OZNAMOVACÍ VĚTA
Větou oznamovací někomu něco oznamujeme, sdělujeme, vyprávíme. Na konci věty píšeme tečku. Příklad: Šárka se naučila básničku. Přednesla ji mamince.PŘACÍ VĚTY
∎ Větou přací vyjadřujeme svá přání a touhy. Na konci píšeme většinou tečku. Kéž by, ať – slova stojící na začátku vět přacích Příklad: Kéž by už byly Vánoce!Větou rozkazovací něco rozkazujeme. Na začátku je velké písmeno a na konci vykřičník nebo, u mírnějších rozkazů, tečka. Věta s otazníkem je tázací.
Co je věta tázací doplňovací : b) Doplňovací – doplňujeme skutečnost, nelze odpovědět ano/ne – obsahuje tázací slovo(kdy, který, jak…) – např. Kdo to udělal c) Vylučovací – ptají se na více možností, odpovídáme na ně částí otázky – např.
Co se píše za větou Oznamovaci
PAMATUJ – VĚTOU OZNAMOVACÍ někomu něco OZNAMUJEME. Píšeme za ní TEČKU.
Jak poznat druhy vět : Věta vedlejší příslovečná
- místní – ptáme se otázkou Kde
- časová – ptáme se otázkou Kdy
- způsobová – ptáme se otázkou Jakým způsobem
- míry – ptáme se otázkou Do jaké míry
- příčinná – ptáme se otázkou Z jaké příčiny
- účelová – ptáme se otázkou Za jakým účelem
- podmínková – ptáme se otázkou Za jaké podmínky
Vedlejší věta předmětná
Vyjadřuje předmět ke slovesu/přídavnému jménu z věty řídící. Ptáme se na ni: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu + věta řídící. Příklad: Nezapomeň, že výuka začíná v 8:00. → Koho, co nezapomeň
věta OZNAMOVACÍ
na konci věty píšeme TEČKU – .
Co to je věta složená
Souvětí skládající se z více než dvou vět je souvětí složené (složité). Stavba složeného souvětí je různá podle toho, z jakých vět se skládá a jaké jsou mezi jednotlivými větami vztahy.VĚTOU ROZKAZOVACÍ někomu něco ROZKAZUJEME. Na začátku věty píšeme VELKÉ PÍSMENO. Za rozkazovací větou píšeme za ní zpravidla TEČKU, důrazný rozkaz vyjádříme VYKŘIČNÍKEM.Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).
Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr
Jak poznat větu Predmetnou a Podmetnou : podmětná: Kdo se bojí, nesmí do lesa. předmětná: Řekl, že přijde.
Jak poznat věty v Souveti : Souvětí vznikne spojením dvou nebo více vět jednoduchých. Obsahuje proto dvě nebo více sloves ve tvaru určitém (dva nebo více přísudků). Maminka uklízí pokoj, protože nesnáší nepořádek.
Jak vypada věta jednoducha
Věta jednoduchá obsahuje pouze jedno sloveso v určitém tvaru, respektive jeden přísudek. Příklady vět jednoduchých: Tento úspěšný spisovatel vydal již několik knih. Je meloun zelenina, nebo ovoce
Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čehoVedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr
Jak se pozná hlavní věta : „Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!