Empirismus pokládá smyslovou zkušenost za základ veškerého poznání. Nemyslí si, že by měl člověk nějaké vrozené ideje, jak si mysleli racionalisté, ale ideje se v nás rodí až po smyslovém vjemu.Hlavním představitelem je anglický filozof John Locke, který se postavil proti Descartovu postulátu vrozených idejí.John Locke
Poznání je tak podle Locka výlučně empirické – „nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech“. Rozum vytváří ideje: smyslovým vnímáním vnějších objektů (sensation)
Co tvrdil John Locke : John Locke se tak stavěl proti absolutistické moci monarchie a tvrdil, že suverenita musí vycházet z lidu. Na druhé straně se ale také obával nekontrolovatelného růstu exekutivní moci a prosazoval proto její dělení mezi legislativu a exekutivu.
Co je to empirie
Empirie (z řec. empeiros, zkušený) je zkušenost získaná pozorováním, případně pokusem (experimentem). Slovo se používá tam, kde chceme zdůraznit cílený a řízený způsob získávání zkušeností. Empirické vědy jsou vědy založené na opakovatelných a ověřitelných experimentech.
Co je to empirismus psychologie : Empirismus je významný filozofický směr orientovaný především na studium lidského poznávání, v němž připisuje rozhodující význam zkušenosti a učení. Rozvíjel se především v Anglii, jeho zakladatelem je Thomas Hobbes (1588-1679).
Racionalismus je označení pro filosofické směry a školy, které zdůrazňují význam rozumu (argumentace, logiky atd.) pro lidské poznání i jednání. Jeho protikladem je nejčastěji empirismus, který za hlavní nebo dokonce jediný zdroj poznání pokládá smyslovou zkušenost.
Empirie (z řec. empeiros, zkušený) je zkušenost získaná pozorováním, případně pokusem (experimentem). Slovo se používá tam, kde chceme zdůraznit cílený a řízený způsob získávání zkušeností. Empirické vědy jsou vědy založené na opakovatelných a ověřitelných experimentech.
Kdo prvni pouzil slovo filozofie
Pythagoras ze Samu (590 – 500 př. n. l.) jako první použil slova filosof a filosofie a poprvé dokázal větu, kterou v praxi používali již Egypťané a další národy a která se v současnosti nazývá Pythagorova věta. Herakleides z Pontu (388 – 315 př.Tabula rasa znamená původně oškrabanou a uhlazenou voskovou psací tabulku, jaké užívali staří Římané. Výraz se užívá jako metafora ve stejném významu jako české „nepopsaný list“: znamená médium, na něž se dá psát, na němž však (zatím) není nic napsáno.Reprezentanty této teorie jsou Thomas Hobbes, John Locke a Jean-Jacques Rousseau. Hobbes se domníval, že lidé jsou ve své povaze špatní, proto musí být nad nimi suverén, který tuto špatnost trestá a vynucuje si dodržování svých norem. Naopak Rousseau si idealizuje stav před existencí společenské smlouvy.
Jedná se tedy o výzkum založený na zkušenosti, konkrétně na sběru primárních a sekundárních dat samotným výzkumníkem. Výzkum je systematický proces, jehož cílem je získání nových poznatků.
Co je to empirická část : Empirická část prezentuje výsledky výzkumného šetření, které bylo prováděno formou strukturovaného pozorování. Jednotlivé kapitoly jsou členěny na základě stanovených výzkumných otázek a na konci jsou shrnuty základní poznatky.
Co je empirické poznání : Empirie (z řec. empeiros, zkušený) je zkušenost získaná pozorováním, případně pokusem (experimentem). Slovo se používá tam, kde chceme zdůraznit cílený a řízený způsob získávání zkušeností. Empirické vědy jsou vědy založené na opakovatelných a ověřitelných experimentech.
Co je to Behaviorismus
Behaviorismus (z anglického behavior – chování) je přístup v psychologii vycházející z předpokladu, že chování lze vědecky zkoumat bez znalosti vnitřních duševních stavů organismu. Snaží se zkoumat proces adaptace živočicha na prostředí.
Americká spisovatelka Ayn Randová, světově známá svými bestsellery, odvodila a definovala filozofii objektivismu – přesvědčivý systém myšlení, který říká, že lidské bytosti jsou schopny a měly by svůj život řídit rozumem.Iracionalismus (z lat. irrationalis nerozumný) je obvykle pejorativní označení pro filosofické i životní postoje a názory, které zpochybňují nebo popírají: A) schopnost lidského rozumu pravdivě poznávat skutečnost (epistemologický iracionalismus), B)
Jaké otázky řeší filozofie : Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.