= popřípadě, po případě, atd. = a tak dále, apod. = a podobně, atp. = a tak podobně.Poměr důsledkový (spojky a proto, a tak, a tedy aj.)
Je-li druhý člen (či věta) důsledkem toho prvního (té první), píšeme před druhý člen čárku, i když jsou členy spojeny spojkou „a“. Často se v těchto případech uplatňují spojovací výrazy „a proto, a tudíž, a tedy, a tak, a tím“.je zkratka pro „a tak dále“. Používá se při výčtech v textu, kdy chce pisatel ukázat, že výčet pokračuje, nebo že se vlastnost opakuje. Před atd. se podle kontextu píše nebo nepíše čárka.
Jak nahradit spojku a : Nejčastěji to bývá poměr odporovací (Snažil se, a neuspěl.). Takovou spojku lze nahradit spojkami ale, avšak, však. Také se spojka „a“ užívá v poměru stupňovacím (Oblečení je kvalitní, a navíc levné.). Tady musíme zapojit i svůj jazykový cit a o větě trochu přemýšlet, je-li to potřeba.
Jak se píše a tak dále
Spojení a tak dále, a podobně, a jiné a další bereme při psaní interpunkce zkrátka jako spojku A. Správně tedy píšeme: Ve stánku nabízeli časopisy, noviny, mapy, brožury atd. Štěně provádělo kotrmelce, skákalo, honilo ocásek atd.
Co je to zkratka ATP : Adenosintrifosfát neboli ATP (zkratka pochází z anglického názvu adenosine triphosphate) je látka přirozeně se vyskytující v lidském těle, která dodává energii pro mnoho procesů v živých buňkách, jako je svalová kontrakce, šíření nervových vzruchů, biosyntéza složitých látek apod.
Čárku píšeme, jsou-li ve větě použity dvojice spojovacích výrazů. jak – tak, nejen – ale i, i – i, jednak – jednak atd. Příklad: V obchodě měli jak rajčata, tak papriku.
Mezi tak a jak klademe čárku zejména v případě, že výraz tak rozvíjí některý člen věty řídící a spolu s následující větou vedlejší má funkci příslovečného určení: Věci přijímám tak, jak přicházejí. Dozorce se rozhlédl tak, jak to vždycky dělal. Přece se nemůžu setkat s inspektorem tak, jak vypadám.
Jak se dělá výčet
Jednotlivým položkám výčtu obvykle předchází uvozovací část ukončená dvojtečkou (viz Dvojtečka). Následuje‑li po dvojtečce větný celek, je možné jej začít jak malým, tak velkým počátečním písmenem. Následuje‑li celek nevětný, píšeme zpravidla písmeno malé, např. Člověk má pět smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat.Zaměnit lze jen spojky nebo a anebo (psáno dohromady). Obě se totiž používají ve větách uvádějících alternativy. Mohu tedy říci přijedu ve středu nebo ve čtvrtek a také přijedu ve středu anebo ve čtvrtek.Spojka a. Základní pravidlo říká, že čárka před a se nepíše, jestliže jde o slučovací poměr. Jestliže jde o spojení v jiném než slučovacím poměru, čárku před a píšeme.
Při psaní čárky je nutno si ujasnit:
- jaké jsou jednotlivé věty v souvětí,
- jaká je mezi nimi závislost (tzn.
- jaký je vztah mezi větami (slučovací – pak se čárka nepíše před spojkami A, I, ANI, NEBO, ČI; jakýkoli jiný vztah – pak se čárka obvykle píše),
- ujistit se, jestli není v souvětí nějaká věta vedlejší vložená.
Jak se píše a podobně : Zkratka apod. (příp. ap.) se píše dohromady, nikoli zvlášť (a pod.).
Co dělá ATP : adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku. Je zcela zásadní pro funkci všech známých buněk. Jeho význam spočívá v tom, že při rozkladu ATP na ADP a Pi dochází k uvolnění značného množství energie.
Co znamená zkratka o2
Kyslík má v periodické soustavě číslo 8. Má tedy 8 protonů a 8 elektronů. Vyskytuje se v přírodě jako volný (ve formě prvku) ve vzduchu, ale i jako vázaný v různých sloučeninách s jinými prvky. Například ve vodě, oxidech, kyslíkatých kyselinách, hydroxidech a také v řadě organických sloučenin.
Jeho funkcí je pojmenovat jiným způsobem totéž, co předcházející větný člen. Základem přístavkového spojení je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno. Oddělujeme ho čárkou z obou stran. Pokud ale přístavek vyjadřuje funkci/titul/zaměstnání a následuje vlastní jméno osoby, pak přístavek čárkou neoddělujeme.Oslovení Nezapomeňte na formální oslovení příjemce. Pokud píšete konkrétní osobě, začněte slovy Vážený pane/Vážená paní; oslovujete-li celé oddělení nebo příjemce neznáte, použijte oslovení Vážení.
Co nesmí být na konci radku v bakalářské práci : Předložky a spojky
Jednohláskové neslabičné předložky k, s, v, z, slabičné o, u, spojky i, a – nesmějí být nikdy na konci řádku, a to jak v psaném textu ručně, tak i na počítači. Tomuto jde zamezit tzv. pevnou mezerou napsanou místo klasické mezery pomocí kláves Ctrl + Shift + mezerník.