Do vyvýšených záhonů dávám cca 10 cm vrstvu. Záleží i na tom, v jakém stavu hnůj je. Čerstvý už nedávám kvůli možným zbytkům selektivních herbicidů v něm, snažím se vybrat jen ten sypký a odleželý (zkompostovaný). Čerstvý koňský hnůj je hlavně sláma, pokud se nejedná o kobylince.Hnůj od kraviček se hodí hlavně pro lehčí půdy. Protože se rozkládá pomalu, je nejlepší vpravit ho do půdy na podzim. Pro těžší půdy je lepší koňský hnůj, případně ovčí. Tyto typy hnoje je možné zarýt i zjara, protože se rozkládají rychleji.Úplně jednoduše: hnojivo se musí rychle zaorat do půdy, aby si z něj vzala živiny, ale nerozbíhalo se znečišťování. Čím déle leží hnojivo na poli, tím víc amoniaku se z něj vsákne do podzemních vod. Ty se pak nedají pít buď vůbec, anebo po drahé úpravě. Přijde déšť, vítr a odnese hnůj plný organické hmoty do řeky.
Jak hluboko hnůj do skleníku : Vlastní začátek pěstování závisí na tom, jaká zemina se nachází v místě skleníku. Pokud není moc kvalitní, je dobré vybrat zeminu do hloubky cca 40 cm, dolů navézt cca 10 cm kvalitního hnoje. Nejlepší samořejmě od koní, podobně však poslouží i od skotu či např. králíků.
Kolik koňského hnoje do záhonu
Chlévského hnoje se dává na podzim na zeleninové záhony 2 až 3 kg na 1 m2. V lehčích půdách jím hnojíme jednou za 2 až 3 roky, v těžších půdách jednou za 4 až 5 let.
Co dát na dno skleníku : Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Chlévského hnoje se dává na podzim na zeleninové záhony 2 až 3 kg na 1 m2. V lehčích půdách jím hnojíme jednou za 2 až 3 roky, v těžších půdách jednou za 4 až 5 let.
Organická hnojiva: pro dodání živin do půdy našich zahrádek se dá použít kravský nebo koňský hnůj (kravský se pomaleji rozkládá, koňský je výhřevnější a hodí se i do pařenišť nebo skleníků), najemno nařezané rostlinné zbytky, tráva a jemné zdravé listí, dřevěné štěpky ze slabších větviček nebo dřevěný popel.
Čím přihnojovat
Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Ideální je hnojení plnými organickými hnojivy na podzim či v brzkém jaře. Pak jej můžete rozšířit o hnojení minerálními (draselnými a fosfátovými) hnojivy, kterými lze přihnojovat až do konce června.Hnůj má pověst nejlepšího hnojiva pro zeleninu. Zvlášť ho ocení plodová a košťálová zelenina a brambory. Ideální je čerstvý koňský hnůj – čisté koblihy bez slámy, v té by totiž mohly být herbicidy. Kravský hnůj použijte spíš uleželý, není tak agresivní a lépe se s ním pracuje.Hlína za hlínu, rostlina za rostlinu
Potom je potřeba půdu ve skleníku pořádně nakrmit, aby dočerpala potřebné živiny. Nejlepší je dodat půdě organické hnojivo weiki nebo kompost už na podzim po sklizni, aby se živiny postupně uvolnily do půdy. Pokud jste to nestihli, je lepší to udělat na jaře než vůbec.
Použijte 4x za rok dle článku o hnojení trávníku níže. Aplikovat samosebou můžete i zálivkou či postřikem. Plíseň na hnojivu Tlustá vrstva kolem zalévaných rostlin se pomaleji rozkládá a může vést k plesnivění hnojiva. V případě odhalení plisně na hnojivu prohrábněte hnojivo hrabičkami a příště hnojte ve slabší vrstvě.
Jak dezinfikovat skleník : Zarýpejte do zeminy dusíkaté vápno, asi 100 gramů na metr plochy. Pořádně zalijte a na měsíc skleník uzavřete. Pak znovu zalijte a větrejte až do jarních výsevů nebo výsadby nových kultur.
Jak správně hnojit záhony : Základní pravidla pro aplikaci hnoje
Vždy platí pravidlo, že je lepší hnojit častěji a v menších dávkách. U těžších půd je třeba zarývat hnůj mělčeji, u lehčích hlouběji. Hovězí hnůj je ideální právě pro lehčí půdy – pomalu se rozkládá ve větší hloubce, musíme jej však do půdy zapravit na podzim.
Kdy pouzit Konsky hnůj
Použití: Hnojivo se používá především k základnímu hnojení před výsadbou rostlin vyžadující organické hnojení tzv. rostliny první tratě (brambory, řepa, celer, brukvovitá zelenina – kapusta, zelí, květák, plodová zelenina – okurky, melouny, dýně, rajčata, papriky).
Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy.Hlohyně je vhodná i pro výsadbu živých plotů. Hnojení: Potřeba živin je u listnatých keřů nepatrná a nepřináší na úrodné humózní půdě při každoročním přihnojení plnými organickými hnojivy žádný problém. Nepřekračujeme doporučené množství hnojiva.
Jak si vyrobit domácí hnojivo : Chcete-li si vyrobit tekuté hnojivo z kopřivy dvoudomé, dejte čerstvé listí kopřivy, nařezané na malé kousky, do kbelíku s asi 10 litry vody. Ideální pro výrobu tohoto hnojiva je dešťová voda. Malé množství listí také můžete přidat přímo do půdy nebo je umístěte kolem rostlin při zalévání.