Polykondenzace byla pro výrobu poprvé použita v roce 1909, kdy byl kondenzací fenolu s formaldehydem vyroben polymer, který dnes známe pod názvem bakelit. Dnes se polykondenzací vyrábějí polyamidy (nylon, silon), polyestery (tesil), polykarbonáty (makrolon), polyfenoly (bakelit), polyimidy (kapton) nebo silikony.Polymerizace (též polymerace) je chemická reakce, při které z malých molekul (monomerů) vznikají vysokomolekulární látky (polymery). Dělí se podle mechanismu na polymerizaci radikálovou, iontovou, polyinzerci, polykondenzaci a polyadici. Podle způsobu provedení se dělí např. na blokovou, roztokovou, suspenzní, emulzní.Polyadice je reakce, při které podobně jako při polymeraci a polykondenzaci vzniká polymer.
Co patří mezi polymery : Typickými představiteli jsou polyethylen (PE), polypropylen (PP), polystyren (PS), polyvinylchlorid (PVC), polymethyl-methakrylát (PMMA), polyoxymethylen (POM) apod.
Jak probíhá polymerace
Při polymeraci dochází ke spojování molekul obsahujících alespoň jednu dvojnou nebo trojnou vazbu. V průběhu reakce nedochází ke vzniku dalších látek. Pokud reagují stejné monomery vzniká homopolymer.
Co je to Polyreakce : Polyadice je chemické propojení jednoduchých chemických spojení (=Monomery) pomocí reakce mezi funkčními skupinami k polymerním molekulám (=Makromolekuly). V protikladu k Polymerzaci nejsou monomery uspořádány podle C=C-zdvojení, nýbrž spojeny vodíkem (H).
Vyrábí se z něj smrštitelné fólie, roury, ozubená kola, ložiska, textilní vlákna, nejrůznější hračky, sáčky (mikroten) a elektrotechnická izolace. Rozlišují se dva základní druhy polyethylenu: PE-LD (s nízkou hustotou) a PE-HD (s vysokou hustotou).
Polymerní materiál je materiál složený zcela nebo převážně z polymerů, tedy organických látek o vysoké molární hmotnosti. Použité polymery mohou být syntetické, ale i přírodní (např. polysacharidy nebo bílkoviny (proteiny).
Co je pojem polymer
Polymer je makromolekula sestavená z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek.Polymerační stupeň – udává velikost makromolekuly a vyjadřuje počet strukturních jednotek zabudovaných v makromolekule.Polypropylen se používá zejména ve vodovodním a chemickém průmyslu k výrobě bazénů, nádrží, potrubních systémů atd. Setkáme se s ním také v podobě součástek čerpadel, ventilů, těsnění apod. Používá se také k výrobě lan a provazů – lana mohou totiž díky lehkosti materiálu plavat na hladině.
Polypropylen (PP) je chemická sloučenina klasifikovaná jako plast . Patří do skupiny polyolefinů a získává se v procesu polymerace propenu. Pro svou mimořádnou odolnost a tvrdost se polypropylenové výrobky používají v mnoha odvětvích a průmyslových odvětvích.
Co je polymer a monomer : Polymer – makromolekulární látka přírodního nebo syntetického původu vytvořená mnohonásobným opakováním malých molekul monomerů vázaných mezi sebou. Monomer – výchozí nízkomolekulární látka pro výrobu polymeru. Homopolymer – polymer, jehož makromolekuly jsou tvořeny z monomerů jednoho druhu.
Jak se vyrábí plasty : Plasty se vyrábějí třemi procesy: polymerací, polykondenzací a plyadicí. Při zpracování plastů rozlišujeme mezi velkoprůmyslovou výrobou polotovarů nebo hotových dílů (desky, trubky, nádoby), a zpracováním polotovaru řemeslníky a v průmyslu (svařování, tvarování).
Jak vzniká makromolekula
Makromolekula vzniká z monomerů (nízkomolekulární látka – samostatné atomy, molekuly či skupiny molekul) složitými chemickými reakcemi, které se nazývají polyreakce nebo polymerizační reakce. Počet monomerů nebo jenom merů (opakující se stavební jednotky v makromolekule) se nazývá polymerační stupeň.
Z polypropylenu se obvykle vyrábí různé desky, tyče a svařovací prvky. V chemickém a vodovodním průmyslu se používá k výrobě bazénů, nádrží, jímek, vodovodních potrubí, různých konstrukčních součástí jako jsou čerpadla, ventily, těsnění a další. PP je mimořádně vhodným materiálem pro tvarovky a armatury.Plasty jsou organické makromolekulární látky vytvořené chemickou reakcí. Skládají se zejména z prvků uhlík (C), vodík (H), kyslík (O), dusík (N), chlor (Cl), síra (S) a křemík (Si). Plasty se vyrábějí třemi procesy: polymerací, polykondenzací a plyadicí.
Jak vzniká polyethylenu : K výrobě dochází prostřednictvím polymerace ethylenu při teplotě 150–200 °C a tlaku 15 000–20 000 MPa. Hovorově se zažil pro typického představitele této skupiny plastů, tedy LDPE fólií, pojem „igelit“. Tento pojem je však používán ve spojení s LDPE fóliemi nesprávně, protože „igelitem“ byly označovány fólie z PVC.