Většina dětí se naučí lézt ve věku 6 až 11 měsíců. Ve věku 8 měsíců se začne plazit přibližně 50 % všech dětí. Na druhou stranu, i když vás to možná překvapí, některé děti lezení úplně přeskočí. Mohou si najít jiné způsoby pohybu, které jsou pro ně uspokojivější než lezení.Podpořit ho můžete různým cvičením nebo válcem, který je určen pro trénink lezení. Dítě si také můžete pokládat na zem přes své natažené nohy. Nechat jej posilovat ruce, břicho a nohy. Co dítěti ukážete, snaží se totiž pak samo napodobovat.Některé děti dokáží lézt už okolo 7. měsíce. Jiné nelezou ještě ani v roce. Také jsou děti, které první lezení zcela vynechají a na místo toho poskakují po místnosti na zadečku nebo se rovnou postaví a začnou obcházet nábytek.
Kdy si má dítě sednout : Dítě může samostatně sedět ve věku 6 až 9 měsíců. Některé děti se snaží posadit už v 5 měsících. Dostat se do sedu je docela námaha a vyžaduje hodně posílení svalů celého těla. Dítě by se mělo začít učit sedět samo zhruba v půl roce.
Jak dlouho by mělo být vzhuru mesicni miminko
„Tabulkové“ hodiny spánku dětí
| Novorozenci (do 14 dnů) | 16–20 h |
|---|---|
| 1. měsíc | 16–18 h |
| 3. měsíc | 15–16 h |
| 6. měsíc | 13–15 h (z toho přes den 3–5 h) |
| 9. měsíc | 12–15 h (z toho přes den 2–4 h) |
Jak dlouho muze být mesicni miminko venku : Délka vycházky by měla být v ideálním případě alespoň 2 hodiny denně. Vždy je ale třeba délku pobytu venku přizpůsobit venkovním podmínkám. Například v mrazivém počasí by délka pobytu venku neměla být delší jak 1 hodinu v kuse.
Dudlík lze dávat miminku už od narození. Doporučuje se však, abyste nejprve vy a váš drobeček dobře zvládli techniku kojení. Než se dudlík dostane na řadu, trvá to přibližně 4 týdny. Pro uklidnění miminka během tohoto období použijte jiné dostupné metody.
Hypotonické dítě může mít problém kontrolovat pohyb své hlavy a trupu. Na první pohled dítě působí jako pasivní nebo příliš hodné, moc se nepohybující. Toto vše vede k vývojovému opoždění. Časem se mohou přidružit deformity jako skolióza páteře, deformity hrudníku, vybočené paty, ploché nohy, kolena do O, X, atd..
Kdy si dítě brouká
První řečí miminka je jeho mimika a jeho pláč.
Navázání očního kontaktu a první úsměv přichází okolo prvního až druhého měsíce věku. Obojí už mohou doprovázet pokusy o broukání, které ve třetím až pátém měsíci života postupně přecházejí do období žvatlání. Dítě experimentuje se svými mluvidly, vydává rozmanité zvuky.V prvním měsíci života miminko umí kopat nožičkama, na zádech otáčí hlavu ze strany na stranu, snaží se zaměřit váš obličej, výjimečně nahradí pláč roztomilé pobrukování a při polohování na bříško na krátkou chvíli pozvedne hlavičku.Jak dlouho mohu dítě nosit Nosit můžete tak dlouho dokud je to vám i děťátku pohodlné. Nedoporučuje se nosit dítě v šátku celý den. Ale střídat nošení s volným pohybem, které miminko také potřebuje pro svůj přirozený vývoj.
Občasná zácpa je poměrně normální jev, nicméně pokud stav trvá dva týdny nebo déle, může jít o chronickou zácpu a v tom případě, je třeba navštívit lékaře.
Kolik hodin by mělo spát miminko : „Tabulkové“ hodiny spánku dětí
| Novorozenci (do 14 dnů) | 16–20 h |
|---|---|
| 12. měsíc | 12–14 h (z toho přes den 2–4 h) |
| Rok a půl | 11–13 h (z toho přes den 2–3 h) |
| Dva roky | 11–13 h (z toho přes den 2–3 h) |
| Tři roky | 10–12 h (z toho přes den 1–2 h) |
Jak dlouho být s novorozencem doma : Odlišný režim je nutný u dětí nedonošených a dětí se zdravotním problémem – záleží na posouzení ošetřujícím dětským lékařem. Zdravé dítě by mělo pobytem venku strávit asi 5 hodin. V zimních měsících je potřeba délku pobytu venku přizpůsobit aktuálnímu počasí a venkovní teplotě.
Kdy mohu s novorozencem v zimě ven
S miminkem můžete chodit ven ihned po návratu z porodnice, pokud není teplota nižší než –5 °C.
Pravidlo kartáčku: latexový dudlík by se měl měnit každé 1–2 měsíce, přesně jako zubní kartáček. Základním pravidlem však je, začne-li dudlík lepit, musí být okamžitě vyměněn. Kartáčkové pravidlo lze aplikovat i na silikonové dudlíky: každé dva měsíce by se měly vyměnit.Při sání dudliku se zapojují jiné svalové skupiny než při kojení. To způsobuje, že dítě pak dělá podobné pohyby i při kojení (což je často slyšet jako mlaskání dítěte při kojení), čímž není schopno efektivně získávat mléko z prsu.
Jak poznam že mám hypertonické dítě : Dítě je neklidné i při kojení, špatně usíná a čas- to se budí. Dechová aktivita, svalové napětí a psychika jsou spolu úzce spojeny. Nastupují patologické pohybové stereotypy, opožďuje se vývoj lokomoce – vázne opora o předloktí v poloze na bříšku, dítě se přetáčí záklonem hlavy, nezvládne později plazení a lezení.