Jak poznáme tropy
| tropus | vysvětlení |
|---|---|
| metafora | přenesení významu na základě vnější skutečnosti |
| metonymie | přenesení významu na základě vnitřní souvislosti |
| personifikace | polidštění |
| přirovnání | přirovnání k něčemu, často za použití „jako“ |
Expresivní jazykové prostředky se pohybují na hranici mezi spisovností a vulgarismy. Některé se však také řadí do spisovné češtiny. Okruh výraziva, které se používá výhradně v užší skupině lidí, nazýváme profesními výrazy. Mezi další jazykové prostředky pak patří nářečí a obecná čeština (neboli nespisovné výrazy).Jazykové prostředky
- Personifikace.
- Eufemismus.
- Synekdocha.
- Pleonasmus.
- Elipsa.
Jak poznat Basnicke prostredky : BÁSNICKÉ PROSTŘEDKY:
- personifikace = oživení neživého – slunce se usmívá; větve mávají; potůček zpívá
- přirovnání = pomocí slova “jako” – bílý jako sníh; líný jako veš
- metafora = pojmenování na základě podobnosti – po obloze plují beránci = mraky; nechal se ostříhat na ježka = na krátko.
Co je Expresivni Jazykovy prostredek
Expresivní jazykové prostředky nesou kladný nebo záporný citový příznak, promítá se do nich postoj, hodnocení a vůle mluvčího či pisatele, např. šutrák, vrahoun, čmajznout, mrška. Zřídka bývají součástí spisovné slovní zásoby, jejich stylová platnost je velmi různá.
Jak udělat Jazykovy rozbor : Nejdříve se zaměříme na jazyk, kterým je text napsán. Můžeme věnovat pozornost tomu, zda se jedná o obecnou, spisovnou či nespisovnou češtinu, zda se v textu vyskytují nějaké vulgarismy, archaismy, slangová slova či nářečí. Můžeme se také zamyslet nad tím, z jakého důvodu autor použil právě tyto výrazy.
Expresivní jazykové prostředky nesou kladný nebo záporný citový příznak, promítá se do nich postoj, hodnocení a vůle mluvčího či pisatele, např. šutrák, vrahoun, čmajznout, mrška. Zřídka bývají součástí spisovné slovní zásoby, jejich stylová platnost je velmi různá.
Knižní jazyk je určen především pro psanou formu jazyka a jako takový se tedy nejčastěji vyskytuje v beletrii nebo případně odborné literatuře. Od běžně užívaného jazyka se liší především tím, že na čtenáře působí jaksi vznešeně nebo nadneseně, ale někdy může sloužit i k parodii nebo ironii.
Jak poznat anaforu
Anafora (řecky znovuuvedení) je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět (výjimečně je za anaforu také pokládáno opakování začátků některých veršů ve sloce). Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.definice pojmu z našeho literárního slovníku. Verš je obvykle definován jako celistvá rytmická a významová jednotka básnického textu, oddělená od ostatních jednotek přesnými hranicemi. Jde o jeden řádek básnického díla, založený na výrazně rytmické organizaci.Obecná čeština není kodifikována, a proto se vyvíjí rychleji a plynuleji než spisovný jazyk. Některé prvky obecné češtiny mohou časem proniknout do spisovné vrstvy jazyka. Mluvená forma spisovného jazyka, která má k obecné češtině nejblíže, se nazývá hovorová čeština.
Jazykové rozbory plní určité úkoly: Umožňují odstranit izolaci poznatků a pochopit jazykový systém v jeho složitosti. Jsou vhodným prostředkem pro záměrné a soustavné pozorování textů, vět, souvětí a jednotlivých jazykových jevů, které jsou v nich obsaženy.
Jak charakterizovat jazyk : Jazyk – univerzální dorozumívací prostředek celospolečenské povahy, nástroj myšlení a prostředek sloužící k ukládání lidských zkušeností a k rozvíjení národních kulturních tradic. Má systémový a znakový charakter. komunikativní (sdělovací, dorozumívací) funkce.
Co je to Expresivum : Lexikální výrazový prostředek vyjadřující citový, hodnotící a volní vztah mluvčího ke sdělované skutečnosti. Expresivita se chápe jako pragmatická složka významu příslušného výrazového prostředku daná postojem mluvčího; u konkrétních výrazových prostředků se může mluvit o existenci expresivního příznaku.
Co je expresivní jazykový prostředek
Expresivní jazykové prostředky nesou kladný nebo záporný citový příznak, promítá se do nich postoj, hodnocení a vůle mluvčího či pisatele, např. šutrák, vrahoun, čmajznout, mrška. Zřídka bývají součástí spisovné slovní zásoby, jejich stylová platnost je velmi různá.
Neologismy jsou i složeniny, např. ropovod, lunochod, a slova přejatá z cizích jazyků, třeba z holandštiny: frejířči frajer (hezky česky: hejsek, záletník). Neologismy se zabývají i novodobí brusiči jazyka, ač výrazy vypadají někdy spíš jako pseudo-archaismy.Epanastrofa (z řeckého epanastrofé – obrácení) nebo také palilogie (z řeckého palillogiá – opakování řečeného) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova či slovních spojení na konci jednoho a na začátku následujícího verše. Používá se rovněž v rétorice.
Jak poznat Epizeuxis : Jedná se o opakování slov nebo slovního spojení za sebou v jednom verši, větě nebo v jejich těsné blízkosti. Zjednodušeně lze říct, že tato básnická figura používána v klasické rétorice je synonymem k opakování. Nepleťme si ale tento pojem s aliterací!