Zájmena jako např. kdokoli(v), cokoli(v), kterýkoli(v) atd., příslovce kdykoli(v), kamkoli(v), odkudkoli(v), částice nikoli(v) a spojka ačkoli(v) mohou mít dvě zcela rovnocenné podoby zakončení: ‑koli a ‑koliv.Druhy zájmen
- osobní (on, já, ty)
- přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
- ukazovací (ten, ta, to)
- tázací (kdo, co, který)
- vztažná (kdo, co, jenž)
- neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
- záporná (nikdo, nic, žádný)
zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž
Jaký slovní druh je Ačkoliv : Spojka podřadicí (hypotaktická)
Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.
Jaký slovní druh je slovo cokoliv
Cokoli (cokoliv) patří mezi zájmena neurčitá, s jejichž pomocí vyjádříme libovolnost výběru z určitého množství. Může jít o jakoukoli (jakoukoliv) věc, nezáleží na tom, co to bude.
Co je tam za slovní druh : zájmenných příslovcí (kam, tam, odtamtud, tudy, tamtudy atd.). podobným způsobem – plnovýznamovým pojmenováním (včera, letos, dlouho, stále atd.) nebo pomocí zájmenných příslovcí (kdy, odkdy, dokdy, teď, dosud atd.). Příslovce způsobu odpovídají na otázky jak, jak mnoho, kolik, vzhledem k čemu atd.
Cokoli (cokoliv) patří mezi zájmena neurčitá, s jejichž pomocí vyjádříme libovolnost výběru z určitého množství. Může jít o jakoukoli (jakoukoliv) věc, nezáleží na tom, co to bude.
6. Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů. Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např.
Jaký je druh zájmena sebou
Zvratné osobní zájmeno
| 1. Nominativ | —- |
|---|---|
| 3. Dativ | sobě, si |
| 4. Akuzativ | sebe, se |
| 6. Lokál | sobě |
| 7. Instrumentál | sebou |
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.3) Spojky (Konjunkce)
– slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu – nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh – některé spojky mohou mít platnost částic a) souřadicí – a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď – nebo, aj.)
Některé částice mají platnost věty, např. Ano. Nikoli.
Co je jaký slovní druh : vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky.
Co je snad za slovní druh : Některá slova jsou vždy jen částicemi, např. kéž, asi, snad, možná. Jiná však můžeme použít buď jako částice, nebo jako jiný slovní druh (nejčastěji zájmena, příslovce, spojky).
Co je k Za slovní druh
7. Předložky určují časové nebo místní umístění předmětů, osob, dějů, okolností (na, k, s, okolo). 8. Spojky spojují slova nebo věty (nebo, ani, protože, jako).
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.Zájmenná příslovce:
tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.
Co je to za slovní druh : 1. Podstatná jména – jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. Ukazujeme si na ně slovy ten, ta, to (např. teta, pes, dům, píle, kreslení…).