Buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organizmů. Za určitých podmínek je schopná i samostatného života. Má složitou vnitřní strukturu. Každou buňku tvoří plazmatická membrána, cytoplazma, jádro a další buněčné organely.Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5–3,8 miliardami lety. První buňka zřejmě vznikla tak, že byly nukleové kyseliny (buď DNA, nebo podle teorie RNA světa spíše ještě RNA) obklopeny fosfolipidovou membránou, jakou známe i dnes.Součástmi buňky jsou buněčná membrána (plasmalemma), cytosol nebo cytoplasma (asi 50 obj. %) v ní uložené subcelulární struktury s vlastním membránovým ohraničením – buněčné organely. Organely eukaryotické buňky jsou vysoce specializované.
Co obsahují buňky hub : Houbová buňka je buňka eukaryotická s charakteristickými znaky: – pravé jádro, jaderná membrána, chromosomy; – zmnožení membrán, kompartmentace; – organely: jádro, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie, vakuoly (resp. lyzosomy), peroxisomy, buněčná stěna.
Co jsou to buňky
Buňka je základní jednotka všech orgánů a tkání. Od okolí je oddělena buněčnou membránou, přes kterou některé látky volně pronikají, jiné jsou aktivně transportovány do buňky nebo z buňky. V cytoplazmě jsou buněčné organely, enzymy, signální molekuly atd.
Co chrání buňku : Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující vnitřek buňky od vnějšího prostředí a kontrolující pohyb látek do buňky a ven z buňky. Buněčná membrána je selektivně permeabilní pro ionty a organické molekuly, a v zásadě chrání buňku před vnějšími vlivy.
Mitochondrie jsou důležité organely, bez kterých by eukaryotická buňka nemohla fungovat. Vykonávají funkci buněčné elektrárny, jelikož v nich probíhají důležité biochemické pochody. Nejdůležitějším z nich je vznik adenosintrifosfátu (ATP) pomocí buněčného dýchání.
Rostlinná vakuola představuje zásobárnu vody a různých dalších organických i anorganických látek (cukry, bílkoviny, aminokyseliny, organické kyseliny, alkaloidy, třísloviny, barviva). Je také místem, kde dochází k buněčnému trávení (nahrazuje nepřítomné lyzozomy). Tekutý obsah vakuoly se nazývá buněčná šťáva.
Co tvoří buněčnou stěnu hub
Buněčná stěna hub
Ta je tvořena chitinem. Působí jako ochranný faktor, vnější kostra a ochrana před osmotickou lyzí. Mnoho fungicidů je založeno na principu narušování této stěny. Složení a struktura buněčné stěny hub závisí více než u jiných organismů na prostředí, životním cyklu a úloze buňky.Buňky prvoků obsahují jedno nebo více jader. V cytoplazmě se nachází membránové struktury jako je Golgiho aparát, endoplazmatické retikulum, mitochondrie, a také potravní a pulzující vakuoly. K pohybu slouží panožky (pseudopodie), bičíky (flagella) nebo brvy (cilie), srůstáním brv vznikají cirry.Na povrchu buněk je buněčná membrána (cytoplazmatická membrána, biomembrána). Biomembrány regulují přechod látek z okolí do buněk a naopak. Každá membrána je tvořena z molekul bílkovin a lipidů, v menší míře i molekulami sacharidů ve formě glykoproteinů a glykolipidů.
Sloučení buněk
- Vyberte první buňku a stiskněte klávesu Shift a vyberte poslední buňku v oblasti, kterou chcete sloučit. Důležité informace: Ujistěte se, že data obsahuje pouze jedna z buněk v oblasti.
- Vyberte Domů > Sloučit & Center.
Co produkuje mitochondrie : Změny ve vnějším prostředí vnímá celá buňka a také její speciální organela, mitochondrie, která v buňce vyrábí energii v podobě chemické sloučeniny adenosintrifosfátu (ATP). Mitochondrie během tohoto procesu vysílají do vnitřního prostředí buňky signály, pomocí kterých buňku informují o tom, jak se jim daří.
Jaká je funkce Vakuol : Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých rolí. Například udržuje stálé prostředí v cytoplazmě díky regulaci pH a regulaci koncentrace solutů, plní funkci zásobní, detoxifikační, funguje jako lysosomální kompartment, hraje roli v osmoregulaci rostlinné buňky a tím také má podíl na mechanické pevnosti buněk.
Co to je nucleus
Buněčné jádro, neboli nucleus, je obsaženo v každé buňce, která se může dělit. V jádře je uchovávána genetická informace buňky. Jádro je největší a nejvýznamnější buněčnou organelou.
Obsah. Bakteriální (prokaryotická) buňka má na svém povrchu buněčnou stěnu. Buněčnou stěnu mají všechny bakterie s výjimkou mykoplasmat.Buňka živočichů
Nikdy nemá buněčnou stěnu, neobsahuje žádné plastidy ani velké zásobní vakuoly.
Čím je tvořeno tělo prvoků : Povrch těla většiny prvoků tvoři zesílená cytoplazmatická membrána zvaná pelikula. Pohyb buněk zajišťují bičíky, brvy (soustava drobných a zkrácených „bičíků“, které se koordinovaně pohybují) nebo panožky (proměnlivé výběžky cytoplazmy, umožňují plazivý pohyb).