychlost | 5,03 km/s |
Která Země má prstenec
Planetární prstenec je přírodní útvar, složený z úlomků a prachu, který obepíná planetu. Nejznámějším příkladem je soustava takových prstenců kolem planety Saturn, z pozorování je nicméně patrné, že podobný prstenec mají i ostatní plynné planety ve sluneční soustavě (Jupiter, Uran, Neptun).Jeden oběh okolo Slunce vykoná Saturn za 29,46 pozemského roku.Průměrná teplota u povrchu planety je okolo 210 K (−63 °C). Pro Mars jsou charakteristické velké rozdíly mezi dnem a nocí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C a nad nulu se dostanou jen výjimečně.
Všeobecně byla přijata konvence, která délku marsovského dne dělí stejným způsobem, jako je zvykem na Zemi, tedy den má 24 hodin, hodina 60 minut a minuta 60 sekund. Sekunda používaná při měření marsovského času však musí být 1,0274912504 násobkem sekundy definované SI.
Kolik je to kilometrů do vesmíru : Kármánova hranice je všeobecně přijímaná hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Je určena výškou 100 km nad povrchem Země. Jejím autorem je Theodore von Kármán, inženýr a fyzik maďarsko-amerického původu, a v současné době je hodnota uznávána Mezinárodní leteckou federací (FAI).
Jak dlouho trvá let ze Země na Mars : Nosná raketa byla Atlas V 541, která vystartovala 30. července 2020 z Cape Canaveral. Celková hmotnost nosné rakety byla 531 000 kilogramů. Vozítko bylo umístěno v cestovním modulu, který byl umístěn na vrcholu rakety. Cesta k Marsu trvala 29 týdnů (přibližně 7 měsíců).
Kdy přistane člověk na Marsu
Než se člověk fyzicky podívá na Mars, tak se podle experta na kosmonautiku musí vrátit na Měsíc. „Tam vyzkoušíme technologie, které použijeme na Marsu. Mělo by to být někdy do roku 2028. Mars by nás pak čekal někdy kolem roku 2035 ve velmi optimistickém výhledu.
Kolik bychom vážili na jiných planetách
| planeta | hmotnost |
|---|---|
| Venuše | 68 kg |
| Země | 75 kg |
| Měsíc | 12,4 kg |
| Mars | 28 kg |
Během svého pohybu kolem Slunce se Venuše přibližuje každých 584 dní nejblíže k Zemi ze všech planet soustavy, a to na vzdálenost menší než 41 milionů km. I když Venuše nemá žádný vlastní měsíc, obíhá spolu s ní kolem Slunce tzv. kvazisatelit.
Kolik má uran prstenců : Uranův systém planetárních prstenců je nezřetelný. Prstence jsou velmi tenké (maximálně 150 m), většinou úzké a jsou složeny z decimetrových až metrových tmavých balvanů. Dosud (rok 2009) bylo objeveno 13 prstenců.