Amazonie je označení pro geografickou oblast v Jižní Americe, zahrnující povodí řeky Amazonky a jejích přítoků. Jedná se o zalesněnou pánev o rozloze více než 7 milionů km2 na území států Brazílie, Bolívie, Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany.Amazonie byla částečně osídlena před více než 10 tisíci lety. Jistá místa, která nedávno bývala považována za nedotčená, mohl obývat až milión lidí. Velká část amazonského pralesa je jen 5000 let stará.Mezi významné představitele zvířat patří mravenečník, kapybara, jaguár, papoušek Ara hyacint, želvy mořské i sladkovodní a aligátoři či kajmani. Mezi nejvýznamnější z 55-ti tisíc druhů rostlin patří velice vyhledávaný a drahý mahagonovník.
Proč se kácí amazonský prales : A co víc, kultura a "místa pro život" mnoha miliónů lidí žijících v pralese jsou ničeny a ohroženy kácením a zabíráním půdy. Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie.
Co je delší Amazonka nebo Nil
Amazonka a Nil jsou v podstatě podobně dlouhé řeky. Obě měří přes 6500 km. Podle nejnovějších výzkumů dosahuje Amazonka téměř 7000 km. Nil měří téměř 6600km.
Kolik má Amazonka kilometrů : 6 400 kmAmazonka / Délka
V současnosti ale americký geologický průzkum (USGS) uvádí, že délka Amazonky činí 3976 mil (6400 km), tedy méně než v případě Nilu. Amazonka ústí do Atlantského oceánu.
Amazonský deštný prales se rozprostírá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Je to největší deštný prales, tvoří více než polovinu všech po celém světě. Díky fotosyntéze probíhající v listech stromů se mu přezdívá "plíce planety".
Kdyby amazonský prales zmizel, do ovzduší by se vyloučilo obrovské množství oxidu uhličitého. S ubýváním porostu totiž prales ztrácí svou schopnost zavlažovat se díky vypařování vody ze stromů. Deštný prales kácením a vypalováním přichází o svou vláhu a schne.
Kolik druhů zvirat zije v Amazonii
Především se jedná o rostliny (216) a ryby (93). Kromě obojživelníků (32), savců (20) a plazů (19) se encyklopedie rozšíří také o jednoho ptáka. Amazonský deštný prales je největší na světě a je znám svou rozmanitostí ve všech směrech.Nahlédněte do útrob Amazonie, prales je blízko bodu zlomu. Amazonský deštný prales se rozprostírá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Je to největší deštný prales, tvoří více než polovinu všech po celém světě. Díky fotosyntéze probíhající v listech stromů se mu přezdívá "plíce planety".V Česku mají rozlohu pouze 920 ha a patří mezi ně třeba Žofínský prales, Boubínský prales, Mionší či Rýchorský prales.
Dlouho se oficiálně uvádělo, že by si tento prestižní titul mohl nárokovat egyptský Nil, v poslední době se ale situace změnila a nejdelší řekou na světě je jihoamerická Amazonka. Amazonka a Nil jsou v podstatě podobně dlouhé řeky. Obě měří přes 6500 km. Podle nejnovějších výzkumů dosahuje Amazonka téměř 7000 km.
Jaká je nejdelší řeka v USA : Mississippi (anglicky Mississippi River v jazyce místních indiánů „Velká řeka“) je nejdelší řeka Severní Ameriky a jedna z nejdelších řek na světě, která protéká Spojenými státy americkými od severu k jihu a ústí do Mexického zálivu. Je dlouhá 3766 km.
Co žije v Amazonce : Z ryb zde žije ⅓ celosvětové sladkovodní fauny (2 000 druhů). Arapaima velká dosahující délky až 4 m má průmyslový význam. Charakteristická je také dravá ryba piraňa. Žijí zde také rejnoci, úhoři, hadi a krokodýli.
Kolik mostu je přes Amazonku
Existuje jen jeden most, ale ne přes Amazonku. Je postaven v Brazílii napříč Rio Negro, největšího přítoku Amazonky, a spojuje města Manaus a Iranduba.
Zvířata: papoušci, hadi (krajta, anakonda,…), sklípkani, krokodýli, lenochod, opice – malpa, gibbon, orangutan, šimpanz, gorila nížinná, levhart, jaguár americký, mravenečník, mravenci, termiti,…Má průtok 219 000 m³/s. U soutoku zdrojnic je šířka řeky 2 km, na středním toku 5 km, na dolním 15 až 20 km a před ústím 80 až 150 km. Hloubka řeky je na středním toku 70 m, u Óbidosu 135 m a v ústí 15 až 45 m.
Proč mizí deštné pralesy : Podle sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) je hlavní příčinou odlesňování zemědělství. Za 48 % odlesňování je odpovědné zemědělství pro vlastní obživu, za 32 % pak komerční zemědělství; těžba dřeva je zodpovědná za 14 % a těžba palivového dřeva může za 5 % odlesňování.