Jaké jsou krajiny?
Podle přítomnosti či nepřítomnosti lidského vlivu rozlišujeme dva základní typy krajin:

  • Přirozená krajina.
  • Kulturní krajina.
  • Přírodní krajina.
  • Obhospodařovaná krajina.
  • Obdělávaná krajina.
  • Příměstská krajina.
  • Městská krajina.
  • Degradovaná (devastovaná) krajina.

Typy krajin:

a) rovina – rovná nebo velice mírně zvlněná krajina, výškový rozdíl je do 30 m. b) pahorkatina – krajina mírně zvlněná, výškový rozdíl je do 150 m. c) vrchovina – krajina vrchů a údolí, výškový rozdíl je do 300 m. d) hornatina – krajina příkrých svahů, hlubokých údolí, výškový rozdíl do 600 m.plocha – pole, louka, náměstí prostor – terén, výška a hloubka, schodiště, mýtina obklopená lesem. čas – stopy minulosti, historická krajina, pohyb v krajině (voda, vítr), náš vlastní pohyb v krajině

Co tvoří krajinu : K základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk. Jako přírodní krajina se nazývá území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky, takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo.

Co je to přírodní krajiny

Přírodní krajina je původní krajina, v odlehlých a nepřístupných oblastech, které se vyvíjí bez zásahu člověka. Na jejím vzniku se podílí přírodní krajinotvorné procesy bez lidského vlivu. Vzhled přírodních krajin je výsledkem působení vnitřních a vnějších přírodních činitelů.

Na co se dělí krajinná sféra : Krajinnou sféru dělíme na fyzickogeografickou sféru a socioekonomickou sféru.

Podle nadmořské výšky dělíme krajinu na nížinu (do 200 m n. m.) a vysočinu (nad 200 m n. m.) Nížiny jsou na mapě vyznačeny zelenou barvou, vysočiny různými odstíny žluté a hnědé.

Krajinná struktura: uspořádání prvků a složek v krajině a vazeb mezi nimi, které vytvářejí z krajiny komplex (celek). Vzájemné působení abiotických, biotických a socioekonomických prvků a složek.

Co je to ekologie krajiny

Krajinná ekologie (též geoekologie nebo ekologie krajiny) je rozsáhlý hraniční obor ekologie a geografie zabývající se studiem komplexní struktury vztahů mezi společenstvy organismů (biocenózami) a podmínkami jejich prostředí v určitém výseku krajiny.Fragmentace znamená rozdělení přírodních lokalit, či územních celků v krajině na menší a izolovanější jednotky. Jedním z hlavních důvodů fragmentace krajiny je kromě zemědělství a urbanizace především konstrukce a využívání lineární dopravní infrastruktury.Geografie se dělí na fyzickou geografii, sociální geografii, regionální geografii a kartografii.

litosféra, pedosféra, hydrosféra, biosféra, atmosféra.

Co je to reliéf krajiny : Tvar zemského povrchu přímo předurčující poměr využívání půdy pro zemědělství a lesnictví.

Ve kterém typu krajiny jsou největší výškové rozdíly : a) Rovina – rozdíl výšek do 30 m, krajina je téměř plochá, nejsou v ní výrazné výškové rozdíly. b) Pahorkatina – rozdíl výšek do 150 m (od 30 do 150 m) – patrné drobné výškové rozdíly, častý typ povrchu v ČR. c) Vrchovina – rozdíl výšek do 300 m (od 150 do 300 m) – lesnatá pohoří, hlubší údolí, příkřejší svahy.

Jak se dělí ekologie

ekologie mikroorganismů, ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie člověka: zabývají se vztahy mezi příslušnými organismy a prostředím. ekologie moře: vztahy mezi organismy a prostředím v mořích. ekologie krajiny: souvislosti mezi částmi krajiny, změny v krajině (včetně důsledků činností člověka).

Důsledkem rozvoje lidské společnosti je poškození přírody. Zejména se jedná o kácení a vypalování lesů, vysoušení mokřadů, erozi, vyhubení druhů a ohrožení jiných druhů změnou jejich přirozeného prostředí.Degradovaná krajina – narušená kulturní krajina jejíž stabilita je výrazně oslabena (např. silně urbanizované oblasti, intenzivní velkovýroba apod.) Zdevastovaná krajina – přírodní struktura je zcela přeměněná, přírodní složky zcela nebo téměř zničené, krajina již nemá schopnost autoregulace a regenerace (např.

Co je regionální geografie : „Regionální geografie je komplexní disciplína zabývající se uspořádáním věcí a vztahů v prostoru. “ „Regionální geografie zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v konkrétních územích – oblastech neboli regionech.