Rašeliník kostrbatý (Sphagnum squarrosum) je jednodomý mech, rostoucí ve volných, houbově měkkých zelených polštářích, především na podmáčené lesní půdě. Jako všechny rašeliníky dokáže dobře zadržovat vodu.Rašeliník je mech s neukončeným růstem – na vrcholku lodyžky neustále přirůstá a na spodku postupně odumírá. Proto nelze určit, jak stará může konkrétní lodyžka být. Z odumřelých částí lodyžek se tvoří rašelina.Rašeliník přidejte do zahradnického substrátu, do substrátu na pokojové rostliny nebo přímo v rašeliníku nechte zakořenit řízkované rostliny. Náš rašeliník je zelený živý rašeliník. Stále tedy přirůstá. Lze ho po čase zastřihnout, rozdělit, namnožit.
Jak pěstovat v rašeliníku : Rašeliník je dobré pěstovat v plošnějších trsech, kterým v rašelině dopředu připravíme určité plošky – jen mírně zahloubené, zhruba 10–15 cm. Pokud má tento podivuhodný mech dost vody, může se chovat poměrně expanzivně: Utíká přes okraje sníženin a svým prudkým vývojem zatlačuje ostatní zelenou konkurenci.
Co roste v rašelině
Rostliny rašelinišť
Rašeliniště bývají často domovem masožravých rostlin (jsou chudá na přístupný dusík a tyto rostliny ho získávají rozkladem těl bezobratlých živočichů), v Čechách na nich roste například rosnatka okrouhlolistá, rosnatka dlouholistá, rosnatka prostřední a také tučnice obecná a tučnice česká.
Na co se používá rašeliník : Hodí se na vnější použití, poslouží k léčbě kožních onemocnění, tedy některých druhů ekzémů, lupénky, při léčbě akné nebo dokonce omrzlin. Může také poskytnout první pomoc při bolestivém bodnutí hmyzem. Dokonce jsem našel i informaci, že rašeliník je možné používat jako prevenci proti obtížnému hmyzu.
Univerzální substráty mají vápencem upravenou reakci pH na neutrální hodnotu (5-6), zatímco kyselomilné rostliny potřebují půdu kyselou (3-4). Tedy přímo rašelinu či speciální substrát pro kyselomilné rostliny. Jsou to nejčastěji borůvky, brusinky, azalky, vřesy, rododendrony či hortenzie.
Rostliny rašelinišť
Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s borůvkou, brusinkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným, kyhankou sivolistou, suchopýrem pochvatým atd.
Proč nepoužívat rašelinu
Čím škodí těžba rašeliny Že těžba rašeliny ničí cenné biotopy, se moc neví, distributoři pytlů se substráty se tím nechlubí a osvěta pokulhává. Navíc bližší azalka na zahradě než nějaké brebery v Pobaltí, tak to prostě je.Rašelina neobsahuje žádné živiny a je mírně kyselá. Je využívána v zahradnictví, zejména k pěstování zvláštních druhů okrasných rostlin, které vyžadují kyselé, humózní půdy (například, vřes, vřesovec, rhododendron, azalky, apod.).Tedy přímo rašelinu či speciální substrát pro kyselomilné rostliny. Jsou to nejčastěji borůvky, brusinky, azalky, vřesy, rododendrony či hortenzie.
Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se. Rostliny se tak samy podílejí na vytváření podkladu, na kterém pak dále rostou a aktivně tak ovlivňují prostředí, ve kterém žijí.
Co hnojit rašelinou : pro přihnojení pro veškerého ovoce a zeleniny (salát, rajčata, papriky,bylinky nebo jahodníky), ovocných a okrasných stromů a keřů používá se k přípravě pěstebních substrátů, a to i pro kyselomilné rostliny (azalky, rododendrony či borůvky)
Co použít místo rašeliny : Namísto rašeliny můžete používat svůj vlastní kompost. V zahradnických obchodech lze zakoupit i různé přírodě příznivější náhražky rašeliny – místo rašeliny je základem takového substrátu tzv. toresa.
Jak nahradit rašelinu
Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou. Prodat se dá všechno. I částečně rozložený organický materiál, rašelina.
Rašelina vzniká postupem času z rozložených rostlin. Na některých místech hloubka rašelinového pole dosahuje až 10 metrů.Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.