Paprika k rychlení. Odrůda určená pro rychlení ve sklenících i foliových krytech. Vyniká lesklými, hladkými plody s výrazným brázděním mezi komorami o hmotnosti cca 240 g. Pro klíčení je důležitá stálá teplota 20-24C, po přepikýrovaní 18-20C.Mrkev je velice snášenlivá zelenina. Dobře roste prakticky po jakékoli předchozí plodině. A na jednom záhonu dobře prospívá vedle cibule, česneku, pórku, kopru, salátu, hrášku, rajčat, papriky a ředkviček.Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Co je mrkev k rychlení : Tato velmi raná odrůda se skvěle hodí k rychlení ve sklenících či pařeništích. Její kořen dorůstá délky cca 12 cm, díky tomu je odrůda vhodná i do jílovitějších půd. Mrkev byla vyšlechtěna ve Stupicích, odkud pochází mnoho dodnes pěstovaných českých odrůd zeleniny. Balení obsahuje 100 semen.
Proč jíst červenou papriku
Červené papriky jsou důležitým zdrojem vitamínu A (karoten) a C. Oba vitamíny chrání pleť před předčasným stárnutím a vzniku vrásek. Jako jediná obsahuje rutin, látku chránící cévy před kornatěním. Díky obsahu karotenu zpomaluje proces stárnutí a podporuje zrakovou ostrost a pomáhá chránit kůži.
Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe : Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
- červená řepa, salát X špenát.
- zelí X jahody.
- kapusta kadavá X růžičková kapusta.
- okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
- fazole X fenykl.
- šalotka X hrách, fazole.
Mrkev vyséváme nejčastěji na jaře. Semínka sejeme přímo do záhonu, přibližně v březnu až dubnu. Řádky by od sebe měly být vzdálené 30-40 centimetrů. Zemina v záhonu by měla být dobře prokypřená a hlavně prohnojená, protože během vegetace už mrkve nehnojíme.
Okurka je protiva
Špatně se snáší s kdečím. Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí.
Co léčí mrkev
Mrkev je doslova nabitá antioxidanty. Najdeme v ní hojně zastoupeny vitamín C, vitamín E a selen. Tato kořenová zelenina nám pomáhá nejen k dobrému zraku, je také vynikajícím pomocníkem při nemocech jater, zánětech kloubů, revma, nemocech střev, průjmu, astmatu a dokonce i proti obávané rakovině.S 25 kcal na 100 g je mrkev nízkokalorická, ale zároveň obsahuje mnoho vitaminů, minerálů a vlákniny. Obzvláště cenné pro lidské zdraví jsou karotenoidy, které se v těle přeměňují na vitamin A a také dodávají mrkvi její barvu. Jasně oranžová mrkev má obzvláště vysoký obsah beta-karotenu, prekurzoru vitaminu A.Červené papriky jsou důležitým zdrojem vitamínu A (karoten) a C. Oba vitamíny chrání pleť před předčasným stárnutím a vzniku vrásek. Jako jediná obsahuje rutin, látku chránící cévy před kornatěním. Díky obsahu karotenu zpomaluje proces stárnutí a podporuje zrakovou ostrost a pomáhá chránit kůži.
Papriky (rod Capsicum) obsahují látku kapsaicin, která způsobuje pálení tím, že stimuluje receptory nervových zakončení jazyka. Počet Scovilleových jednotek pálivosti (Scoville heat units, SHU) odpovídá přítomnému množství kapsaicinu.
Jaké plodiny nedávat po sobě : Nedáváme k sobě například plodiny, které mají stejné nebo podobné nároky na živiny a zároveň stejné odpadní látky, jako jsou například papriky, rajčata a okurky, ale spíše se snažíme kombinovat tyto rostliny jinak. Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa.
Co zasadit k rajčatům : Většinou se říká, že kombinaci rajče/jiná rostlina, je třeba vyzkoušet v praxi. Zkušení pěstitelé vám ale řeknou, že rajčata budou dobře prosperovat třeba s česnekem, cibulí, petrželí, mrkví, ale i s květinami, jako je třeba měsíček nebo tymián.
Jak daleko od sebe mrkev
Mrkev vyséváme nejčastěji na jaře. Semínka sejeme přímo do záhonu, přibližně v březnu až dubnu. Řádky by od sebe měly být vzdálené 30-40 centimetrů. Zemina v záhonu by měla být dobře prokypřená a hlavně prohnojená, protože během vegetace už mrkve nehnojíme.
Kdy kvete mrkev Mrkev obecná je dvouletá rostlina. První rok tvoří listoví a kořen, ve kterém se střádají živiny. Po přečkání zimy začne druhým rokem mrkev tvořit lodyhu, na které následně vzniká květenství.Tato chutná zelenina je zásobárnou antioxidantu betakarotenu, který mimo jiné chrání pokožku před škodlivým UV zářením. Nadměrná a dlouhodobá konzumace mrkve však může vést k předávkování, které se projeví žlutooranžovým zbarvením pokožky.
Co nám dává mrkev : S 25 kcal na 100 g je mrkev nízkokalorická, ale zároveň obsahuje mnoho vitaminů, minerálů a vlákniny. Obzvláště cenné pro lidské zdraví jsou karotenoidy, které se v těle přeměňují na vitamin A a také dodávají mrkvi její barvu. Jasně oranžová mrkev má obzvláště vysoký obsah beta-karotenu, prekurzoru vitaminu A.