Mezi postřiky na peronosporu patří např. Kuprikol, Polyversum, Dithane, Folpan nebo Champion. Více informací je v detailech produktů nebo na jejich etiketě. Další houbové choroby révy vinné jsou Oidium (padlí révové) a plíseň šedá.FOLPAN 80 WG je kontaktní fungicidní přípravek s protektivní účinností proti plísni révové a nepravému padlí s významnou vedlejší účinností proti padlí, botrytidě, červené skvrnitosti révy vinné, nervené spále a bílé hnilobě na révě. Potlačuje růst mycelia a sporulaci houbových patogenů.V případě nedostatku dusíku, na který je réva obecně velmi náročná, je možné aplikovat MOČOVINU nebo DUSIČNAN VÁPENATÝ . Pokud pravidelně každým rokem provádíme zásobní hnojení všemi živinami, pak volíme CERERIT, který kromě základních živin obsahuje i mikro živiny.
Kdy se hnojí vinná réva : Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.
Kdy se provádí postřik vinné révy
U středně náchylných porostů se doporučuje těsně před květem jeden postřik. Po odkvětu se provádí ošetření v závislosti na podmínkách šíření a náchylnosti odrůd v intervalech sedmi až čtrnácti dnů až do fáze zaměkání bobulí.
Co zasadit k vinné révě : Vysejeme na ni plodiny na zelené hnojení – jetelotravní směsku, svazenku, jetel, vikev huňatou, vojtěšku, tolici dětelovou, či oves, který má výborný fytosanitární účinek. Současně na pozemek rozmetáme uleželý chlévský hnůj nebo kompost, aby se půda obohatila o humus.
Na listech se tvoří nažloutlé skvrny, na spodní straně jsou viditelné bělavé sporangiofory. Skvrny později nekrotizují a trhají se. Při napadení květenství nebo hroznů dochází k jejich zasychání. Bobule mohou být napadeny pouze do velikost hrášku, později již choroba nedokáže prorůst pokožkou.
Při výsadbě je dobré použít organická hnojiva, hnůj nebo dobrý kompost. Ideálním řešením je použití hnojiva Trumf Réva nebo Trumf Drobné ovoce organické hnojivo. Jedná se o čistě přírodní (organické) hnojivo.
Jak udělat oporu pro vinnou révu
Opora pro vinnou révu je nepostradatelným pomocníkem. Můžete si ji koupit nebo i vyrobit sami. Nejjednodušší stěna vznikne tak, že do jedné roviny umístíte sloupky/tyčky a mezi ně napnete dráty (pozinkované) ve vzdálenostech 25 až 30 cm. Můžete také použít laťkovou mříž.Vysejeme na ni plodiny na zelené hnojení – jetelotravní směsku, svazenku, jetel, vikev huňatou, vojtěšku, tolici dětelovou, či oves, který má výborný fytosanitární účinek. Současně na pozemek rozmetáme uleželý chlévský hnůj nebo kompost, aby se půda obohatila o humus.Ideální jsou dny, kdy teplota během odpoledních hodin dosahuje zhruba 15 až 17 °C. Při těchto teplotách jsou totiž dnešní postřikové přípravky nejúčinnější. Kromě teploty je nutné vzít v úvahu i to, že postřik se nejlépe provádí za bezvětří.
Jak zasázet vinnou révu
Rostliny sázejte 90 až 150 cm od sebe. Jamku udělejte hlubokou 40 až 50 cm podle sazenice, velikost zhruba 40 × 40 cm. Pod kořeny přidejte trošku kompostu nebo substrátu, aby měla hned pro začátek živiny a dobře se ujala.
Co zničí plíseň : Bílý ocet je účinný proti plísním, protože je kyselý. Kyselost octu může proniknout buňkami plísně a zničit je. Navíc ocet může zabránit růstu plísně tím, že mění pH povrchu, na kterém roste plíseň, což ztěžuje přežití. Použití bílého octa pro úklid plísně je poměrně jednoduché.
Čím přihnojit : posekanou trávu, listí, nevyužité plody, slepičí skořápky od vajec, zvířecí hnůj, ale i popel ze spáleného dřeva. To vše je ze své podstaty přírodní a bohaté na živiny, proto vytváří perfektní základ pro hnojení svých sezonních nástupců.
Jakou půdu pro vinnou révu
Vinná réva vyžaduje dobře odvodněnou půdu. V půdách s vysokým pH (nad 7,5) se může projevit nedostatek fosforu, ale také dalších mikroživin jako je železo. Pokud je půda dostatečně hluboká, lze meziřadí zatravnit, aby se zabránilo erozi a růstu plevelů.
Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Hnojení: Pro vinnou révu v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva.Vysejeme na ni plodiny na zelené hnojení – jetelotravní směsku, svazenku, jetel, vikev huňatou, vojtěšku, tolici dětelovou, či oves, který má výborný fytosanitární účinek. Současně na pozemek rozmetáme uleželý chlévský hnůj nebo kompost, aby se půda obohatila o humus.
Jak dlouho nesmí pršet po postriku : Postřik musí na stromě vydržet alespoň 2 hodiny a po tuto dobu jej nesmí spláchnout déšť, stejně tak ale postřik nesmí na stromě zmrznout.