Kopr se nejlépe množí pomocí semen. Ta vyséváme už v prvních teplých dubnových dnech. Výsev každé tři týdny opakujeme, abychom měli nať po celou sezónu. Rostlina totiž po výkvětu hyne.Vysévat se vyplatí postupně od dubna pro docílení stále čerstvé natě. Ještě pro podzimní sklizeň je možný srpnový výsev na záhony, v září je vhodnější výsev do pařeniště. Nazeleno sklízíme do svazečků 15 až 20 centimetrů vysokou mladou nať, ke konzervování sklízíme nať ve fázi prodlužovacího růstu.Semínka se chtějí uvelebit poměrně mělce v zemi, sejeme je na řídko od sebe do řádků širokých 20 cm. Počkáme několik týdnů, než rostlinky povyrostou. Potom je vyjednotíme tak, aby měla každá prostor o velikosti asi 15 cm. Postaráme se, aby měly rostlinky půdu jen pro sebe – plejeme jejich okolí a také je okopáváme.
Jak pěstovat kopr na zahradě : Semena vyséváme přímo na připravený záhon do hloubky 2-3 cm a do řádků vzdálených 12 cm. Vyklíčí přibližně za 2 týdny. Pěstitelské záhony je třeba střídat, jinak se kopr špatně vyvíjí a ztrácí svoje charakteristické aroma. V období vegetace dbáme na pravidelnou závlahu, v suchých podmínkách nať rychle žloutne.
Co znamená kdyz nekdo rekne že má kopr
Znáte zkratku KOPR KOPR = ku*evský odpor k práci.
Na co je zdravy kopr : Tato bylinka působí i protizánětlivě a má čisticí účinky, a to jak na střeva, tak i na močové cesty a ledviny. Pomáhá při nespavosti, bolesti hlavy a psychickém vypětí. Při pravidelné konzumaci posiluje imunitu, takže se doporučuje i jako prevence infekčních nemocí.
Kopr je na pěstování nenáročná aromatická zelenina. Vyhovují mu hlinité, dobře propustné a lehčí půdy s dostatečnou zásobou živin. Nesnáší půdy těžké, zamokřené a kamenité. Kopr si libuje na světlém slunečném místě, přílišné sucho, chlad a mokro mu vadí.
Uprostřed zahrady, která se teprve pomalu probouzí ze zimního spánku, se to v něm zelená předpěstovanými sazeničkami paprik, rajčat, lilků a melounů. V březnu sem můžeme zasévat většinu zeleniny: celer, fenykl, brokolici, ředkvičky, kedlubny, okurky, saláty, mrkev, hrách, kopr, špenát i bylinky.
Jak správně zasadit kopr
Semínka kopru vyséváme přímo na záhon nahusto do hloubky 1,5–2 cm (vyžaduje mělký výsev) do řádků zhruba 20 cm vzdálených, semínka lehce zahrneme a opatrně zavlažíme. Vzejde za zhruba tři týdny. Mladé rostlinky vyjednotíme na vzdálenost asi 15 cm. Zporostu odstraňujeme plevel a půdu kypříme.Dospělý a zralý kopr sklízíme, jakmile doroste výšky cca 20 cm. V tuto dobu má čerstvý kopr nejsilnější aroma. Sklízet ho můžeme až do jeho květenství. Pokud nám kopr přeroste, je výbornou volbou na naložení jako sterilovaný nebo nakládaný kopr.Kopr se pěstuje jako jednoletka, které se nejlépe daří v propustné půdě, musí mít ale dostatečnou zálivku. Silné aroma podpoří dostatek slunečních paprsků, stanoviště vybereme tedy slunné. Vyšší odrůdy kopru (jsou i přes metr vysoké) potřebují závětrné místo, nebo oporu, lodyhy jsou poměrně křehké a vítr by je polámal.
Kopr je aromatická bylina, která vyniká výraznou charakteristickou vůní a silně kořenitou, nasládlou chutí. Využívá se do tradiční koprové omáčky, ale i do zeleninových salátů, polévek, brambor a tvarohových pomazánek. Výborně se hodí také na ryby včetně uzeného lososa.
Co se stonky od kopru : Stonky kopru pomáhají při trávení a zmírnění trávicích potíží, jako jsou nadýmání či křeče nebo při nechutenství. Stonky kopru jsou vhodné pro králíky, morčata, křečky a další hlodavce. Jsou bohaté na surovou vlákninu, která je pro králíky a hlodavce velmi důležitá.
Co se dá udělat z kopru : Kopr může mít v kuchyni všestranné použití. Nemusí být nutně jen součástí kulajdy a omáčky
- kopr.
- koprovka.
- kulajda.
- kysané zelí
- kvašáky.
- okurka.
Co léčí kopr
Tato bylinka působí i protizánětlivě a má čisticí účinky, a to jak na střeva, tak i na močové cesty a ledviny. Pomáhá při nespavosti, bolesti hlavy a psychickém vypětí. Při pravidelné konzumaci posiluje imunitu, takže se doporučuje i jako prevence infekčních nemocí.
Výhodné je pěstování kopru přiséváním mezi jinou zeleninu. Kopr jako přirozený odpuzovač dřepčíků a bělásků zelných podporuje a ochraňuje především okurky, mrkev, brokolici, saláty a zelí, prospívá také bramborám a jahodám.V případě, že už není zmrzlá půda, je ideální čas na výsadbu nejen živého plotu, ale také růží a dalších okrasných dřevin. Nezapomeneme ani na již vysazené dřeviny, kterým odřízneme odumřelé nebo nemocné větve. Listnatým stromů navíc odstraníme také semenáče. V březnu odstraňujeme odumřelé nebo nemocné větve.
Kdy dát sazenice ven : Obvykle po Zmrzlých v druhé polovině května, kdy je riziko posledních jarních mrazíků minimální. Ve vyšších polohách nad 350 m n. m. až koncem května, případně počátkem června.