Pracovní volno s náhradou mzdy přísluší zaměstnanci, pokud je doprovodem k vyšetření či ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu manžela, druha, či dítěte, rodiče a prarodiče, a to jak přímo zaměstnance, tak i jeho manžela.Náhrada mzdy je příspěvek, který zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci za dobu, kdy nemohl vykonávat práci, kterou by za běžných okolností vykonával.V jakém rozsahu bude neplacené volno trvat, opět závisí na dohodě, délka není omezena, vždy ji ale se zaměstnancem dohodněte předem a dohodu sepište. Při volnu nad rámec dovolené může zaměstnanec načerpat síly.
Kdo má nárok na volno při úmrtí : Pokud zemře váš blízký příbuzný – placené volno na pohřeb rodičů, sourozenců, prarodičů, strýce, tety, tchána a tchýně, švagra a švagrové, snachy a zetě Zaměstnanci mají nárok na jeden placený den volna na pohřeb, a pokud pohřeb zařizujete, ještě den navíc. Maximálně tedy 2 dny placeného volna.
Jak se platí náhrada mzdy
dne neschopnosti (bráno od vystavení neschopenky) platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to ve výši 60 % z redukovaného průměrného výdělku. Ten se odvíjí od průměrného výdělku v předcházejícím čtvrtletí. Do částky se započítávají pouze pracovní dny, svátky v případě, že by na ně připadl pracovní den zaměstnance.
Jak se platí náhradní volno : Náhradní volno poskytne zaměstnavatel zaměstnanci nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Náhrada mzdy za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku.
Zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény tzv. náhradu mzdy. Ta náleží zaměstnanci, který je nemocensky pojištěn.
dne neschopnosti (bráno od vystavení neschopenky) platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to ve výši 60 % z redukovaného průměrného výdělku. Ten se odvíjí od průměrného výdělku v předcházejícím čtvrtletí. Do částky se započítávají pouze pracovní dny, svátky v případě, že by na ně připadl pracovní den zaměstnance.
Co obnáší neplacené volno
Za dobu neplaceného volna nedostáváte náhradu mzdy. Není tedy z čeho vypočíst daň z příjmů nebo sociální pojištění; z nulového výdělku je neplatíte. Myslete ale na to, že když čerpáte neplacené volno dlouhodobě, může to ovlivnit váš budoucí důchod – jeho výši i samotný vznik nároku.V hodinách. Pokud zaměstnanec čerpá neplacené volno v hodinách, použijeme mzdovou položku 'Neplacené volno v hodinách', znamená to, že zaměstnanec nečerpá celý kalendářní den, ale pouze část dne, v žádném případě nelze k této položce zadávat celou směnu zaměstnance.Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným nebo je mu nařízena karanténa. V období prvních 14 kalendářních dní přísluší zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši 60 % jeho redukovaného průměrného výdělku.
„Jestliže je náhrada mzdy poskytovaná zaměstnancům ve výši podle zákona, nepodléhá dani z příjmu ani odvodu pojistného na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Daňově se tak chová stejně jako dávky nemocenského pojištění,“ upozorňuje Bořivoj Šubrt.
Jak funguje náhradní volno : Náhradní volno se poskytuje v rozsahu práce konané přesčas. Pokud se náhradní volno přesouvá do dalších měsíců, v měsíci, v němž byla práce přesčas odpracována, se plat za práci přesčas nevyplatí, při čerpání náhradního volna se naopak plat nekrátí.
Kdy vzniká nárok na náhradní volno : Zákoník práce nárok na náhradní volno určuje zaměstnanci, který pracoval přesčas, s tím, že zaměstnanci vzniká přednostně právo na příplatek za práci přesčas ve výši 25 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit, abyste si vzali náhradní volno.
Kolik si můžu vzít neplaceného volna
Hledání nové práce. Před koncem pracovního poměru můžete čerpat po dobu dvou měsíců neplacené volno na hledání nového zaměstnání, a to nejvýš půlden týdně. Pokud zaměstnání končí výpovědí ze strany zaměstnavatele (podle § 52 zákoníku práce), máte nárok na volno placené.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostáváte přitom od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Pokud trvá dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) déle než 14 kalendářních dnů, vyplácí vám stát nemocenskou. Dříve zaměstnanci neměli během prvních tří dnů nemoci nárok na žádnou náhradu mzdy.