Léčba koktavosti je individuální a multidisciplinární. Zahrnuje logopedickou terapii zaměřenou na zlepšení řečových dovedností a snížení fyzických projevů koktavosti. Psychologická podpora je také klíčová, zejména u těch, kteří zažívají úzkost nebo nízké sebevědomí.Mezi nejčastěji uváděné příčiny koktavosti patří dědičnost, odchylky korových nebo podkorových oblastí mozku, dyskoordinace mozkových hemisfér a poruchy metabolismu. Koktavost negativně ovlivňují vlivy sociálního prostředí, neurotizace, psychotraumata.Koktavost se projevuje opakováním a protahováním prvních hlásek a slabik. První kritické období je mezi 3 a 4 rokem věku dítěte. Dítě v tuto dobu začíná mluvit ve větách a artikulace nestíhá produkovat věty tak rychle, jako mysl myšlenky. Druhé kritické období je při nástupu do školy.
Jak se naučit přestat koktat : Léčba koktavosti bohužel možná není. Neexistuje žádná zázračná pilulka, kterou bychom si mohli vzít a přestat koktat. Zázračné metody většinou nefungují. Na druhou stranu mnoha lidem dokážeme pomoci tím, že změníme jejich pohled na koktavost.
Proč dítě začne koktat
V současné době se již ví, že důvodem není pouze nějaký šok, jak se dříve s oblibou říkalo. Pravá příčina je patrně kombinace několika faktorů neurologicko genetických a vliv zde patrně hraje i vrozený temperament a povaha dítěte. To vše v zatím plně neobjasněné kombinaci způsobí to, že dítě začne zadrhávat.
Jak léčit Breptavost : Pokud se breptavost vyskytuje v kombinaci s koktavostí je u dětí vhodné začít s terapií koktavosti, a naopak u dospělých s terapií breptavosti. Pokud se breptavost zachytí včas a diagnostika s terapií je provedena správně, je její prognóza velmi příznivá.
Pokud již máte obavu, že se nejedná pouze o přechodný stav, je vhodné co nejdříve kontaktovat klinického logopeda. Je těžké porozumět koktavosti a naučit se s ní žít (jak pro děti, tak pro rodiče), a proto je nejlépe začít se jí věnovat co nejdříve, aby neovlivnila celou osobnost dítěte.
Nejčastěji se tato porucha projeví mezi třetím a pátým rokem. Jsou však popsány i případy, kdy děti v tomto věku koktají naučeně (tzn., že se naučí mluvit podle někoho z blízkých, kdo zadrhává v řeči) nebo se může jednat o jen tzv. přechodnou koktavost, která během několika týdnů odezní.
Jak odnaučit dítě koktat
Co pomáhá při koktavosti dítěte
- Pokuste se o klidné domácí prostředí
- Mějte trpělivost a nepopohánějte potomka v řeči ani ho neokřikujte.
- Mluvte s dítětem pomaleji a klidně, nezahrnujte ho velkým počtem otázek.
- Nedokončujte za něj věty ani myšlenky.
- Během práce s dítětem nebo při jídle vypněte všechny rušivé přístroje.
Dyslalie se v mluvené řeči projevuje jako vynechávání (delece) chybně vyslovovaných hlásek, nebo nahrazení (substituce) jinými (artikulačně podobnými) hláskami nebo jsou hlásky vyslovovány nepřesně (distorze).Zpomalit vlastní tempo řeči, mírně prodloužit vokály, mluvit s měkkými hlasovými začátky. Pracovat s hlasem, mluvit relaxovaně, dělat pauzy. Koncentrovat se na to, co žák říká, nechat ho domluvit, potom ještě chvíli mlčet, kdyby chtěl svou výpověď rozšířit.
Logopedická terapie dyslálie
Při terapii dyslalie je velmi důležitý individuální přístup logopeda. Vždy se musí dbát na specifika, která jsou spojena s daným obdobím vývoje řeči, ve kterém se vaše dítě právě nachází. Při terapii se musí respektovat jisté zásady: Cvičte s dítětem vícekrát denně v krátkých intervalech.
Jak se projevuje Dysfazie : Vývojová dysfázie je poruchou centrálního zpracování řečového signálu. Projevuje se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, přestože podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené.
Jak se léčí Breptavost : Do terapie je vhodné také zapojit rodinu a přátele. Pokud se breptavost vyskytuje v kombinaci s koktavostí je u dětí vhodné začít s terapií koktavosti, a naopak u dospělých s terapií breptavosti. Pokud se breptavost zachytí včas a diagnostika s terapií je provedena správně, je její prognóza velmi příznivá.
Co je to Dyslalia
V naší zemi přetrvává užívání tradičního pojmu dyslálie (patlavost) – nesprávná výslovnost určité hlásky (hlásek). V současnosti se však do popředí dostává, v souladu se zahraniční literaturou, rozdělení vývojových poruch řeči na artikulační a fonologické poruchy, dle dominující odchylky.
Dyslalie se v mluvené řeči projevuje jako vynechávání (delece) chybně vyslovovaných hlásek, nebo nahrazení (substituce) jinými (artikulačně podobnými) hláskami nebo jsou hlásky vyslovovány nepřesně (distorze).Při terapii se musí respektovat jisté zásady:
- Cvičte s dítětem vícekrát denně v krátkých intervalech.
- Vždy, když se dítě učí vyslovovat hlásku, používá se při vyvození takzvaná pomocná hláska (např.
- Přístup logopeda ke každému dítěti musí být individuální!
Co zpusobuje dysfázii : Příčiny vzniku vývojové dysfázie nám zatím nejsou zcela jasné. Ve většině případů, bývá u dětí s vývojovou dysfázií přítomen problém v těhotenství matky, u porodu či těsně po něm. Jistou roli zde také pravděpodobně hraje dědičnost. Opožděný vývoj řeči a vývojové poruchy se častěji objevují u chlapců.