S předpěstováním květáku začínejte v polovině měsíce března. Výsev proveďte do vytápěného skleníku nebo teplého pařeniště. Samozřejmě že sazeničky si vypěstujete i v malých květináčcích doma za oknem. Růst je však mnohem pomalejší, tudíž výsev uskutečněte již v polovině února.Ideální je pěstování květáku z předpěstované sadby. Semínka sázíme již od konce ledna. Vhodná teplota pro klíčení je cca 15 – 20 °C. Mladé sazeničky se spokojí s teplotou o něco nižší cca do 15 °C.Květák potřebuje neustálé přihnojování. Přidávejte kompostovaný hnůj či organické hnojivo bohaté na dusík. Hnojivo dávejte kolem rostliny bez přímého kontaktu s listy. Hnojte opět 2-4x za měsíc.
Co potřebuje květák : Květák je pěstitelsky náročnou zeleninou, jelikož potřebuje čerstvě vyhnojenou půdu a velké množství vody. Ideální je pro něj slunné stanoviště. Před výsadbou do půdy zapravte až 5 l vyzrálého kompostu na 1 metr čtvereční, případně i trochu vápna.
Co zasadit vedle květáku
Květák a brokolice se hodí vedle salátu, špenátu, hrachu, pórku, rajčat, celeru, mangoldu a řepy. Nepěstujte je vedle cibule, česneku a jahod. Kukuřice se hodí vedle cuket a dýní, fazolí, hrachu, okurek, rajčat a salátu. Nehodí se vedle celeru a červené řepy.
Co dát do skleníku v srpnu : Protože ve skleníku se sklízí déle než venku, můžete si vlastní zeleninu užívat delší dobu. Letní zelenina, jako jsou okurky, papriky a rajčata, se obvykle sklízí do konce srpna, ale tím pěstování nemusí končit. Nyní je čas vysadit nové plodiny, například polníček, endivii nebo špenát.
Co mohu pěstovat ve skleníku Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Chcete-li si vyrobit tekuté hnojivo z kopřivy dvoudomé, dejte čerstvé listí kopřivy, nařezané na malé kousky, do kbelíku s asi 10 litry vody. Ideální pro výrobu tohoto hnojiva je dešťová voda. Malé množství listí také můžete přidat přímo do půdy nebo je umístěte kolem rostlin při zalévání.
Kdy se Přihnojuje
Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
- červená řepa, salát X špenát.
- zelí X jahody.
- kapusta kadavá X růžičková kapusta.
- okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
- fazole X fenykl.
- šalotka X hrách, fazole.
Co zasadit vedle cibule: Mrkev Česnek Pórek Kopr Salát Hrášek Rajče Paprika Ředkvičky Červená řepa
- Mrkev.
- Česnek.
- Pórek.
- Kopr.
- Salát.
- Hrášek.
- Rajče.
- Paprika.
Začátek května je ideální termín pro výsev okurek nakládaček a polních salátovek. Sejí se také cukety, nejlépe v polovině května, aby vzcházející rostlinky nebyly ohroženy posledními přízemními mrazíky. Po „zmrzlících“ se sejí také fazole a kukuřice.
Co a kdy sázet do skleníku : S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Co dát na dno skleníku : Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Co se nemá Ráďo ve skleníku
Pokud však máte záhony ve skleníku rozdělené na polovinu a chodíte uprostřed, není problém vysadit na jeden rajčata a na druhý okurky. Je pouze třeba vysadit rajčata na více prosluněný záhon, okurky by jim příliš stínily. To samé platí i pro rajčata venkovní. Okurky rajčatům nevadí, ovšem okurkám vadí rajčata.
V první řadě můžete vybírat z hnojiv kapalných, gelových, tyčinkových a z tekutých výživ. Dále je potřeba zohlednit druh rostlin, pořídit totiž můžete hnojivo na zelené rostliny, na kvetoucí, speciální hnojivo na bonsaje, palmy, orchideje a mnoho dalších. Dále je možné volit hnojiva takzvaně chemická, nebo přírodní.Tekuté hnojivo můžete také vyrobit smícháním kávy s vodou (v malém množství) a ponecháním louhovat přes noc. Směsí pak můžete rostlinu zalít. Pokud vám v kávovaru zbyla nějaká káva a máte některou z těchto acidofilních rostlin, můžete ji aplikovat přímo a velmi dobře ji zředit vodou.
Jak často hnojit pokojové květiny : Péče o pokojové rostliny se v průběhu roku liší. Od jara do podzimu přihnojujte jedenkrát za dva týdny, v zimě není přihnojování tak časté, obvykle stačí jednou za měsíc. Nejnáročnější na správné dávkování jsou tekutá hnojiva. Určitě dodržujte povolenou koncentraci a řeďte hnojivo vodou přesně podle doporučení výrobců.