Červené krvinky, krevní destičky a většina bílých krvinek vzniká právě v červené kostní dřeni. V okamžiku narození je veškerá kostní dřeň červená. Je složena ze sítě retikulárního vaziva, které je hustě prostoupeno krevními vlásečnicemi. S přibývajícím věkem se v dlouhých kostech mění ve žlutý typ.Kost je tvořena z jedné třetiny organickou základní vrstvou – matrix a ze dvou třetin kostním minerálem. Kostní matrix se skládá z bílkovin. Hlavní složkou je šroubovitá bílkovina kolagen typu I, další složkou jsou tzv. nekolagenní bílkoviny osteokalcin, osteonektin, osteopontin a kostní sialoprotein.Kromě speciální kostní a tukové tkáně, chrupavek, pojivové tkáně, svalových a nervových buněk obsahuje kost také krvetvornou tkáň, tedy kostní dřeň. Důmyslná vnitřní struktura dodává kostem vysokou pevnost a stabilitu. Kostní tkáň je po sklovině druhým nejtvrdším materiálem v lidském těle.
Co se zjistí z kostní dřeně : Kostní dřeň je sídlo krvetvorby, a proto se vyšetřuje zejména při podezření na onemocnění krve. Důvodem pro odebrání vzorku kostní dřeně tak může být například anémie, to jest nedostatek červených krvinek, jejíž příčinu se nepodařilo zjistit z vyšetření krve.
Kde vznika kostní dřeň
Kostní dřeň je rosolovitá tkáň v dutinách kostí, kde se tvoří všechny druhy krvinek, které potřebujeme pro život. Červené krvinky přenášejí kyslík do tkání a orgánů, bílé krvinky brání organismus proti infekcím, krevní destičky zabraňují krvácení.
Proč se odebírá kostní dřeň : Odběr kostní dřeně se provádí u pacientů, u kterých je třeba vyloučit chorobný proces, který by mohl v kostní dřeni probíhat – akutní i chronické leukémie. Další využití má v* transplantologii*. Pokud je odběr prováděn s pomocí separátoru, je riziko minimální a stejné jako při odběrech plazmy.
Kostní dřeň (lat. medulla ossium) je měkká houbovitá tkáň, která se nachází uvnitř kostí. V kostní dřeni probíhá tvorba krevních buněk – tento proces je odborně označován jako hematopoéza. Kostní dřeň tvoří přibližně 4 % celkové tělesné hmotnosti (u zdravého dospělého člověka to odpovídá asi 2,6 kg).
Osteoblasty jsou jedním ze čtyř typů kostních buněk. Osteoblasty se podílejí na tvorbě kostí, a jsou přítomny na povrchu kosti v podobě tenké vrstvičky buněk s krátkými výběžky. Tyto buňky ukládají na povrch kosti materiál, ve kterém krystalizují soli vápníku. Osteoblasty se nakonec mohou změnit v osteocyty.
Které části tvoří kostru trupu
Kostru trupu tvoří páteř sestavená z obratlů, žebra a hrudní kost.Vlastní punkci kostní dřeně a odběr vzorku provádí lékař až po dostatečném místním znecitlivění tenkou punkční jehlou. Po průniku do dřeňové dutiny lékař aspiruje (natáhne) nezbytné množství dřeňové krve, poté v případě nutnosti histologického vyšetření odebere malý vzorek kostní dřeně.Odběr kostní dřeně z pánevních kostí se provádí dnes už spíše vzácně, probíhá podobně jako malá operace. Trvá přibližně hodinu a dárce je během něj v celkové anestezii a necítí žádnou bolest.
Postup při darování kostní dřeně
Odebraná krev se mu bezpečně uschová v krevní bance a vrátí se mu později ve formě tzv. autotransfúze v průběhu samotného odběru dřeně.
Jak dlouho se ceka na kostní dřeň : Příprava a samotný odběr vyžadují celkem 3 dny hospitalizace (příjem na oddělení a konzultace s anesteziologem, samotný odběr, propuštění den po odběru). Dárci kostní dřeně se navíc 7 – 21 dní před samotným odběrem kostní dřeně odebere jedna jednotka krve (cca 450 ml) k pozdější náhradě té darované dřeňové.
Kde se nachází kostní dřeně : Kostní dřeň (medulla ossium) je měkká tkáň v dutinách dlouhých kostí (končetin) a mezi trámci houbovité (spongiózní) kosti, ve dření jsou krvetvorné kmenové buňky, které jsou v dlouhých kostech (s výjimkou kloubních konců) postupně nahrazovány tukovou tkání.
Co dělá Osteoklast
Osteoklasty jsou jedním ze čtyř typů kostních buněk. Osteoklasty se podílejí na vstřebávání kostí: jsou to obrovské buňky (o průměru přibližně 150–200 µm) s mnoha nepravidelnými výběžky a několika desítkami jader. Osteoklasty se nacházejí ve vyhloubených jamkách, kde ničí kostní tkáň.
U člověka je předloktí tvořeno dvěma kostmi: vřetenní kost (radius) loketní kost (ulna) – horní část je zakončená výběžkem zvaným okovec (olekranon) a dolní část končí hmatným bodcovým výběžkem.Páteř je složena z menších kostí – obratlů. Obratle se navzájem liší tvarem a velikostí jsou položeny na sebe a společně vytvářejí osu celé kostry.
Jak se pozná vhodný dárce kostní dřeně : Informace pro zájemce o vstup do registru dárců kostní dřeně
- věk 18–35 let.
- dobrý zdravotní stav.
- žádné závažné onemocnění v minulosti.
- bez trvalého užívání léků (nepočítá se antikoncepce a léky na sezónní alergie)
- váha vyšší než 50 kg.
- zdravotní pojištění v ČR.