Jádroviny, tedy jabloně a hrušně, můžeme opravdu prořezat v létě i v zimě – i když vlky, jak vysvětlil v ukázce Vlastimil Šindelář, je výhodnější odstraňovat v létě. Ale u peckovin, třešní, višní, rynglí, švestek, je vhodný pouze letní řez, nejlépe po odkvětu.Velmi husté keře a stromy můžeme omladit i razantněji. Odstraníme staré větve, část zbylých větví zkrátíme o polovinu. Větve seřízneme až k zemi a ponecháme stejný počet výhonků. Radikální zmlazování je také vhodné rozdělit na dva až tři po sobě jdoucí roky.Jabloně zpravidla snesou zmlazování do 40 let, hrušně do 50 let, peckoviny do 25–30 let. Zmlazujeme v roce, kdy má strom hodně nasazeno na květ, v opačném případě vyroste z listových pupenů příliš velké množství vlků a obnovu to zpomalí.
Jak správně prořezávat jabloně : První rok: Odřízněte hlavní kmínek 70–90 cm od země a ponechte pouze tři očka. Z nich vyrostou tři kosterní větve. Druhý rok: Nejprve odstraňte všechny boční větve na kmeni, které rostou pod úrovní kosterních větví (tří hlavních větví z předchozího roku). Pak kosterní větve zakraťte na délku přibližně 30 cm.
Jak se zbavit vlků na jabloní
Vlky odřízneme v tzv. větevním kroužku. Použijeme řez na patku, což je přibližně 8 až 12 milimetrů dlouhá část se spícími pupeny. Ty pak u jabloní s pravděpodobností 20 až 40 % prorostou a posléze vytvoří plodonosný obrost.
Co dělat při útoku vlka : Vlky můžete výjimečně zahlédnout, většinou ale hned odběhnou. Ve dne vidí hůř, proto může být jejich reakce opožděná. Pokud spatříte vlka v přírodě, zůstaňte klidní a držte si odstup. Nepřibližujte se, nevybízejte ho, aby k vám přišel, nikdy mu nenabízejte jídlo.
U jednoho stromku je okousaný i kmínek. Je možné stromky zachránit Ošetřit je doporučuji štěpařským voskem. Pokud jsou výhony z větší míry poškozené, doporučuji odstranit či zakrátit.
Jabloně Zákrsky jabloní začínají plodit po výsadbě za 2 až 3 roky, čtvrtkmeny za 4 až 5 let. Doba plodnosti se pohybuje u zákrsků okolo 15 let, u čtvrtkmenů okolo 20 let.
Čím hnojit jabloně
Již při sázení jabloně můžeme přidat do půdy draslík a fosfor. Tou nejjednodušší cestou je používání hnojiva NPK, které přidáváme do půdy na podzim a pak znovu na jaře. Důležité je také pravidelně přidávat do půdy humus, který obsahuje například koňský hnůj. O vysoce kvalitní hnojení se dobře postará i uleželý kompost.Dále před houbovými chorobami chrání stromy i česnek medvědí a obecně česneky (i ty ozdobné) či pažitka (jabloně chrání před strupovitostí, ostatní stromy proti rzi a padlí). Máta má odrazovat škůdce pod jabloněmi a třešněmi, ale pozor, velmi rychle se rozrůstá.Pokožku jemně omýt teplou vodou, namydlit bez použití drhnutí žínkou nebo houbou a důkladně opláchnout. Osušit porušenou kůži je nejlépe pouze vzduchem. Buď vyvětráním nebo lze použít fén s vlažným vzduchem.
Pokud silnější větve neodřízneme naostro, ale ponecháme pahýly, vytvoří se ze spících pupenů (zejména na silnějších větvích) jalové letorosty, známé pod slovem vlky. Ty pak strom zbytečně zahušťují a vytvářejí nesoulad v koruně stromu. Nejlépe se jich zbavíme ostrým vylomením, a to koncem června a v červenci.
Co odpuzuje vlky : Třeba podle nové studie badatelů z Córdoby vlky odradí i obyčejná vanilka. Vlčata hravě poskakují, navzájem si okusují ocasy. Pak je ale něco vyruší. Vyplašeně rozhlédnou a zmizí v nedalekém houští.
Čím natřít stromky proti okusu : Repelentní nátěrová hmota CERVACOL EXTRA na ochranu listnatých a jehličnatých dřevin proti zimnímu okusu zvěří. Proti okusu chrání trojím způsobem – má charakteristický zápach, odpuzuje namodralou lesklou barvou, obsahuje křemičitý písek.
Jak ošetřit prasklý strom
Ránu je třeba vyčistit až do zdravého dřeva a ošetřit štěpařským voskem nebo latexovou barvou s přidáním některého fungicidu, jako je například Dithane, Kuprikol, modrá skalice apod. Velmi účinnou prevencí je každý rok provádět na jaře nebo na podzim postřik měďnatými fungicidy, například Kuprikolem nebo Championem.
Jabloň (Malus) je rod opadavých listnatých stromů z čeledi růžovitých, patří mezi jádroviny. Přirozeně se vyskytuje v Eurasii a Severní Americe, nejvíce druhů roste na východě Asie. Stromy se běžně dožívají 60–80 let i nad 100 let a dorůstají výšky až 15 metrů v závislosti na druhu, odrůdě a podmínkách.Pro ovocné stromy vyhloubíme jámy o průměru asi 60 cm a hloubce minimálně 40 cm. Stromy se sázejí tak hluboko, aby místo očkování bylo těsně nad povrchem země. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přišlápneme a rostlinu silně zalijeme.
Jak si udělat domácí hnojivo : Chcete-li si vyrobit tekuté hnojivo z kopřivy dvoudomé, dejte čerstvé listí kopřivy, nařezané na malé kousky, do kbelíku s asi 10 litry vody. Ideální pro výrobu tohoto hnojiva je dešťová voda. Malé množství listí také můžete přidat přímo do půdy nebo je umístěte kolem rostlin při zalévání.