Charakteristika se zpravidla dělí na charakteristiku vnější (tedy popis toho, co vidíme, jak postava vypadá) a charakteristiku vnitřní (popis toho, co na první pohled vidět tak úplně nemůžeme, tedy popis vlastností). Aby si čtenář mohl postavu co nejlépe představit, je vhodné začít vnější charakteristikou.Při psaní charakteristiky osoby se vám nejvíce budou hodit přídavná jména, slovesa (ve spojení s podstatnými jmény) a přirovnání. Popis by měl být zároveň logický a květnatý, aby čtenář nabyl dojmu, že ji zná stejně dobře jako vy a sám by o ni dokázal vyprávět dál, aniž by ji kdy poznal osobně.autor „tvoří člověka“, měl by tedy o něm vědět maximum – jakého je věku a zda se chová věku adekvátně, jaké má vzdělání, sociální postavení, formující životní události, jaký má temperament, co ho motivuje – jak velkou míru zájmu o problém, který se řeší, má…
Jak má vypadat popis : POPIS: Cílem popisu je v logicky uspořádaném pořadí vyvolat ve čtenáři představu o předmětu, osobě, ději nebo třeba krajině. Začínáme nejdůležitějšími prvky a snažíme se o maximální výstižnost. Uvádí se podstatné znaky a vlastnosti, používáme spisovný jazyk a neutrální jazykové prostředky.
Jak zakoncit charakteristiku
Na konci by neměl chybět nějaký závěr, aby čtenář nemusel váhat, zda jde o konec textu, nebo o chybu v tisku/ztracený papír apod. Tam je dobré shrnout nejdůležitější informace o postavě, vypíchnout její význam apod.
Jak má vypadat vyprávění : Vypravování je prozaický slohový útvar. Podstatou vypravování je vystihnout děj, příběh tak, aby si ho čtenář, posluchač dovedl představit. Vypravování má tedy děj buď skutečný, nebo smyšlený. Vypravování může obsahovat monology (samomluvu), dialogy (rozhovory více postav), řeč přímou a nepřímou.
Charakteristika je slohový útvar, který vystihuje charakter člověka, případně zvířete nebo věci. Popisujeme v ní nejen vnější znaky objektu, ale také jeho povahové rysy, vlastnosti, zájmy, schopnosti a vztah k druhým lidem.
Ve svém jednání se u jednotlivců projevují charakterové vlastnosti. Mohou být pozitivní i negativní. Pozitivní – ochotna, laskavost, pravdomluvnost, poctivost, pečlivost, rozvážnost, upřímnost, tolerance, věrnost…. Negativní – lhostejnost, lenost, závist, nenávist, zbabělost, nedbalost, nedůvěřivost, ignorace,….
Jak má vypadat odborný popis
Odborný popis využívá slohový postup popisný i výkladový, podává informace o vlastnostech částech a souvislostech předmětů, jevů, činností a dějů z různých oblastí lidské činnosti. Mezi hlavní znaky patří věcnost, přesnost, jasnost a názornost, proto bývá doplněn nákresy, schématy, tabulkami.Navenek můžeme popsat povahu pomocí lidských vlastností, kladných nebo záporných povahových rysů, jako jsou přítelský/nepřátelský, poctivý/nepoctivý, aktivní/líný, spolehlivý/nespolehlivý, pravdomluvný/lhář a tak podobně. Povaha člověka tedy do značné míry ovlivňuje vztah člověka k práci.V úvaze je nutné zaujmout vlastní (subjektivní) postoj k určitému problému, jevu či události, vysvětlit ho a své názory podpořit argumentací. Vhodné je používání výrazů: Domnívám se, myslím si, podle mého názoru, uvažuji, přemýšlím, zajímám se o aj. Myšlenky jsou řazeny volně po sobě, dle úvahového postupu.
Nejjednodušší způsob je rozdělit si text do třech základních částí, které můžete dále členit. V úvodu byste měli nastínit, o čem vlastně celé vypravování bude, představit postavy, uvést místo a čas děje. Ve stati by se měl už celý příběh odehrávat. Určitě nezapomeňte na zápletku, zvrat a vyvrcholení.
Jak napsat osobní charakteristiku : Budete-li charakterizovat člověka, bude Vás zajímat zejména to, jak vypadá, jaké oblečení nosí, nebo jaký má styl. Budete-li charakterizovat například nějaké místo, třeba svůj domov, budete u vnější charakteristiky opět popisovat, jak to u Vás vypadá. Další pohled je jednoznačně vnitřní charakteristika.
Jak se formuje charakter : Charakter se utváří v dlouhodobém procesu učení. Přední role při vývoji charakteru hrají procesy sociálního učení, a to identifikace se vzorem či imitace dalších osob relevantních při vývoji jedince, dále také kognitivního učení, instrumentálního učení nebo také klasického podmiňování.
Jak popsat povahu člověka
Navenek můžeme popsat povahu pomocí lidských vlastností, kladných nebo záporných povahových rysů, jako jsou přítelský/nepřátelský, poctivý/nepoctivý, aktivní/líný, spolehlivý/nespolehlivý, pravdomluvný/lhář a tak podobně. Povaha člověka tedy do značné míry ovlivňuje vztah člověka k práci.
1. Úvod – jméno autora, název, doba vzniku, styl, hlavní motiv 2. Hlavní část popisu → Popředí (první plán) → Střední část (druhý plán) → Pozadí (třetí plán) 3. Závěr – celkový dojem, barva, technika, kontrast…Ve svém jednání se u jednotlivců projevují charakterové vlastnosti. Mohou být pozitivní i negativní. Pozitivní – ochotna, laskavost, pravdomluvnost, poctivost, pečlivost, rozvážnost, upřímnost, tolerance, věrnost…. Negativní – lhostejnost, lenost, závist, nenávist, zbabělost, nedbalost, nedůvěřivost, ignorace,….
Jaké mohou být povahy : Povahové typy
- Sangvinik – veselý, otevřený a bezstarostný.
- Cholerik – nesnáší, když nemá pravdu, potřebuje vyhrávat.Je tvrdohlavý a cílevědomý.
- Flegmatik – klidný až lhostejný, mírumilovný, vyrovnaný a poměrně spolehlivý.
- Melancholik – uzavřený, tichý, přecitlivělý a vážný.