Podle absolutní právní síly se v českém právním řádu rozeznávají primární (zákonné) předpisy, kterými jsou ústavní zákony, zákony a zákonná opatření Senátu, a sekundární (podzákonné) předpisy, které jsou přijímané bezprostředně podle ústavy (právní předpisy vlády a prezidenta republiky) a přijímané na základě …Podle povahy regulace (či podle povahy dispozice) můžeme rozlišit právní normy dovolující, zakazující a přikazující. Ty se odlišují podle normativní modality a důležité uvědomit si, že byť je ustanovení často důležitým kritériem pro takové určení, někdy samo nestačí a je nutné použít další informace.Za základní právní odvětví našeho právního řádu jsou považována odvětví práva ústavního, občanského, obchodního, trestního a správního. Právo se člení podle dalších kritérií na právo vnitrostátní (národní), právo mezinárodní a v souvislosti s procesem evropské integrace také právo evropské.
Jak se označují právní předpisy : Nejdůležitějšími právními předpisy jsou zákony, tj. soubory pravidel chování upravující základní oblasti života člověka a společnosti. Obsáhlejší zákony, které upravují celé odvětví práva a obsahují jeho systematicky uspořádané normy, se nazývají zákoníky.
Co obsahuje právní rád
souhrn všech právních předpisů daného státu; jedná se o ústavu, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření a dále na ně navazující podzákonné předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev); také se jedná o mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu a právní předpisy EU.
Co je vrcholem právního řádu : Vrcholem právního řádu České republiky je Ústava ČR a další ústavní zákony. Na ústavní zákony navazují další primární (zákonné) právní předpisy: (tzv. běžné, též obyčejné) zákony a zákonná opatření Senátu. Primární právní předpisy mají vyšší právní sílu než předpisy sekundární.
Materiální znaky: normativnost (regulativnost), všeobecná závaznost, obecnost, vynutitelnost státem. Formální znaky odrážejí zejména proces tvorby právní normy a její vnější podobu. Výrazná a silná pozice právní normy vyžaduje, aby bylo možné zjistit, že dané pravidlo skutečně vydala a/nebo garantuje státní moc.
souhrn všech právních předpisů daného státu; jedná se o ústavu, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření a dále na ně navazující podzákonné předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev); také se jedná o mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu a právní předpisy EU.
Jak se dělí soukromé právo
Obvykle do soukromého práva řadíme tato právní odvětví: rodinné právo, právo obchodních korporací, pracovní právo, mezinárodní právo soukromé.Hmotným právem se myslí soubor právních norem (obsažených např. v zákoně nebo vyhlášce), které ve spojení s právní skutečností (např. smlouvou) zakládají subjektu subjektivní právo (např. právo na minimální mzdu, právo pronajímatele na nájemné v určité výši).Právní předpisy České republiky se pravidelně strukturují podle úrovní: část – hlava – díl – oddíl – pododdíl – paragraf – odstavec – písmeno (pododstavec) – bod. Paragrafy se tedy zpravidla člení na další části. Číslování paragrafů je v textu předpisu vždy vzestupné, počínaje číslicí 1.
Celé označení právního předpisu bývá tvořeno označením druhu a číslem předpisu, lomítkem, rokem vyhlášení a zkratkou sbírky. Kromě čísla mívají právní předpisy také název a některé i zkrácený název uvedený v závorce.
Jaké jsou oblasti práva : V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinnosti právní normy : Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Jak se čte paragraf
Právní předpisy České republiky se pravidelně strukturují podle úrovní: část – hlava – díl – oddíl – pododdíl – paragraf – odstavec – písmeno (pododstavec) – bod. Paragrafy se tedy zpravidla člení na další části. Číslování paragrafů je v textu předpisu vždy vzestupné, počínaje číslicí 1.
Obecně je subjekt tím, kdo s právní normou nakládá, kdo ji vytváří, kdo ji aplikuje atp. Subjekt je tím, kdo svou vůlí vytváří a posléze uskutečňuje pravidla, kterými se lidé mají ve společnosti řídit. Vzhledem k tomuto vymezení subjektu lze rozlišit dva druhy subjektu: normotvůrce a adresát.Právní norma je nejmenší, dále nedělitelná (atomární) součást právního řádu, obsahující v sobě jeden konkrétní příkaz, zákaz nebo zákonné dovolení. Právní normu mohou tvořit tři základní části: Disposice je vyjádření příkazu, zákazu nebo dovolení obsaženého v právní normě, např.
Co patří do veřejného práva : Obory veřejného práva jsou ústavní právo, trestní právo, správní právo, finanční právo, procesní právo, trestní, právo životního prostředí, právo sociálního zabezpečení, mezinárodní právo veřejné.