Kedluben je zralý ke sklizni asi šest až osm týdnů po výsevu. Během této doby by měl dosáhnout zhruba velikosti tenisového míčku. Některé odrůdy jsou však i mnohem větší. Při sklizni kedluben pod hlízou jednoduše odřízněte a velké listy odstraňte.Doba sklizně trvá 2–3 týdny a sklízí se probírkou. Pozdní odrůdy jsou vhodné i ke skladování, při teplotě 0°C a 90–95% vzdušné vlhkosti vydrží poměrně dlouho v konzumovatelném stavu.Semínka kedlubny sázíme do zeminy po trsech (2 – 3 semínka) 10 až 15 centimetrů od sebe. Mezi jednotlivými řádky, do kterých umístíte semena kedlubny, zanechte vzdálenost 30 – 40 centimetrů. Semena můžete sázet do záhonu nebo foliového tunelu i pomocí ruční sečky.
Proč nerostou kedlubny : K rychlému růstu patří i dostatek vláhy. Pokud zaléváme nedůsledně, kedlubny mají potřebu se proti výkyvům vlhkosti obrnit. A to udělají tak, že začnou dřevnatět. Nevyrovnaná zálivka způsobuje také praskání hlíz, které pak jsou ohroženy infekcemi a nedorostou ta, jak bychom si představovali.
Jak poznam že jsou ředkvičky zrale
Než jsou kulaté červené kořeny ředkviček zralé, můžete si natrhat několik listů do salátů. Ředkvičky lze sbírat, když jsou ještě docela malé i pokud jsou již velké v průměru až několika centimetrů.
Kdy se muze dát kedlubna do skleníku : Vhodné odrůdy pro studené skleníky – Safír, Tyrkys, Neferin, Děvín i Brilant; pro vytápěné – Brilant, Bremex, Citrín, které jsou odolné proti plísni salátové. Již v první polovině února vyséváme kedlubny pro nejranější výsadby do skleníků, ve druhé polovině března na venkovní stanoviště.
V přihrádce na zeleninu v chladničce vydrží kedlubna asi týden, předtím ale odstraňte listy. Nejlepší je zabalit bulvu do vlhké utěrky. Kedlubnu lze také zmrazit (po předchozím cca tříminutovém blanšírování).
Kedlubny (+ rychlená brokolice a květák)
Klíčí při 20°C, následně výsevům prospívají teploty v rozmezí 14 až 17 °C, po pikýrování je vhodnější teplota nižší, okolo 12 až 14 °C.
Jak hluboko sázet kedluben
Nesmíme sázet hluboko.
Vysazujeme tak, jak byly rostlinky předpěstovány, nikdy ne hlouběji. Spon pěstování se pohybuje od 25 až 40 × 25 až 40 cm. Každopádně kedlubny mají rády prostor a vzdušnost Většinou platí, čím pozdnější odrůda, tím větší spon.Z košťálové zeleniny můžeme pokračovat s kadeřávkem a kedlubnami. Pro kukuřici je také ještě vhodná doba, stejně tak pro okurky nakládačky a salátovky, mrkve, pór, ředkve a ředkvičky i některé druhy zelí.Ze škůdců kedluben je jeden z nejnebezpečnějších kryptonosec, který vykusuje do rostlin srdíčko. Ty pak nerostou, bulvy jsou malé, zdeformované anebo mají náchylnost k praskání. Larvy jsou nakladeny v půdě, tudíž pomůže její důkladné zpracování anebo krytí rostlin netkanou textilií.
Ředkvičky je skvělé zasít společně s mrkví. Semena ředkvičky vyklíčí dříve a pomáhají mrkví zjemnit půdu. Zároveň ředkvičky rychle rostou, takže můžete začít sbírat ředkvičky, zatímco budete čekat, až mrkev doroste. Než jsou kulaté červené kořeny ředkviček zralé, můžete si natrhat několik listů do salátů.
Proč ředkvičky hodně pálí : Typickou štiplavou chuť dávají ředkvičkám hořčičné silice, které se uvolňují při porušení buněk. Tedy i při kousání. Jejich role je pro rostlinu důležitá, protože štiplavost ji chrání před škůdci. A stejně působí i v našem těle.
Kdy vysít okurky do skleníku : Předpěstování okurek. Okurky zpravidla předpěstováváme ve vyhřívaném skleníku nebo v interiéru. K výsevu přistupujeme již začátkem dubna, aby byly sazenice do konce května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky, dostatečně silné.
Co sázet po kedlubnách
Z košťálové zeleniny můžeme pokračovat s kadeřávkem a kedlubnami. Pro kukuřici je také ještě vhodná doba, stejně tak pro okurky nakládačky a salátovky, mrkve, pór, ředkve a ředkvičky i některé druhy zelí.
Kedlubny jsou ideální potravinou na jednu z nejrozšířenějších chorob současné civilizace: obezitu. Obsahují minimum kalorií a zároveň velké množství rozpustné i nerozpustné vlákniny. Ta vede ke snižování hladiny cholesterolu, který obezitu doprovází, a ke zlepšení činnosti a průchodnosti zažívacího traktu.Kedlubny (+ rychlená brokolice a květák)
Klíčí při 20°C, následně výsevům prospívají teploty v rozmezí 14 až 17 °C, po pikýrování je vhodnější teplota nižší, okolo 12 až 14 °C. Pokud by ale teplota dlouhodoběji klesla pod 12 °C, může dojít k jarovizaci a následnému předčasnému vybíhání rostlin do květu.
Jakou nejnižší teplotu snesou rajčata : Teploty pod 10 ° C rajčatům nesedí, zastavují u nich růst i vývoj. Optimální denní teplota je mezi 18 – 28 ° C. Je to poměrně široké rozmezí, vaše rostliny ale budou růst i při nižších, či naopak vyšších teplotách. Nižší teploty zpomalí růst i dozrávání plodů.