Sklízí se hlavně mladé listy před květem, které lze usušit, nebo uchovat mražením. Chuť libečku je silně aromatická, nasládlá a hořká. Listy libečku se přidávají do polévek, salátů, sýrových či tvarohových pomazánek, do nádivek, sekané či k rybám.Vhodné stanoviště je v polostínu a spíše vlhčí. Vhodným půdním druhem jsou dobře prokypřené hlinité půdy, dostatečně obohacené o základní živiny. Přestože libeček ke svému růstu potřebuje dostatek živin, přímé hnojení chlévským hnojem mu nedělá dobře. Proto hnůj na dané stanoviště aplikujte cca půl roku před výsadbou.Kostivalovým nebo kopřivovým výluhem může každé 4 týdny libeček hnojit. Rostlinky v květináči přesazujeme každý rok do nového substrátu. Sklízíme jeho čerstvé listy od května do listopadu. Rostlinky následně přezimují v přenosných nádobách v chladných místnostech, pokud máme libeček předtím umístěný v zahradě.
Jak zpracovat stonky libečku : V kuchyni se zpracovávají všechny části libečku jako výborné koření v čerstvém i sušeném stavu. Bylinka je velmi aromatická, a proto jí do pokrmů přidáváme jen pár lístků. Sušené nebo čerstvé listy se hodí do mnoha pokrmů – do polévek, omáček, pomazánek, salátů, sekané, nádivky, k vařeným bramborám i rýži nebo k masu.
Co s čerstvým libečkem
Používá se jako koření do masitých, zeleninových, bramborových a luštěninových polévek. Je součástí mnoha kořenících směsí. Čerstvým Libečkem kořeníme vařené brambory, rajčatový a paprikový salát. Hodí se do nádivek mletých mas, do tvarohu, pomazánek, rozmanitých omáček k masu.
Jak nejlépe uskladnit libeček : Jednou z metod, jak libeček uchovat na horší časy, je sušení. Lístky sušte při teplotě do 40 °C, jen tak si zachovají barvu a vůni. Sušte v průvanu ve stínu, nebo v elektrické sušičce. Celé stvoly můžete svázat do tenkých svazků a sušit na dobře větrané tmavé půdě.
Libečku vyhovuje světlé místo, ale dobře prospívá i v polostínu. Půdu potřebuje výživnou, vlhkou, spíše vápenatou a kyprou, v těžké a přemokřené se mu nedaří. Semena se vysévají od března až do června do hloubky asi 1 cm, řádky by měly být od sebe nejméně 60 cm. Větší rostlinky vyjednotíme na vzdálenost asi 30 cm.
Mezi ně patří mrkev, petržel a pastinák, celer nebo kopr, kmín či koriandr. Na jednom místě zůstává libeček několik let. Kvete koncem června, květní silné lodyhy můžete odstraňovat, pokud je necháte, nic se nestane. Semena libečku z odkvetlého květenství samovolně vypadávají, ale rostlina se nevysemeňuje spontánně.
Co s květy libečku
V dnešní době je libeček trochu opomíjen. Již ve středověku se velmi často používaly čerstvé i sušené listy a květy k dochucování polévek a salátů. Libeček se hodí do polévek, které obsahují brambory, hrášek, fazole nebo čočku. Vhodný je nejen do zeleninových a masových vývarů, ale i do omáček.Vhodný je nejen do zeleninových a masových vývarů, ale i do omáček. Pokud přidáte libeček do vody k vařeným bramborám, získáte lahodnou a nezaměnitelnou chuť. Použít jej lze také k přípravě paštik, pomazánek, zeleninových jídel, dušeného hovězího a jehněčího masa, salátů, marinád na grilování nebo do mletých mas.V kuchyni se uplatní všechny části rostliny – listy slouží k dochucování polévek, omáček a dalších jídel, do bylinkových másel, stonky se používají stejně jako celer, vařené kořeny se konzumují jako zelenina a sušené a mleté se používají jako koření, nažky se přidávají do pečiva.
Libeček pořádně osprchujeme a pomeleme na masovém strojku. Dáme do hrnce, přidáme vodu a vaříme 15 minut.
Jak udělat Libečková sůl : Protože libeček krásně ochutí pokrm, můžete si připravit dokonce vlastní polévkové koření, ale nejen to, třeba také netradiční pesto. Vyrobit si můžete i libečkovou sůl. Stačí využít nasušený libeček a pořádně ho v hmoždíři rozdrtit najemno. Přidejte k němu sůl a pořádně promíchejte.
Co se stonky libečku : V kuchyni se uplatní všechny části rostliny – listy slouží k dochucování polévek, omáček a dalších jídel, do bylinkových másel, stonky se používají stejně jako celer, vařené kořeny se konzumují jako zelenina a sušené a mleté se používají jako koření, nažky se přidávají do pečiva.
Jak se sbírá libeček
Sklízet můžeme celou rostlinu – nať, listy i kořen a to od května až do listopadu. Listy by se měly sklízet před květenstvím. Poté rostlina hořkne. Sklízejte pouze listy, větvičku ponechejte, opět rostlince dorostou nové listy.
Libeček je silně močopudný, je tedy vhodný při léčbě onemocnění ledvin, zároveň pomáhá rozpouštět ledvinové a žlučové kameny. Má také blahodárný vliv na cévní soustavu – čistí krev, zlepšuje krevní oběh a využívá se také k léčbě srdečních chorob. Celkově libeček posiluje organismus a působí jako afrodisiakum.Libeček rozmixujeme ve vodě i se stonky. Povaříme 30 minut. Potom přecedíme, přidáme sůl, olej a necháme redukovat, až se dostaneme do konzistence tekutého polévkového koření. Z tohoto množství je zhruba 200 ml výrazně aromatického nepřesoleného dochucovadla.
Co se stonkem libečku : Semena libečku se přidávají do likérů, do chleba a jiného pečiva. Dají se použít i do salátů, rýže a bramborové kaše. Stonek lze dusit a podávat s bílou omáčkou. Mladé stonky se také kandují a nebo se jedí syrové polité octem a olejem.