Rorýs obecný je nenápadně hnědočerně zbarvený pták jen o něco málo větší než nepříbuzná, ale na první pohled podobná vlaštovka obecná, s dlouhými srpovitými křídly a vykrojeným ocasem. Patří k nejlepším letcům vůbec.Co dělat, když najdeš rorýse na zemi
Rorýs má na svou velikost veliká křídla. Nemůže proto vzlétnou ze země, jen se plácá. Vem ho proto opatrně do rukou, ale například přes igelitový sáček nebo přes rukavice. Poté ho vyhoď do vzduchu.Naši rorýsi tráví většinu roku v afrických zimovištích jižně od rovníku (Kongo, Tanzanie), k nám přilétají na přelomu dubna a května a již koncem července, hned po ukončení hnízdění, jich většina odlétá zpět do zimovišť.
Jak rorýs pije : Rorýs obecný se s výjimkou hnízdního období téměř neustále zdržuje ve vzduchu, kde spí, pije a páří se, přičemž střídá svižný let s plachtěním, během kterého nabírá výšku okolo jednoho až dvou kilometrů, aby během klesání mohl spát.
Jak vypada rorejs
RORÝS OBECNÝ (Apus apus) je pták vetší než vlaštovka. Má dlouhá srpovitá křídla, celek působí jednotvárně černě, zblízka je však znát světlejší hrdlo a rezavohnědá základní barva. Je pravým obyvatelem vzduchu, létá vetšinou vysoko a všude, kam až vylétá hmyz, zvláště nad městy. Páření je možné i ve vzduchu.
Jak dlouho vydrží ve vzduchu rorýs : Až 200 dní vydrží rorýs velký létat vzduchem bez toho, že by byť jen jednou sednul na pevnou zem. Rorýs velký (Tachymarptis melba) je větší příbuzný našeho rorýse obecného (Apus apus). Váží kolem100 gramů a rozpětí jeho křídel často přesáhne50 cm. Hnízdí v rozsáhlých oblastech od jižní Evropy až po podhůří Himálají.
Při nálezu zraněného zvířete nebo opuštěného mláděte vždy co nejdříve kontaktujte nejbližší záchrannou stanici anebo dispečink záchranných stanic (774 155 155). Jde často o akutní případy, kdy je třeba IHNED TELEFONICKY konzultovat další postup.
Je to holátko a hnízdo není vidět nebo je nedostupné
Neopeřené holátko nejvíc ohrožuje prochladnutí. Na omak by mělo být výrazně teplejší než naše dlaň ( rozdíl je asi 6 stupňů ). Pokud je chladné, zahříváme je v dlaních či u termoláhve s vodou 40 stupňů teplou, kterou obalíme hadříkem.
Čím se živí rorýs
Živí se „vzdušným planktonem“, tedy převážně drobným až středně velkým hmyzem, který je unášen vzdušnými proudy. Původně byl obyvatelem skal a stromových dutin, dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata.V závislosti na počasí a výskytu hmyzu 40 až 57 dní do opuštění hnízda. Rodiče je krmí hmyzem nachytaným ve vzduchu. Převažuje dvoukřídlý, ale i mšice, blanokřídlý, pavouci atd. Mláďata jsou krmena vyvrhováním, chuchvalcem hmyzu se slinami, který může obsahovat až přes 1 000 jedinců.V roce 1973 se ve výšce 11 300 metrů srazil sup krahujový (Gyps rueppellii) s komerčním letadlem. Americké muzeum přírodní historie jej identifikovalo na základě zbytků peří v motoru. Tento pták se většinou pohybuje do výšin 6000 metrů. Supi mají specializovanou variantu hemoglobinu alphaD.
V roce 1973 se ve výšce 11 300 metrů srazil sup krahujový (Gyps rueppellii) s komerčním letadlem. Americké muzeum přírodní historie jej identifikovalo na základě zbytků peří v motoru. Tento pták se většinou pohybuje do výšin 6000 metrů. Supi mají specializovanou variantu hemoglobinu alphaD.
Co dělat se zraněným holubem : Zraněný pták potřebuje ze všeho nejvíc klid. Proto ho do předání odborníkům umístěte buď do přepravky na zvířata, kterou zakryjete průsvitným šátkem, do ptačí klece (opět zakryté průsvitným kusem látky) nebo do papírové krabice s propíchanými otvory.
Kam volat kdyz najdu Holuba : Volejte nejbližší záchrannou stanici nebo SOS netopýří linku 731 523 599.
Jak krmit holátko
Podle velikosti hada krmíme holátky nebo jen jejich částmi (hlavička, zadní noha), které předem namočíme do vody nebo do vaječného bílku, aby lépe klouzaly. Hada chytíme za hlavou a tlamku mu otevřeme tak, že buď do štěrbiny, kterou vystrkuje jazyk, vpravíme malý předmět nebo z boku tlamky zapáčíme např.
Při nálezu zraněného zvířete nebo opuštěného mláděte vždy co nejdříve kontaktujte nejbližší záchrannou stanici anebo dispečink záchranných stanic (774 155 155). Jde často o akutní případy, kdy je třeba IHNED TELEFONICKY konzultovat další postup.Nejjednodušší rada zní: Nalezená ptáčata vyzvedněte (rukavice mít nemusíte) na vyvýšené místo (větev, římsu atd.), případně přímo do hnízda, pokud je nablízku. Matka je najde a nakrmí. Ptačí rodiče totiž zajímá pouze obsah hnízda. Vypadlé mládě na zemi přehlížejí a nejeví o ně většinou žádný zájem.
Co dělat s nalezeným Ptáčetem : Pokud jste si mládě odnesli domů, tak jste místo pomoci ptáčeti ublížili. Při nálezu mláděte je – až na zcela výjimečné případy – nejlépe nechat ho na místě, obzvláště v případě, že nebylo nijak zraněno. Je-li na silnici apod., poponeste jej do trávy, do keřů, na vyvýšené místo, na větev…