Jak Asýrie zanikla?
Asýrie, latinsky Assyria, byla provincie Římské říše, která existovala jen krátce v letech 116–118. Rozkládala se na území dnešních států Irák a Turecko. Vznikla z územní kořisti, již získal císař Traianus na úkor Parthské říše při svém tažení na východ (stejně jako provincie Mezopotámie a Arménie).5300 př. n. l. Regionální nezávislost Mezopotámie skončila v roce 539 př. n. l. jejím připojením k Perské říši.Akkadskou říši vyvrátili kočovníci z východně ležícího Zagrosu Gutejci, za nichž Sumerové zažívali nový rozkvět (2230 př. n. l.–2130 př. n. l.), zejména za krále Gudey.

Kdy Asýrie vznikla : Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.

Kdy byl dobyt Babylon

Babylón se stal hlavním městem nejbohatší satrapie perské říše. V roce 331 př. n. l. Babylón dobyl Alexandr Veliký. Město ho velice překvapilo a vědom si jeho významu a polohy v rámci jeho nově vznikající říše, učinil z něj své budoucí sídlo.

Kdo to byl Aššurbanipal : Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli – „Aššur vytvořil [dalšího] syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv. novoasyrského období. Vládl v letech 669–631 př.

V roce 539 př. n. l. město dobyl Peršan Kýros II. Veliký (Kúruš, 559 – 530), čímž vyvrátil novobabylónskou říši. Babylón se stal hlavním městem nejbohatší satrapie perské říše.

Akkadská říše

Kolem roku 2340 byla ukončena nadvláda Sumerů a jeden z úředníků semitského původu se prohlásil za krále. Sargon I. (zvaný Akkadský) založil Akkadskou říši ve střední Mezopotámii s hlavním městem Akkadem.

Odkud jsou Sumerové

Dle zdrojů přišli Sumerové na území Mezopotámie (na úrodnou půdu mezi řekami Eufrat a Tigris) někdy okolo roku 4000 před naším letopočtem.Sumerové pěstovali od přelomu 4. a 3. tisíciletí dvouzrnnou pšenici, z níž drtili a později i mleli mouku, dále len, z jehož vláken tkali plátno a sezam, z něhož lisovali olej. Pěstovali též čočku, fazole, hrách, cibuli a okurky.V roce 539 př. n. l. město dobyl Peršan Kýros II. Veliký (Kúruš, 559 – 530), čímž vyvrátil novobabylónskou říši. Babylón se stal hlavním městem nejbohatší satrapie perské říše.

Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli – „Aššur vytvořil [dalšího] syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv. novoasyrského období. Vládl v letech 669–631 př.

Co je dnesni Babylon : Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.

Kdo byl nabuchodonozor : byl nejvýznamnějším z novobabylonských králů, vládl v letech 605 až 562 př. n. l. Je také známý jako postava z Bible a židovských dějin, která nechala zbořit jeruzalémský Šalomounův chrám a vypudit Židy do exilu (babylonské zajetí).

Co založil král Aššurbanipal

Vládl v letech 669–631 př. n. l., zemřel roku 627 př. n. l. Je považován za velice vzdělanou osobnost, založil první systematicky organizovanou knihovnu na Blízkém východě, tzv. Aššurbanipalovu knihovnu, jejíž sbírky se částečně uchovaly dodnes.

V roce 331 př. n. l. Babylón dobyl Alexandr Veliký. Město ho velice překvapilo a vědom si jeho významu a polohy v rámci jeho nově vznikající říše, učinil z něj své budoucí sídlo. V roce 323 př.etymologie. Jméno starověkého Babylonu se dává ve Starém zákonu lidovou etymologií do souvislosti se zmatek, Babyloňané jej ale svou lidovou etymologií vnímali jako 𒆍𒀭𒊏 (bab-'i'li), čili brána bohů. Do češtiny jméno proniklo přes Bibli z řeckého Βαβυλών, tam z akkadského 𒆍𒀭𒊏𒆠 (Bābili).

Jak dlouho trvalo Babylonské zajetí : období židovských dějin, asi 586-539 př. n. l. Babylonské zajetí (též babylonský exil či vyhnanství) je označení pro deportaci a exil Židů z judského království do Babylónu za vlády Nabukadnesara II.