měrný elektrický odpor ( )
Veličina, která nám říká, jak daný materiál omezuje průtok elektrického proudu.Velikost odporu závisí na délce vodiče (přímo úměrně), na průřezu vodiče (nepřímo úměrně), na látce vodiče (měrný elektrický odpor) a na teplotě. Dobré vodiče kladou malý odpor, špatné vodiče kladou velký odpor. Převrácená hodnota elektrického odporu je fyzikální veličina, která se nazývá elektrická vodivost.Rezistivita je převrácená hodnota konduktivity (měrné vodivosti). Čím větší je rezistivita, tím menší je lokální vodivost dané látky a tím větší je lokální elektrický odpor. Rezistivita látek závisí na teplotě. U kovových vodičů s teplotou roste, u polovodičů klesá.
Na čem závisí odpor vodiče vzorec : Elektrický odpor vodiče R je přímo úměrný délce vodiče l, nepřímo úměrný průřezu vodiče S a je závislý na materiálu, ze kterého je vodič vyroben (měrný elektrický odpor vodiče ρ): R=ρlS.
Čím se měří odpor
Odpor se měří v ohmech a nese symbol řeckého písmene omega (Ω). Ohmy se jmenují po Georgu Simonu Ohmovi (1784–1854), německém fyzikovi, který studoval vztah mezi napětím, proudem a odporem. Je oceňován za definování Ohmova zákona.
Jak se vypočítá měrný odpor : Teorie
- R=ρlS, kde ρ je měrný elektrický odpor vodiče, l je jeho délka a S obsah průřezu. Měrný elektrický odpor (používá se i název rezistivita) vodiče z konkrétního materiálu najdeme v MFCHT.
- ρ=R⋅Sl, proto.
- [ρ]=Ω⋅m2m=Ω⋅m. Drátům vyrobeným z materiálu s velkým měrným odporem se říká odporové dráty.
6 až 15 mA – způsobuje tetanickou křeč, člověk se nemůže uvolnit. 25 mA – tetanická křeč dýchacího svalstva. 60 mA – chvění srdeční komory (fibrilace), přechodná zástava srdce. nad 80 mA – zpravidla trvalá zástava srdce.
2.11. ZÁVISLOST ELEKTRICKÉHO ODPORU NA VLASTNOSTECH VODIČE
Víme už, že elektrický odpor nezávisí na hodnotách napětí a proudu v obvodě, otázkou tedy je, na čem vlastně závisí
Jak zní Ohmův zákon
Ohmův zákon je vzorec používaný k výpočtu vztahu mezi napětím, proudem a odporem v elektrickém obvodu. Pro studenty elektroniky je Ohmův zákon (E = IR) stejně zásadní jako Einsteinova rovnice relativity (E = mc²) pro fyziky. V překladu to znamená napětí = proud × odpor nebo volty = ampéry × ohmy nebo V = A × Ω.Elektrický odpor se obvykle měří přímo podle Ohmova zákona (jeho tzv. integrální formy), tedy tak, že se tělesem nechá protékat elektrický proud a změří se úbytek napětí, ke kterému dojde na tělese. Odpor se pak spočítá podle vztahu: R = U I {\displaystyle R={\frac {U}{I}}}Elektrický odpor je veličina, která nám popisuje jak špatně dané prostředí propouští elektrický proud. Čím větší odpor, tím hůře vodič vede proud. Jednotkou elektrického odporu je Ohm [Ω]. Někdy používáme převrácenou hodnotu elektrického odporu, kterou nazýváme vodivost (konduktance) G, jejíž jednotkou je Siemens [S].
Odpor rezistoru se ve většině případů měří tak, že voltmetrem změříme elektrické napětí U na daném rezistoru a ampérmetrem elektrický proud I, který daným rezistorem prochází.
Jaké napětí je smrtelné : Aby došlo k srdeční arytmii, musí srdcem několik milisekund procházet silný elektrický proud (fatální může být 30 mA u střídavého proudu a 300-500 mA u stejnosměrného proudu). Pokud je elektrický proud opravdu vysoký, může být i napětí okolo 50 voltů smrtelné, záleží ovšem i na frekvenci.
Co zabíjí proud nebo napětí : Shrnutí: Při úrazu elektrickým proudem zabíjí proud. Jeho velikost závisí na napětí a odporu, který je v zapojeném obvodu.
Co je 1 ohm
Ohm je jednotka elektrického odporu, značí se velkým řeckým písmenem Ω (omega). V soustavě SI patří mezi odvozené jednotky, rozměr v základních jednotkách je: Ω = m2·kg·s−3·A−2.
Ohmův zákon říká, že elektrický proud v elektricky vodivém předmětu je přímo úměrný elektrickému napětí přiloženému na tento předmět.Odpor se měří v ohmech a nese symbol řeckého písmene omega (Ω). Ohmy se jmenují po Georgu Simonu Ohmovi (1784–1854), německém fyzikovi, který studoval vztah mezi napětím, proudem a odporem. Je oceňován za definování Ohmova zákona.
Co dělá odpor : Rezistory jsou nejpoužívanějšími slaboproudými elektronickými součástkami, jejich základní funkcí je omezení protékajícího proudu nebo získání napěťového úbytku.