Výživné se dle § 911 občanského zákoníku platí na děti do doby, než jsou schopny se samy živit. Vyživovací povinnost není jakkoli omezena věkem oprávněného dítěte, v praxi běžně souvisí vyživovací povinnost s jeho studiem a soustavnou přípravou na další povolání.Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).Výživné stanovuje soud pro toho rodiče, kterému nebylo dítě svěřeno do výchovy. Soud také stanovuje výši výživného poté, když zjistí výši příjmů rodičů, kteří jsou povinni soudu své veškeré příjmy prokázat a předložit potřebné doklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů.
Jak vysoké má být výživné : Má-li tedy rodič vysoké příjmy, může stanovené výživné dosahovat částek i několika tisíc korun měsíčně. Jestliže je životní úroveň rodiče pouze průměrná nebo nižší než průměrná, nelze stanovit výživné, které by tuto jeho životní úroveň výrazně přesahovalo, a to ani tehdy, jsou-li potřeby dítěte výrazně zvýšeny.
Jak se zbavit vyživovací povinnost
Nejčastějším případem zániku vyživovací povinnosti je ukončení studia a nástup dítěte do zaměstnání, kdy dítě už dosahuje vlastního příjmu a je schopno se živit samo. Minimální věková hranice je v těchto situacích 15 let, kdy již dítě může uzavřít s jistým omezením pracovní smlouvu a nastoupit do zaměstnání.
Kolik je vyzivovaci povinnost : Lze najít výši výživného v tabulkách
| Věk dítěte | Výše výživného v % z čisté mzdy |
|---|---|
| 6-9 let | 13-17 % |
| 10-14 let | 15-19 % |
| 15-17 let | 16-22 % |
| 18 a více let | 19-25 % |
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá až do doby, dokud děti nejsou schopny se samostatně živit. Nejčastěji tedy po dobu studia na střední či vysoké škole. Pokud je studium ukončeno už v 18 letech a dítěti nic nebrání v zahájení vlastní výdělečné činnosti, rodiče mu dále výživné platit nemusí.
Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
podílu na osobní péči o dítě (tedy kolik času se každý z rodičů fakticky stará o dítě) čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…)
Kdo a vůči komu má vyživovací povinnost
Každý z rodičů má zkrátka vůči svým dětem vyživovací povinnost, a to bez ohledu na to, zda s ním žije ve společné domácnosti, či nikoliv. Vyživovací povinnost nekončí dosažením plnoletosti, ale trvá až do chvíle, kdy je dítě schopno se o sebe samo postarat (např. po dokončení studií).Kromě rodičů a dětí může vzniknout vyživovací povinnost i mezi bývalými manžely a dalšími příbuznými. Na výživné vzniká nárok tomu, kdo není z objektivních důvodů samostatně schopen uspokojit své základní potřeby. Aby bylo přiznáno výživné, musí příčina této neschopnosti pocházet už z období manželství.Jak se domoci potrestání neplatiče Když některý z rodičů neplatí alimenty, lze to klasifikovat jako trestný čin. V případě, že povinný neplatí výživné po dobu delší než čtyři měsíce, může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Pokud se této povinnosti vyhýbal úmyslně, pak až na dva roky.
Výživné nepředstavuje pouze částku, která má oprávněné osobě zajistit jídlo – ačkoliv to k tomu závěru, již právě s odkazem na latinský původ slova alimenty, svádí –, ale jedná se skutečně o veškeré odůvodněné potřeby dítěte. Ty zahrnují i bydlení oprávněné osoby, její lékařskou péči, vzdělání a zájmové činnosti.
Kolik platit výživné : V první kategorii je věk dítěte 0–5 let a nárok na podíl z čistého příjmu je 11–15 %. Do druhé kategorie patří děti ve věku 6–9 let, při čemž je procentuální nárok z příjmu 13–17 %. Třetí kategorie je určena pro děti ve věku 10–14 let a této kategorii náleží 15–19 % z příjmu povinného rodiče.
Kdo má vyživovací povinnost : Kromě rodičů a dětí může vzniknout vyživovací povinnost i mezi bývalými manžely a dalšími příbuznými. Na výživné vzniká nárok tomu, kdo není z objektivních důvodů samostatně schopen uspokojit své základní potřeby. Aby bylo přiznáno výživné, musí příčina této neschopnosti pocházet už z období manželství.
Co vše se hradí z výživného
Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.
výživné mezi rodiči a dětmi: Vzniká narozením dítěte a končí, když je dítě schopné se samo živit nebo vyživovací povinnost přejde na jiného (např. sňatkem či popřením otcovství). Pro stanovení rozsahu výživného platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.Trestní oznámení
Pokud povinný rodič neplatí výživné po dobu čtyř a více měsíců, stává se jeho jednání zároveň i trestným činem. Oprávněný rodič tak může podat trestní oznámení, a to i v případě, že je dluh řešen také exekučně.
Co delat kdyz mi neplati výživné : Pokud druhý rodič neplatí na své dítě výživné, musíte podat návrh na exekuci nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí. V této věcí se můžete obrátit na kteréhokoliv soudního exekutora nebo na soud, který rozhodl o výživném. Jakmile je návrh podán, máte nárok na náhradní výživné.