Podle sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) je hlavní příčinou odlesňování zemědělství. Za 48 % odlesňování je odpovědné zemědělství pro vlastní obživu, za 32 % pak komerční zemědělství; těžba dřeva je zodpovědná za 14 % a těžba palivového dřeva může za 5 % odlesňování.Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie. Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami, aby byl vidět tak zvaný "pokrok".Amazonie tak připadla Portugalsku, které vyslalo jezuity do vnitrozemí, aby obrátili příslušníky domorodých kmenů na křesťanskou víru. V okolí jezuitských misií se získávala zemědělská půda kácením a následným vypalováním původního porostu.
Jaké problémy přináší rozsáhlé kácení tropického deštného lesa v Brazílii : Kácení a vypalování deštných pralesů může mít mnohem horší dopad na životní prostředí, než se dosud vědělo. Vědci přišli s teorií, že devastace lesů může mít za následek zmenšování semen stromů, která jsou následně oslabená a mnohem obtížněji z nich vyroste dospělý strom. To může mít v budoucnu fatální následky.
Jak zabránit kácení lesů
Oznamovací režim neznamená, že kácení nelze zabránit – úřad může rozhodnutím kácení pozastavit, omezit nebo zakázat. To úřad udělá, pokud oznámené kácení odporuje požadavkům na ochranu dřevin, například pokud nestačí oznámení, ale je třeba povolení.
Jaké jsou nejčastější příčiny odumírání lesních porostů : Jedinou spouštěcí příčinu odumírání lesů se nepodařilo určit. Hlavní příčinou se zdají být komplexní účinky různých látek znečišťujících ovzduší. V poslední době dochází k odumírání stále většího počtu starších porostů i jednotlivých stromů mnoha druhů dřevin, což je patrné v souvislosti s klimatickou změnou.
Jak zabránit kácení deštných pralesů Zaplatit za nekácení. Zatímco se ochránci přírody přou o to, jak nejúčinněji zabránit odlesňování, američtí vědci přicházejí s jednoduchým řešením: zaplaťte farmářům v chudých zemích za to, že nebudou kácet stromy na svých pozemcích.
Jak zabránit kácení deštných pralesů Zaplatit za nekácení. Zatímco se ochránci přírody přou o to, jak nejúčinněji zabránit odlesňování, američtí vědci přicházejí s jednoduchým řešením: zaplaťte farmářům v chudých zemích za to, že nebudou kácet stromy na svých pozemcích.
Jak rychle mizí amazonský prales
Tempo odlesňování je nejrychlejší za jedenáct let. Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o třicet procent a bylo tak nejrychlejší za posledních jedenáct let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).Při kácení uděláme do kmene zářez ve tvaru V do poloviny průměru kmene, a to ze strany, kam má strom padat. Poté vyrazíme vyříznutý klín a strom podřízneme z druhé strany rovně, tedy rovným řezem kolmým ke kmeni stromu zhruba v polovině výřezu na druhé straně. Strom by poté měl začít padat sám, sotva se řezy spojí.Pokud někdo vlastní les a není si jistý, může se určitě obrátit na orgány státní správy, na pověřenou obec nebo na odbor životního prostředí a lesního a vodního hospodářství. Tam by mělo být možné získat informace ke svému majetku i k tomu, jak postupovat. Orgány státní správy jsou tady od toho, aby majiteli pomohly.
Průzkum se zaměřil také na to, co lesům nejvíce škodí. Podle veřejnosti je to na prvním místě znečištění (77 procent), na druhém holoseče (70 procent). Podle autorů výzkum ukázal, že skupiny, které poukazují na naléhavost enviromentálních problémů, jsou úspěšné.
Co škodí lesů : škody mohou napáchat i rozmary počasí jako je velké sucho, vítr nebo těžký sníh. a v neposlední řadě i člověk, pokud poškodí stromy koly auta či čtyřkolky. lesy pak mohou zajišťovat nejen pravidelné a soustavné zásobování dřevem, ale zároveň podmiňují ostatní užitečné služby lesa.
Jak postupovat při kácení stromu : Při kácení uděláme do kmene zářez ve tvaru V do poloviny průměru kmene, a to ze strany, kam má strom padat. Poté vyrazíme vyříznutý klín a strom podřízneme z druhé strany rovně, tedy rovným řezem kolmým ke kmeni stromu zhruba v polovině výřezu na druhé straně. Strom by poté měl začít padat sám, sotva se řezy spojí.
Kdo vydává povolení ke kácení dřevin
Péče o dřeviny je povinností vlastníků, přičemž vlastníkem dřeviny je vlastník pozemku, na kterém dřevina roste. Obecně je ke kácení dřevin třeba povolení obecního úřadu (§ 8 odst. 1 a § 76 odst. 1 zákona) vydávaného formou rozhodnutí.
Pokud pozemky nevlastníte nebo je jen spoluvlastníte, je nutné vždy mít souhlas vlastníka či spoluvlastníka. O povolení nemusíte žádat v případě, že chcete kácet dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí.Péče o dřeviny je povinností vlastníků, přičemž vlastníkem dřeviny je vlastník pozemku, na kterém dřevina roste. Obecně je ke kácení dřevin třeba povolení obecního úřadu (§ 8 odst. 1 a § 76 odst. 1 zákona) vydávaného formou rozhodnutí.
Jaký je největší prales na světě : Amazonský deštný prales se rozprostírá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Je to největší deštný prales, tvoří více než polovinu všech po celém světě. Díky fotosyntéze probíhající v listech stromů se mu přezdívá "plíce planety".