Římská říše neboli Římské impérium (latinsky Imperium Romanum, řecky Βασιλεία τῶν Ῥωμαίων, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.Důležitou roli pro dekadenci římské říše hrály vnitřní problémy impéria. Mezi vnitřní příčiny úpadku můžeme považovat sociální, ekonomickou, politickou, náboženskou a vojenskou situaci v říši.Doba římská (přelom letopočtu – 400 n. l.) představuje historickou epochu, v níž území Čech i Moravy osídlily germánské kmeny z kmenového svazu Svébů, zejména Markomani. Ti zde setrvali až do počátku následující éry stěhování národů.
Kdo zničil římskou říši : I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
Kdy byla Římská říše největší
Za vlády císaře Traiana (98 – 117) dosáhla římská říše vůbec největšího územního rozsahu: Řím ovládal celé Středomoří, v Evropě tvořily jeho hranice Rýn a Dunaj a na východě ovládal i Sinajský poloostrov, Mezopotámii a Arménii.
Jak skončila Římská říše : století, často se však spojuje s datem 4. září 476. Toho dne byl poslední, (ale už nelegitimní) císař Romulus Augustus, posměšně nazývaný Augustulus (císaříček), donucen k abdikaci germánským vůdcem Odoakerem, který se následně zmocnil území Itálie. Odoaker nepřijal titul císaře, byl prohlášen králem.
Pád Západořímské říše byl proces pozvolného rozpadu, který se odehrával zhruba od 3. do 6. století, často se však spojuje s datem 4. září 476.
Rovněž Theodosius I. nařídil senátorům, aby si vybrali, zda bude říši vládnout Jupiter nebo Ježíš. Samozřejmě většina z nich se přiklonila ke křesťanství. Zároveň si byl vědomý, že ani jeden z jeho synů není schopen vést efektivně říši, a proto se v roce 395 rozhodl říši rozdělit.
Jak skončila Západořímská říše
Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády. V podstatě se však jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát nedotčen. Římská moc na západě byla v té době omezena už jen na Itálii a alpský prostor.Doba královská ( 753 – 510 př. n.l. ) Podle tradice prý po dobytí Tróje přivedl zbytky Trójanů do Itálie Aeneas , bratři Remus a Romulus ( podle pověsti odchováni vlčicí ) bojovali o moc a název města , Remus zabit a město nazváno podle Romula , Řím založen 21.4. 753 př.n. l. Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.
Svátá říše římská existovala oficiálně od roku 962 do roku 1806. Byla jednou z největších evropských středověkých a novověkých říší, ale byla nestabilní a neustále se měnící. Svatá říše římská nebyla jednotným státem, ale konfederací malých a středně velkých politických celků.
Kdy se rozpadl Řím : Pád Západořímské říše byl proces pozvolného rozpadu, který se odehrával zhruba od 3. do 6. století, často se však spojuje s datem 4. září 476.
Jak dlouho trvaly punské války : Punské války (264–146 př. n. l.) je označení tří konfliktů mezi římskou republikou a Kartágem.
Kdo podle legendy založil Řím
Romulus a Remus měla podle pověsti být dvojčata, která 21. dubna roku 753 př. n. l. založila město Řím, čímž začala epocha známá jako římské království.
Původní kurfiřti
Kolem poloviny 13. století se počet knížat volitelů (nazývaných nyní kurfiřty) ustálil na sedmi, což v roce 1356 formálně vyjádřil císař Karel IV. svojí Zlatou bulou. Kurfiřti byli zároveň držiteli nejvyšších říšských úřadů.Za vlády císaře Traiana (98 – 117) dosáhla římská říše vůbec největšího územního rozsahu: Řím ovládal celé Středomoří, v Evropě tvořily jeho hranice Rýn a Dunaj a na východě ovládal i Sinajský poloostrov, Mezopotámii a Arménii.
Kdo vyhrál 1 Punskou válku : Výsledkem první punské války bylo vítězství Římanů, kteří se stali dominantní námořní mocností ve Středozemním moři.