Jak byla psana Česká barokni literatura?
V české literatuře se barokní tendence začínají naplno projevovat po bitvě na Bílé hoře (1620), v souvislosti s rekatolizací a emigrací nekatolické inteligence. Václav Černý české baroko rozdělil na předbarokní generaci (protobaroko), čtyři barokní generace v letech 1620 až 1740 a takzvané baroko po baroku.patřila římskokatolická církev, aristokracie a panovník. Vznikají zde nejen sakrální stavby, jako chrámy, kláštery, ale také nákladná šlechtická sídla, paláce, zámky, ale mění se také architektonická podoba venkova – kostelíky, kapličky, mariánské či morové sloupy a další sochy.

  • bezmocnost člověka (vůči světovému řádu) úzkost z pomíjivosti (života i pozemského světa)
  • dramatičnost (kontrast – nedokonalý, hříšný člověk X dokonalý Bůh; renesanční racionalizmus X barokní mysticismus)
  • monumentalita. citovost – vášnivost.
  • odklon od skutečného, pozemského světa. využívání alegorie a symbolů

Co je typické pro barokní módu : bohatě zdoben vyšíváním a stuhami, rukávy byly přehnuté, takže vynikala zdobená košile. Otevřené přední díly kabátce odkrývaly vestu prodlouženou až ke kolenům. Košile měla široké krajkové manžety a límec s nákrčníkem. Kalhoty sahaly ke kolenům, nosily se k nim hedvábné punčochy, nejčastěji bílé.

Kdy vznikla česká literatura

VZNIK ČESKÉ LITERATURY  Česky psaná literatura vznikla na přelomu 13. a 14. století, tedy v období vrcholného středověku (vláda Přemyslovců a Lucemburků).

Jaké jsou znaky baroka : Typickými znaky baroka je okázalost, velkolepost, bohatství forem, dramatičnost, pohyb a energie. Důraz se dává na kontrasty, hru světel a stínů. V baroku rozlišujeme radikální baroko a klasicizující baroko. Můžeme pozorovat témata jako například zázračná zjevení, blaženost či mučednické smrti svatých.

Jeho charakteristické rysy – bohaté plastické tvary, dramatický pohyb, mohutný dojem a iluzivní výzdoba – se projevovaly především na monumentálních stavbách, které mají působit na diváka a prezentovat bohatství i moc stavebníka. Typickým materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem.

V českých zemích je to velmi dobře patrné po roce 1721 a 1729, kdy došlo k blahoslavení a svatořečení nejvýznamnějšího českého barokního světce Jana Nepomuckého.

Co ovlivnilo baroko

Charakteristickými znaky baroka jsou dynamika – snaha o vyjádření pohybu, emotivnost až citová vypjatost, bohatost tvarů i zdobnosti a velkolepost. Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 12. května 2017, a nereflektuje změny po tomto datu.Dějiny české řeči a literatury – Josef Dobrovský | Databáze knih.Teprve aţ vznik písma umoţnil, aby byla literatura zaznamenána (4. tisíciletí př. n. l.). Uţ v nejstarších dobách, kdy ještě nebylo známo písmo, vzniká lidová slovesnost.

Typickým materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem. K baroknímu tvarosloví patří sloupy, valené klenby a kopule. V barokní době vzniklo množství staveb jak církevních (kostely, kláštery), tak také světských (zámky, paláce, městská sídla pro šlechtu („hotely“), letohrádky, školy a radnice).

Kdy se začalo psát český : Čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny na konci 10. století.

Kde se vzala čeština : Čeština se vyvinula na konci 1. tisíciletí ze západního nářečí praslovanštiny. V pračeském období si zachovávala některé praslovanské prvky, jako byly jery, nosovky (ę a ǫ), palatalizace či systém čtyř minulých časů (aorist, imperfektum, perfektum, plusquamperfektum).

Kolik slov zná Čech

Ty říkají, že čeština má přibližně 250 000 slov. Obyčejný Čech z nich ovšem zná jen pouhý zlomek. Lingvistka Marie Těšitelová uvádí v knize O češtině v číslech, že průměrný český rodilý mluvčí umí aktivně používat asi 3000–10 000 slov, průměr se pohybuje kolem 5000 slov.

Čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny na konci 10. století.Obsahuje 45 písmen a označuje nemoc plic způsobenou vdechováním popela a písečného prachu. V češtině se obecně za nejdelší slovo považuje "nejneobhospodařovávatelnějšími". Ústav pro jazyk český ovšem upozorňuje, že mohou vzniknout i delší složeniny, jako například "nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími".

Kolik má průměrně slovo písmen : Délka slov v češtině je proměnlivá a kolísá od jednoho jediného písmene až po slova dlouhá okolo třiceti písmen.