Pro umělecký text je typické používání poetismů – slova nebo slovní tvary výlučně používané v literárních dílech, ozvláštňují text (měsíc – luna, kůň – oř…); říkáme jim také básnické jazykové (stylistické) prostředky. Dělíme je na TROPY a FIGURY.Do poezie obvykle (vzhledem k možnosti experimentů to ovšem nemusí být pravidlem) patří útvary veršované a nepříliš (nebo vůbec) dějové, důraz se dává především na rytmus a obraznost – velmi často se tedy stává, že v textu nevidíme to, co bychom měli, nerozumíme mu.Umělecký sloh je určitá jednotná podoba společná pro různé oblasti umění a životního stylu charakteristická pro určité historické období. Klasické slohy rozlišované v dějinách umění evropského západu do 19. století jsou: románský sloh.
Jaké jsou umělecké styly : Románský sloh | 00:35 | Gotika | 02:07 | Renesance | 03:57 | Manýrismus | 06:11 | Baroko | 06:47 | Rokoko | 11:27 | Klasicismus & Empír | 11:51 | Romantismus | 12:52 | Secese | 13:51 | Moderna ad.
Jak poznat umelecky a Neumělecký text
Text neumělecký: Od uměleckého se liší zejména tím, že postrádá tzv. estetickou funkci – to znamená, že nechce působit na čtenářovy city, nechce si „hrát na umění“ není u něj potřeba, aby si čtenář řekl „tak tohle se mi moc líbí/tohle se mi teda vůbec nelíbí“ – subjektivní názor čtenáře je zde nepodstatný
Co se urcuje u Neumeleckeho textu : určit funkční styl + říct jeho znaky
- převažuje písemná forma.
- neutrální výrazy, bez emocí
- ustálená forma (formuláře) – urychlení komunikace.
- objevují se fráze a klišé
- přesnost, jednoznačnost, úplnost, pravdivost údajů
- osoba autora ustupuje do pozadí
Text neumělecký: Od uměleckého se liší zejména tím, že postrádá tzv. estetickou funkci – to znamená, že nechce působit na čtenářovy city, nechce si „hrát na umění“ není u něj potřeba, aby si čtenář řekl „tak tohle se mi moc líbí/tohle se mi teda vůbec nelíbí“ – subjektivní názor čtenáře je zde nepodstatný
Popis umělecký: je vždy subjektivně zabarvený, někdy označován jako líčení. Najdeme jej v uměleckých textech, z toho vyplývá i použití jazykových prostředků – všechny vrstvy slovní zásoby, pestrá slovní zásoba, květnatá souvětí. Časté jsou i metafory – obrazná pojmenování, např.
Co patří do umění
Umění v tomto smyslu se od starověku dělí na umění výtvarná, která vytvářejí trvalá vizuální umělecká díla (například malířství, sochařství, architektura), a umění múzická či performativní, kde umělec sám vystupuje před publikem (například tanec, zpěv, hudba, divadlo).„Umělci jsou osoby, jež vytvářejí či interpretují umělecká díla s tím, že se touto prací živí či o to usilují. Tvorba uměleckých děl je zásadní součástí jejich života a svou činností přispívají k rozvoji umění a kultury.Umění v tomto smyslu se od starověku dělí na umění výtvarná, která vytvářejí trvalá vizuální umělecká díla (například malířství, sochařství, architektura), a umění múzická či performativní, kde umělec sám vystupuje před publikem (například tanec, zpěv, hudba, divadlo).
Umělecké dílo je člověkem záměrně vytvořený objekt, jehož primární (ne nutně jedinou) funkcí je funkce estetická, tj. funkce budit estetickou libost a vytrhávat vnímatele (recipienta) z automatizovaného chápání skutečnosti, aniž by dílo samo nutně plnilo nějaké další, pragmatické funkce (naučnou, zábavní, ekonomickou).
Co je to umělecká literatura : Zatímco v populární literatuře musí spisovatelé dodržovat jasné žánrové požadavky, v umělecké literatuře mají větší volnost a mohou si dovolit čtenáře překvapit. Umělecká literatura není žánrově vyhraněná, zabývá se spíše jednotlivými díly a obvykle se dělí pouze na prózu, poezii a divadelní hry.
Jak poznam umelecky a Neumelecky text : Text neumělecký: Od uměleckého se liší zejména tím, že postrádá tzv. estetickou funkci – to znamená, že nechce působit na čtenářovy city, nechce si „hrát na umění“ není u něj potřeba, aby si čtenář řekl „tak tohle se mi moc líbí/tohle se mi teda vůbec nelíbí“ – subjektivní názor čtenáře je zde nepodstatný
Jaké jsou funkce textu
* informativní, naučná, satirická, vzdělávací, zábavná, poučná, estetická, kritická atd.
_AKVhJbB.jpg)
kompozice – způsob uspořádání jednotlivých jazykových a tematických složek literárního díla do celku. kompozice chronologická (kronikářská) – děj se vyvíjí podle časové posloupnosti. kompozice retrospektivní (zpětná) – autor vypravuje od konce, čtenář se postupně dozví, co konečnému stavu předcházelo.popis prostý – usiluje o co největší názornost. popis odborný – usiluje o co největší přesnost. popis umělecký, líčení (tzv. subjektivně zabarvený popis) – kromě výčtu znaků vyjadřuje též nálady a pocity, tj.
Jak poznat umění : Z hlediska individuálního je základním kritériem umění (umělecké hodnoty) jeho estetický účinek. Estetický účinek je však závislý na dosavadní osobní zkušenosti a je tedy individuální.