Ve spojitosti s událostmi popisovanými v bibli se výraz „Babylon“ používá ve smyslu – neorganizované a nepřehledné shromáždění lidí.Jedna z hypotéz ztotožňuje babylonskou věž s chrámem boha Marduka v Babylóně – Etemenanki, který dosahoval výšky 91 metrů, jiné teorie ji spojují se zikkuratem v Eridu. Většina badatelů se přiklání k názoru, že biblická Babylonská věž je totožná s Mardukovým chrámem v Babylónu.století, u základny měří 33 metrů a spirálovitá rampa sahá až do výšky 52 metrů. Po staletí vedle ní stávala mešita al-Askaríja, zničená roku 2006. Zbyl jen minaret, stavba natolik výjimečná že inspirovala několik dalších staveb ve světě, například kapli Díkůvzdání v americkém Dallasu.
Co je to Babel : 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon, řecky Βαβυλών, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Kdy zanikla Babylonie
Babylonie
| Babylonie 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠 (akkadsky) māt Akkadī ← ← 1895–539 př. n. l. → znak | |
|---|---|
| Geografie Babylonie za Chammurapiho | |
| Vznik | 1895 př. n. l. |
| Zánik | 539 př. n. l. |
| Státní útvary a území |
Jak vznikl název města Babylon : etymologie. Jméno starověkého Babylonu se dává ve Starém zákonu lidovou etymologií do souvislosti se zmatek, Babyloňané jej ale svou lidovou etymologií vnímali jako 𒆍𒀭𒊏 (bab-'i'li), čili brána bohů. Do češtiny jméno proniklo přes Bibli z řeckého Βαβυλών, tam z akkadského 𒆍𒀭𒊏𒆠 (Bābili).
Stavba babylonské věže je obraz od nizozemského malíře a kreslíře Pietera Brueghela staršího (kolem 1527, Breda – 1569, Brusel) z roku 1563. Nachází se v majetku Kunsthistorisches Museum ve Vídni. Téma obrazu, budování babylonské věže, si Breughel vybral v Bibli, první knize Mojžíšově (Gn 11,1–9).
Přestože se ranými, vysoce komplexními jazyky Blízkého východu, které byly výsledkem události kolem stavby věže v Babylonu, mluvilo několik století, většina nakonec zanikla: některé dříve (např. sumerština a chatitština); jiné později (např. churritština a etruština).
Kdo jsou chaldejci
Peršané uznávali Chaldejce jako mistry písma a četby, v mytologii, magii a čarodějnictví. Proto bylo v Řecku výrazu Chaldejci používáno jako synonymum pro např. astrology (Strabón), stejně jako v biblické Knize Danielově (1:4, 2:2).Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.Nicméně od roku 539 př. n.l. byl Babylon dobyt Peršany, Makedonským králem Alexandrem a Parthiany.
V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
Proč došlo ke zmatení jazyků : Co se však týče generace babylónské věže, Tóra jednoduše říká, že lidé zamýšleli vystavět si město a věž a shromáždit se kolem této stavby. Text tento úmysl výslovně neodsuzuje. Výsledkem tohoto záměru však bylo, že Bůh nařídil zmatení jazyků a rozptýlení národů po zemském povrchu.
Kdy se vyvinul jazyk : Historie jazyků
Lidská řeč vznikla pravděpodobně před nějakými 100 000 lety a gramatika maximálně před 20 000 lety. Zbývá tak prostor celých 80 000 let, o nichž odborníci v podstatě nic nevědí.
Kdo to je Chammurapi
Chammurapi (též Chammurabi) byl šestý král starobabylonské říše ze Sumu-abumovy I. amoritské dynastie, který vládl v letech 1792–1750 př. n. l. Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv. Chammurapiho zákoník.
Zikkurat (Zikkurrat) (z babylónského ziqqurrat, od kmene zaqāru „postavit na zvýšeném místě“ nebo z akkadského zakáru tyčit se, vyčnívat) jsou stupňovité věže, pnoucí se do výše (3 až 7 stupňů), vysoké několik desítek metrů, několik teras nad sebou na vrcholu schodiště vedoucí ke svatyni, kam sestupoval bůh.řasa je překlad "mihalnica“ do čeština.
Kdo vládl v Babylonu : 11. dynastie (Chaldejská) (625–539)
| Jméno | Období života | Období vlády |
|---|---|---|
| Nabopolassar | 658–605 | 625–605 |
| Nebukadnesar II. | 630 – 7. října 562 př. n. l. | 605–562 |
| Amél-Marduk | 562–560 | |
| Neriglissar | 560–556 |