Žito je výživnější než pšenice, ale hůře stravitelné. Obsahuje méně lepku, proto je chléb ze žita těžší než z pšenice. V žitu je spoustu pozitivních látek – obsahuje velký podíl aminokyseliny lysinu, beta-glukany a fenolové kyseliny. Je dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B6, E, niacinu a kyseliny listové.Žito je po pšenici druhou nejdůležitější obilovinou a používá se ve formě mouky k přípravě obilných výrobků, jako je chléb, rohlíky a pečivo. Žitná zrna se v mlýně melou na mouku. Čím vyšší je stupeň mletí, tím vyšší je podíl okrajových vrstev v mouce, v nichž se koncentruje vláknina, minerální látky a vitamíny.Zrno se používá na chlebovou mouku, jako náhražka kávy (melta), k výrobě perníků, jako krmivo či se z něho vyrábí alkohol (gin). Žito obsahuje lepek. Křížením žita a pšenice vznikl mezidruhový kříženec tritikále zvaný žitovec. Žito není opylováno hmyzem, ale větrem.
Jak od sebe rozeznat obilí : Většina druhů vytváří několik odnoží. Pochva listů vyrůstající z kolének přechází v listovou čepel s rovnoběžnou žilnatinou. Na rozhraní pochvy a čepele vyrůstá jazýček a čepel je zakončena oušky. Tvar jazýčku a oušek může být rozlišovacím znakem některých obilnin (pšenice, ječmen, žito, oves).
Jak se pozná pšenice
Tab. 12 Hlavní morfologické znaky obilnin I.
| Rozlišovací znaky | Pšenice | Ječmen |
|---|---|---|
| Barva vzcházejících rostlin | zelená | zelená se šedým nádechem |
| Stavba listů : | ||
| a) jazýček | krátký, po okraji vroubkovaný | krátký, úzký |
| b) ouška | malá, ochmýřená | velká, objímající stébla, často překřížená |
Proč je žitná mouka zdravější : Žitná mouka se vyrábí rozemletím celého zrna, a z toho důvodu si v sobě uchovává řadu důležitých živin. Obsahuje především vysoký podíl aminokyseliny lysinu, vitamínyu B, E, železa a další. Žitná mouka má opět vysoký podíl vlákniny, a je proto pro naše zažívání podstatně vhodnější, nežli mouka pšeničná.
Pěstuje se v jihozápadním Kapsku a v Severní Americe, ačkoliv pěstování mimo Evropu není zcela běžné. Žito se v České republice nejvíce vyskytuje v jižních, východních a západních Čechách a to hlavně v jejich podhorských oblastech.
Žito pochází pravděpodobně z oblastí střední Asie, ze Zakavkazska možná až z oblastí Tibetu a Pamíru. Je pravděpodobné, že rostlo jako plevel v pšeničných porostech a při setí pšenice ve vyšších polohách jako odolnější plodina v těchto porostech postupně převládlo, až se vyskytovalo v téměř čisté kultuře.
Kde se v ČR pěstuje žito
Pěstuje se v jihozápadním Kapsku a v Severní Americe, ačkoliv pěstování mimo Evropu není zcela běžné. Žito se v České republice nejvíce vyskytuje v jižních, východních a západních Čechách a to hlavně v jejich podhorských oblastech.V Česku a celém mírném pásu žně probíhají v létě, v období relativního sucha. Nejčastěji se sklízí od června do září. Obiloviny se sklízejí sklízecími stroji (kombajny) nebo ručně. Zrno musí být dostatečně zralé (tvrdé) a suché, aby jej mohl kombajn vymlátit a aby při skladování nezplesnivělo.Žito je úzce spjato s ječmenem a jejich rozlišení je obtížné. Žito má tendenci být delší a štíhlejší než ječmen nebo pšenice a vyznačuje se delšími vousy. … Žito se v Evropě hojně používá k výrobě chleba, piva a krmiv.
„cereals“) a obiloviny jsou synonyma, z pohledu českého jazyka je ale označení „obiloviny“ příhodnější. Rozdíl mezi obilninami a obilovinami spočívá v tom, že zatímco „obilniny“ označují skupinu plodin, pěstovanou kulturu, porost nebo rostliny, tak „obiloviny“ mají význam produktu, zrna.
Jak rozeznat pšenici od žita : Žito. Žito je vedle pšenice druhou nejčastěji používanou obilovinou pro výrobu mouky. Zatímco pšeničné mouky jsou jasně bílé nebo lehce nažloutlé barvy, žitné mouky charakterizuje našedlá až šedohnědá barva. Nejčastěji se používají na výrobu chleba.
Jaký je rozdíl mezi žitnou a pšeničnou moukou : Má nižší obsah lepku než pšeničná mouka, což znamená, že je vhodná pro ty, kteří jsou citliví na lepek. To činí žitnou mouku ideální volbou pro pečení chleba a dalších pečiv s robustní chutí. Jednou z největších výhod žitné mouky je její schopnost přidávat do pečiva nezaměnitelnou oříškovou chuť a vůni.
Jaký je rozdíl mezi Žitným a pšeničným chlebem
Pšeničný chléb má o trošku více bílkovin než žitný chléb (6 g / 2 plátky, respektive 5,4 g / 2 plátky), ale žitný chléb má více vlákniny (3,7 g na 2 plátky), zatímco 2 plátky pšeničného chleba obsahují 2,4 g vlákniny. Žitný chléb také obsahuje o 20% méně kalorií než pšeničný chléb.
Žito odnožuje brzy na podzim. V České republice se žito vysévá od září až do poloviny října.V bílkovinách žitné mouky je obsaženo kolem 45 % sekalinu a dalších bílkovin patřících k lepku. Ve 100 g žitného chleba je tedy 6,5 g celkových bílkovin a z tohoto množství je cca 2,9 g lepku. To je 29 g lepku na kg chleba.
Kde se nejvíce pěstuje žito : Žito dosud má největší zastoupení v jižních, východních a západních Čechách, jejich podhorských oblastech. Významnou zvláštností žita při tvorbě hospodářského výnosu je velká autoregulační schopnost v porostu.