Odvozeno od jména franského krále Karla Velikého (742—814, latinsky Carolus). Jeho jméno bylo odvozeno z germánského karlaz, karal či karl – mužský, chlap, srovnej německé Kerl — „chlapík“ či anglické churl — „sedlák“.Komentáře ke slovu král
| 17.02.2020 15:17 | |
|---|---|
| To sem nevěděla | |
| Král | 11.10.2014 23:04 |
| vládce, panovník, monarcha, nejvyšší představitel státu – království, monarchie |
V monarchiích jde o druhou nejvyšší panovnickou hodnost po císaři. Král je zpravidla nezávislý panovník většinou národního státu, existuje a existovaly však vždy výjimky ve státech jako Svatá říše římská, Německé císařství, Bulharsko, Rusko nebo Uganda.
Jak se skloňuje slovo král : Koncovku určujeme podle vzoru, viz téma Podstatná jména: vzory mužského rodu. Příklady: Dohoda mezi králi. Král – vidím krále → rod mužský životný → král bez krále jako muž bez muže.
Co je za vzor král
Slova Francouz, kněz, vítěz, král, vyvrhel jsou měkká, skloňují se podle vzoru muž.
Kdo je český král : Český král je označení panovníků Českého království, respektive všech dědičných zemí Koruny české. Mnozí čeští králové byli současně panovníky dalších zemí (císaři Svaté říše římské, králové Polského, Uherského, či Chorvatského království, vévodové rakouských zemí – štýrští, korutanští a kraňští ad.)
Nejdůležitější je samozřejmě koruna, jejíž slavnostní vložení na hlavu je ústředním aktem korunovace. Neméně důležité je také žezlo a jablko, které s korunou tvoří korunovační klenoty. Král by měl nosit také plášť podšitý hermelínem, měl by sedět na trůně a jako znak své moci by měl být také vybaven mečem.
Pátým pádem oslovujeme: pane Nováku, pane Pallasi, pane Dvořáku. A teď k nám do práce přišla jakási patrně jazykově přebujele vybavená klientka a oslovila kolegu: „Pane Krále…“. To jest diferncovala – ať intuitivně či vědomě – funkci král (já odjaživa oslovuji monarchy „Vaše veličenstvo pane králi“) od příjmení Král.
Jak se skloňuje muž
skloňování
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| akuzativ | muže | muže |
| vokativ | muži | muži / mužové |
| lokál | muži / mužovi | mužích |
| instrumentál | mužem | muži |
Skutečným prvním českým králem byl přemyslovský kníže Vratislav II., jemuž patřil český trůn v letech 1061–1092. Tento muž byl synem knížete Břetislava I. a královskou korunu včetně nedědičného titulu ad personam (pouze pro jeho osobu) mu udělil císař Jindřich IV.Veličenstvo (obvykle předchází Jeho nebo Její) je panovnický titul (oslovení) který přísluší zejména králům a císařům. Jde o slovo odvozené z latinského Maiestas znamenající Velikost. V českojazyčném prostředí se rozlišují následující stupně: Císařské a královské Veličenstvo (angl.
O původu příjmení
Příjmení Král vzniklo nepochybně z apelativa král. Je to příjmení velmi běžné, dokonce 16. nejčastější, v současnosti jej nosí 20494 osob. Motivace jeho vzniku byly nejrůznější, mohlo se jednat o ironickou přezdívku vychloubače či někoho s povýšeným chováním i o pojmenování inspirované např.
Jak se oslovoval král : Oslovení Králům (a královnám) přísluší oslovení (titul) Veličenstvo, ostatním členům královského rodu pak královská Výsost. Vzdálenějším příbuzným krále pak většinou jen Výsost.
Jak se skloňuje Daniel : skloňování
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| akuzativ | Daniela | Daniely |
| vokativ | Daniele / Danieli | Danielové |
| lokál | Danielu / Danielovi | Danielech |
| instrumentál | Danielem | Daniely |
Jak se oslovuje princ
Jeho/Její královská Výsost (anglicky: His/Her Royal Highness (HRH); německy: Königliche Hoheit (KH)) je oslovení používané v monarchiích nebo v panovnických rodech pro korunního prince, korunní princeznu a ostatní syny a dcery vládnoucího krále.
Obvykle je dělíme na osobní (pane, paní, slečno), profesní (řediteli, premiére), akademické (doktore, inženýre, magistře, rektore), šlechtické (Veličenstvo, Výsosti) a církevní (Svatosti, Eminence).V České republice je celkem 173 lidí s příjmením Jágr. Příjmení Jágr je 9 752. nejčastější příjmení (každý 59 369. obyvatel).
Kdo je víc král nebo císař : V monarchiích jde o druhou nejvyšší panovnickou hodnost po císaři. Král je zpravidla nezávislý panovník většinou národního státu, existuje a existovaly však vždy výjimky ve státech jako Svatá říše římská, Německé císařství, Bulharsko, Rusko nebo Uganda.