Výhody kapkové závlahy
Hlavním přínosem tohoto typu závlahy je ušetřený čas – zejména během horkých letních dní, kdy je potřeba zalévat v podstatě každý den a kontejnerované rostliny často i dvakrát denně.Stačí vést od zdroje vody hadicí, na kterou se napojí rozvody ke každé rostlině. Z nich pomalu kape voda přímo ke kořenům rostliny, tím se šetří voda a hlavně se v parnech zbytečně nezavlažují místa, kde stejně nic neroste. Půda se stejnoměrně a jemně provlhčí, aniž by se vláha vypařovala, vsakovala nebo odtékala.Kapková závlaha funguje na jednoduchém principu – a to hadice s vestavěnými kapkovači. Hadice se roztáhne a umístí k jednotlivým rostlinám, keřům či záhonům, které chcete zavlažovat. Z každého otvoru je pak v pravidelném intervalu vypouštěná voda, která rostliny zavlažuje.
Jak profouknout Zavlahu : Nejspolehlivější a nejběžnější způsob je profouknutí závlahy stlačeným vzduchem za použití kompresoru. Pro většinu zahrad postačuje kompresor o velikosti vzdušníku 50l a s výkonem cca 270l/min. Ve výjimečných případech se používá kompresor silnější, zpravidla se používá pro sportovní plochy.
Jak správně nastavit Zavlahu
Nastavíte závlahu na každý druhý den a množství vody pro 100 % a dle venkovní teploty jen upravujete procenta. Při teplotě pod 20 °C spustíte jednou týdně manuálně závlahu s požadovaným množstvím vody. I v tomto nejlevnějším řešení je třeba dešťové čidlo, které zavlažování automaticky vyřadí z činnosti v případě deště.
Jak dlouho zavlažovat : Obvyklá délka závlahového cyklu je při frekvenci zálivky 3x týdně u rozprašovacích postřikovačů 3-8 min/sekci, u rotačních postřikovačů 10-30 min/sekci, u kapkovacího potrubí 15-45 min/sekci. Vždy ale záleží na konkrétních podmínkách.
Nejčastěji používaná je kapková hadice s průměrem 16mm. Hadice má každých 33 cm nebo 50 cm vestavěný kapkovač o průtoku 2 litry za hodinu, což ne vždy je zcela vyhovující rozměr. Hodí se spíše na zavlažování řádků, tůjí apod.
Pokud jde jen o malý skleníček nebo fóliovník, můžete zůstat u klasiky, zavlažování skleníku ze sudu nebo u některého z hobby systémů automatizovaného způsobu závlahy do skleníku nebo mikrozavlažování. Pro větší nebo velkokapacitní skleníky jsou vhodnější automatizované systémy a mikrozávlaha vybudované odborníky.
Jakou hadici na kapkovou závlahu
Nejčastěji používaná je kapková hadice s průměrem 16mm. Hadice má každých 33 cm nebo 50 cm vestavěný kapkovač o průtoku 2 litry za hodinu, což ne vždy je zcela vyhovující rozměr. Hodí se spíše na zavlažování řádků, tůjí apod.Připojte kompresor k připravenému vypouštěcímu ventilu (obvykle stačí běžný 1/2“-3/4“ kulový ventil), který je obvykle součástí hlavní sestavy. Zavřete hlavní manuální uzávěr závlahové vody. Ovládací jednotkou spusťte závlahu na libovolné sekci a nechte poklesnout zbytkový tlak v systému až na nulu.Závlahu vypouštějte do té doby, dokud z trysek vytéká i malé množství vody.
Ideální 5 – 6tá hodina. Závlahová voda se spojí díky nízké teplotě s rosou. Trávník bezpečně oschne, než se naplno rozehřeje slunce.
Kdy Odzimovat Zavlahu : Životnost zavlažovacích systémů je zásadně závislá na důsledném zazimování na podzim ještě před příchodem prvních mrazů. Po ukončení sezóny musíme zavlažovací systém beze zbytku odvodnit. Na jaře pak naopak opět připojit k hlavnímu zdroji vody a vyzkoušet.
Kdy Zalevat trávník ráno nebo večer : Ideální doba k zavlažování většiny trávníků je časně ráno. Tráva bude mít celý den na vyschnutí a voda se hned nevypaří, protože slunce ještě nemělo čas trávník vyhřát. Ovšem hospodárnější volbou je zavlažování trávníku večer.
Jak spravne nastavit Zavlahu
U běžných trávníků se vychází z doporučené hodnoty 25 – 30 mm vody za týden. Příklad nastavení: venku je odpoledne 25 °C. Potřebuji 3 mm vody na trávník každý den. Jelikož je dobré zavlažovat každý druhý den, nastavím na jednotce třeba závlahu každý sudý den a množství 6 mm vody.
Důležité upozornění na závěr
Na zavlažení 100 m2 trávníku je třeba 500 litrů vody, průměrné plochy trávníku u domů jsou však několikanásobně vyšší. Běžná spotřeba se pak může pohybovat okolo 1500 až 2500 litrů vody za den.S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Co zasadit do skleníku : Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.