Oblečení vikingů bylo přizpůsobeno jeho použití a pohodlí a daleko méně současné módě. Protože skandinávské podnebí bylo chladné, bylo oblečení teplé, většinou vlněné, lněné nebo kožené. Vikingové měli v oblibě pestré barvy, a proto často jimi své oblečení zdobili.Za předposlední mýtus, můžeme označit to, že Vikingové bojovali převážně se sekyrami. Z dochovaných nálezů spíše víme, že bojovali hlavně s kopím a meči, i když sekyry mohly sloužit jako obřadní zbraň. Posledním mýtem je to, že bojů a nájezdů se účastnili jen muži.Zprvu věřili v řadu bohů a bohyň, které uctívali. Až kolem roku 1000 vikinská mytologie postupně vymizela a s ní i většina pohanských náboženství. Vikingové se díky svým výpravám dostávali do kontaktu i s jinými náboženstvími a v roce 966 se dokonce Harald Modrý zub nechal pokřtít a s ním postupně všichni Vikingové.
Jak vypadat jako viking : Vikingové byli na tehdejší dobu vysocí (průměrně 170 cm), světlé pleti, plavé nebo rusé vlasy a vousy, nejčastější barvou očí byla modrá. Muži se odívali většinou do delšího silného vlněného kabátce, přiléhavých kožených nebo podkasaných širokých kalhot (podle zámožnosti) a dlouhého čtvercového pláště.
Proč se vydávali Vikingové na své výpravy
Důvodem, proč Skandinávci, brzy zvaní Normané, vikingové či varjagové, opouštěli své domovy a vydávali se na moře, na loupeživé výpravy, bylo ustanovení, že na otcovském dvoře mohl hospodařit pouze nejstarší syn. Mladším synům nezbývala jiná možnost, než hledat půdu jinde. Na cesty se ovšem vydávali i nejstarší synové.
Čím platili Vikingové : Vikingové preferovali arabské mince, které dle potřeby sekali, aby dosáhli požadované hmotnosti stříbra. Odborníci tyto těmto mincím říkají „sekané stříbro“. Pokud tedy mělo dojít k platbě, odstřihli kus stříbra a bylo jim jedno, jestli je to z mince nebo kusu klenotu. pokladů.
Staroseverština je severogermánský jazyk, kterým mluvili obyvatelé Skandinávie a jejich zámořských osad během vikingské doby, zhruba do roku 1300. Nejbližší moderní variantou staroseverštiny je islandština, jejíž psaná forma se narozdíl od té mluvené liší jen málo.
Drakkar byla rychlá vikingská dlouhá námořní a říční loď. V češtině tento termín splývá se správnějším langskip (podle severského langskippet – „dlouhá loď“). Termín drakkar podle námořních historiků přísluší správně pouze největším válečným lodím, kdežto válečné lodě běžné velikosti se nazývají langskip.
Jak se nazývali Vikingové
Slovo viking nejspíš používali sami Vikingové, ale ostatní národy je nazývaly jinak: Frankové jim říkali Normani (myšleni Norové) Němci je nazývali Ascomanné, což znamená „jasanoví muži“ podle lodí z jasanového dřeva. Ve východní Evropě jim zas říkaly Varjagové