Druhy zájmen
druh zájmen | zájmena |
---|---|
PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jak poznám zájmeno ve větě : Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Co je za zájmeno mě
Jak zájmeno já skloňujeme
Skloňování zájmena já | |
---|---|
1. pád | já |
2. pád | mě, mne |
3. pád | mi, mně |
4. pád | mě, mne |
Kdy se píše mě : Nahraďte v každé větě zájmeno já zájmenem ty.
Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.
Mluvnice češtiny II (dále jen MČ II) dělí zájmena také do 9 skupin, kterými jsou osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná, vymezovací a totalizující zájmena.
Ji ni X jí ní
1. pád (kdo, co) | ona |
---|---|
4. pád (koho, co) | ji, ni |
5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
6. pád (o kom, o čem) | ní |
7. pád (kým, čím) | jí, ní |
Co je za zájmeno mu
Zájmena on, ona, ono
mužský rod | střední rod | |
---|---|---|
1. pád | on | ono |
2. pád | jeho, ho, jej | jeho, ho, jej |
3. pád | jemu, mu | jemu, mu |
4. pád | jej, ho, -ň | ho, je, jej |
3.osoba | ||
---|---|---|
Střední | ||
J. č. | 2. Genitiv | jeho, ho, jej něho, něj |
3. Dativ | jemu, mu němu | |
4. Akuzativ | je, ho, jej ně, něj |
Pomůcka pro psaní mě a mně
Máte-li tedy pochybnosti, stačí si místo zájmena já dosadit právě zájmeno ty. Pokud tvar druhé osoby bude tobě, pak píšeme mně. Je-li tvar tebe, použije se mě.
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě. Jako pomocníka pro rychlé určení si můžeme vzít Vaška. Místo slova mě/mně dáme do věty Vaška a podle počtu slabik v jeho jménu snadno poznáme, zda máme psát mě, nebo mně.
Co znamená pro mě za mě : A jen pro úplnost dodáme, že dané spojení znamená, že s něčím neradi souhlasíme, necháváme rozhodnutí na druhém, ale dáváme zároveň najevo, že to není úplně to pravé ořechové. Často ho proto může doprovázet kroucení hlavou, nebo pokrčení ramen. Pro mě za mě si tam klidně jeď. Pro mě za mě si tu klidně zůstaň.
Jaké jsou všechny zájmena : Druhy zájmen
- osobní (on, já, ty)
- přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
- ukazovací (ten, ta, to)
- tázací (kdo, co, který)
- vztažná (kdo, co, jenž)
- neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
- záporná (nikdo, nic, žádný)
Jaký je druh zájmena sebou
Zvratné osobní zájmeno
1. Nominativ | —- |
---|---|
3. Dativ | sobě, si |
4. Akuzativ | sebe, se |
6. Lokál | sobě |
7. Instrumentál | sebou |
Nahraďte v každé větě zájmeno já zájmenem ty.
Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně.Skloňování zájmena já
1. pád (kdo, co) | já (Tento článek jsem psal já.) |
---|---|
3. pád (komu, čemu) | mně, mi (Přinesl mně/mi to.) |
4. pád (koho, co) | mě, mne (Potkali mě/mne tam.) |
5. pád (oslovujeme, voláme) | — |
6. pád (o kom, o čem) | mně (Povídali si o mně.) |
Co je za zájmeno ten : Nejčastěji ale dělíme zájmena na: osobní (on, já, ty) přivlastňovací (náš, jejich, vaše) ukazovací (ten, ta, to)