Jilmy patří mezi stromy rychle rostoucí, v deseti letech měří 2–5 m, ve třiceti 7–12 m a ve čtyřiceti 10–16 m. Jilmy rostou dobře na většině půd, mimo evropského druhu jilmu, jilmu vazu (Ulmus laevis), který vyžaduje propustné, přiměřeně vlhké půdy.Opravdovým rekordmanem v rychlosti růstu je sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila), jehož roční přírůstky mohou být až 1,8 metru. Tato nejrychleji rostoucí dřevina snese bez problémů mrazy až -35 stupňů Celsia a je mimořádně vhodná k formování, čili řezu.Stačí vzít vždy jen okrajové části větví. Takto zastřihávat můžete na jaře a v létě i každý měsíc. Pokud je plot odspodu málo hustý a rezne či opadává, na vině je špatný tvar plotu. V tom případě se snažte tvarovat rostliny do jehlanu (dole širší, nahoře užší), aby všechna patra měla dostatek světla.
Jak pestovat jilm : NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Jilm sázíme do neutrální půdy (klasický zahradnický substrát), do kterého můžete přimíchat rašelinu nebo půdu obohatit kompostem. Pokud chcete rostlinu sázet do těžkých, hlinitých půd je vhodné přidat do půdy písek. Rostliny sázíme do jámy cca 30-40cm hluboké a široké.
Jak hluboko zasadit jilm sibiřský
Když vysazujeme rostliny na podzim, je vhodné připravit si dopředu jámy, asi 30 – 40 cm hloubka a šířka, do kterých se později vysadí rostliny.
Kdy zasadit jilm : Ano, stále je vhodný čas k sázení, pokud si pořídíte rostliny s balem. V našem případě jsou to rostliny pěstované technologií QP. Narašené či zelené rostliny není možné sázet pouze v případě, že jste si pořídili prostokořenné sazenice, ty se smí sázet pouze brzy na jaře či pozdě na podzim.
Před výsadbou namočíme kořeny 18 až 24 hodin, aby se dobře nasákly vodou. Vykopanou zem můžeme obohatit kompostem; k těžkým, hlinitým půdám přidáme písek. Umístíme rostlinu do jámy, která se vodou vylila do bahnitého, nasypme zeminu ke kořenům, pak opatrně sešlápneme zem do tvrda, aby rostlina stála rovně.
Abyste měli dostatek místa ke stříhání a tvarování z obou stran, a aby dospělý plot nepřerostl k sousedům, doporučujeme sázet minimálně na 80 cm od stávajícího plotu.
Jak daleko od plotu sázet jilm
Při jarní výsadbě není potřeba dopředu připravit místo pro výsadbu rostliny. Jak daleko sázet od plotu Abyste měli dostatek místa ke stříhání a tvarování z obou stran, a aby dospělý plot nepřerostl k sousedům, doporučujeme sázet minimálně na 80 cm od stávajícího plotu.Ihned po výsadbě doporučujeme rostliny zastřihnout na polovinu. (Chápu, je to těžké udělat tak výrazný zásah, pokud vám to nedá, zkuste alespoň odstřihnout 1/3 rostliny. Ale rozhodně stříhejte!). V podstatě tím rostlině pomůžete, kořen bude vyživovat menší nadzemní část a rostlina se lépe ujme.Před výsadbou namočíme kořeny 18 až 24 hodin, aby se dobře nasákly vodou. Vykopanou zem můžeme obohatit kompostem; k těžkým, hlinitým půdám přidáme písek. Umístíme rostlinu do jámy, která se vodou vylila do bahnitého, nasypme zeminu ke kořenům, pak opatrně sešlápneme zem do tvrda, aby rostlina stála rovně.
Stále zelený, ale roste poměrně rychle, 30 až 50 centimetrů za rok. V mírných polohách nebo ve stínu listy zůstávají na rostlině až do jara. Na jaro se postupně vymění za nové.
Kdy zasadit jilm sibirsky : Jelikož doba výsadby na podzim nastává koncem října, začátkem listopadu (po prvních mrazech), doporučuje se vykopat dříve, ještě za dobrého počasí 25-35 cm širokou a hlubokou jámu na vysazení rostlin. V případě jarní výsadby není třeba jámu předem připravit.
Kdy zasadit sibirsky jilm : Jelikož doba výsadby na podzim nastává koncem října, začátkem listopadu (po prvních mrazech), doporučuje se vykopat dříve, ještě za dobrého počasí 25-35 cm širokou a hlubokou jámu na vysazení rostlin. V případě jarní výsadby není třeba jámu předem připravit.
Kdy se Striha jilm
Rostlinu zasazenou na podzim sestřihneme na jaře asi 10-15 cm nad půdou. Jilm z jarní výsadby se ořízne těsně po vysazení. Před výsadbou namočíme kořeny 18 až 24 hodin, aby se dobře nasákly vodou.
Ihned po výsadbě doporučujeme rostliny zastřihnout na polovinu. (Chápu, je to těžké udělat tak výrazný zásah, pokud vám to nedá, zkuste alespoň odstřihnout 1/3 rostliny. Ale rozhodně stříhejte!). V podstatě tím rostlině pomůžete, kořen bude vyživovat menší nadzemní část a rostlina se lépe ujme.Keře včetně ptačího zobu sázet 30-45 cm od sebe.
Jak moc je jedovatý ptačí zob : Toxicita je poměrně nízká, kromě toho mají bobule nepříjemně svíravou chuť. Otrava se projevuje zvracením a průjmem, podává se aktivní uhlí. Bez vážnějších následků se otravy ojediněle vyskytly u dětí. Ptáci plody horlivě pojídají.