Ozařování se provádí obvykle jednou denně od pondělí do pátku po dobu několika týdnů.Po ukončení ozařování (až do 2-3 let) se mohou objevit pozdní nežádoucí účinky léčby zářením, např. kožní změny (zarudnutí, pigmentace, suchá a méně elastická kůže), tužší podkoží, podkožní otok v oblasti krku a pod bradou, suchost v dutině ústní, snížení funkce štítné žlázy.Nevhodné je i použití elektrických podušek či ohřevných lahví na ozařovanou oblast. Léčenou oblast opatrně omývejte vlažnou vodou. Na místech se zvýšenou tvorbou potu (podpaží, třísla, kolem konečníku), zvláště u nemocných s nadváhou, nesmí dojít k zapaření. Namísto koupání doporučujeme použití sprchy.
Kdy se Ozaruje : Radioterapie se využívá především k léčbě zhoubných nádorů citlivých na záření. Cílem je zničení nádoru a co nejmenší poškození okolní zdravé tkáně. Ozařování se provádí před operací i po ní, může být i samotným léčebným postupem u pokročilých neoperovatelných nádorů. Často se také uplatňuje v kombinaci s chemoterapií.
Co dál po ozařování
Po ukončení ozařování (až do 2-3 let) se mohou objevit pozdější nežádoucí účinky léčby. Postižena bývá kůže, u níž se může vyskytnout zarudnutí, hyperpigmentace či zhoršená pružnost. Podkoží bývá tužší a může se objevit také podkožní otok v oblasti hrudníku.
Kolik stojí ozařování : Cena ozáření se pohybuje kolem 25 000 korun za jednu dávku. Částka ale opět může kolísat případ od případu. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je cena pražského centra výrazně vyšší, než nabízí třeba bavorský Mnichov, s nímž VZP uzavřela smlouvu na paušální částku 500 000 korun za léčbu jednoho pacienta.
Časné účinky nastupují postupně v průběhu radioterapie, v některých případech mohou být důvodem pro přerušení léčby. Nejčastěji se setkáváme s kožními změnami (od zarudnutí kůže, přes její olupování až po mokvání), záněty ozářených sliznic zažívací trubice, močového měchýře apod., otok mozku (při jeho ozařování).
Dávat přednost netučným, lehce stravitelným jídlům (ovoce, jogurty, tva- roh, světlé maso, brambory, těstoviny, rýže). Lépe jsou snášena jídla pokojové teploty, jídla chladná. Nevhodná jsou tučná, mastná, sladká a kořeněná jídla.
Co se nesmi při ozařování
Nevhodná jsou tučná, mastná, sladká a kořeněná jídla. Využít léky upravující motilitu střeva, např. prokinetika – metoklo- pramid, itoprid (po poradě s ošetřujícím lékařem). Jíst v klidu, pomalu, malé porce, častěji.Dávat přednost netučným, lehce stravitelným jídlům (ovoce, jogurty, tva- roh, světlé maso, brambory, těstoviny, rýže). Lépe jsou snášena jídla pokojové teploty, jídla chladná. Nevhodná jsou tučná, mastná, sladká a kořeněná jídla.V době onkologické léčby
- Průkaz mimořádných výhod TP, ZTP, ZTP/P (hodnotí se mobilita žadatele)
- Příspěvek na provoz motorového vozidla.
- Příspěvek na péči (hodnotí se soběstačnost)
- Příspěvek na zvláštní rehabilitační a kompenzační pomůcky.
- Doprava pacienta k léčbě
Byli vystaveni příliš silné dávce radiace, čímž onemocněli na akutní radiační syndrom (ARS). Lidí při takto vysokých dávkách téměř okamžitě propadnou zvracení, nesnesitelné bolesti hlavy, obvykle nedokáží zadržovat své výkaly, dostanou horečku, zimnici a nedokáží ovládat některé ze svých svalů.
Čím mazat po ozařování : preventivně lze mazat od začátku ozařování Flamigel, Water Jel, Cicatridina krém či alternativně Bodyfresh gel (Just)- především na oblast třísel a pod prsy. po dobu radioterapie se vyhýbejte slunci. nepoužívejte na ozařovanou oblast náplasti.
Co na popaleniny po ozařování : Přípravky s kyselinou pantothenovou – zmírňují podráždění pokožky po ozařování a napomáhají hojení kůže. Masti, krémy, tělová mléka a gely jsou lehce vtíratelné a několik minut po nanesení se samy vstřebávají. Spreje jsou vhodnější u bolestivých postižení, protože se nemusí vtírat a samy se vstřebávají.
Na co mají nárok onkologický pacient
V době onkologické léčby
Průkaz mimořádných výhod TP, ZTP, ZTP/P (hodnotí se mobilita žadatele) Příspěvek na provoz motorového vozidla. Příspěvek na péči (hodnotí se soběstačnost) Příspěvek na zvláštní rehabilitační a kompenzační pomůcky.
Rakovina je dědičná zhruba v pěti až deseti procentech. Jde ale pouze o vybrané druhy – rakovinu prsu a vaječníků a nádory tlustého střeva. U jiných má genetika výrazně menší moc a např. rakovina plic není takto podmíněná skoro vůbec.Ionizující záření může iniciovat procesy v živých tkáních, které vedou ke zničení nebo změnám buňky. Dochází-li ke stochastickým účinkům, jejichž buněčným podkladem jsou mutace, lze sledovat vznik zhoubných nádorů a může se měnit i genetická výbava člověka.
Jak mluvit s onkologickým pacientem : Nebojte se prožít s nemocným i smutek. Neignorujte nepříjemná a nepohodlná témata či pocity. Udělejte si čas na to zavolat nemocnému například jednou týdně. Dejte mu vědět, kdy budete volat a zároveň jej ujistěte, že je zcela v pořádku, pokud hovor nepřijme, nebude-li na něj mít náladu.