To, že příslovce eventuálně se používá ve významu „případně“, asi většina z nás ví.Další části této kapitoly budou pojednávat o třech základních druzích žalob, tedy o žalobě určovací, žalobě na plnění a konstitutivní žalobě.Petit (též žalobní petit) je část žaloby, případně jiného podání, v němž účastník navrhuje, jak by měl soud v jeho věci rozhodnout. Bývá zvykem formulovat ho tak, aby mohl být beze změny převzat do výroku rozhodnutí.
Jak by měla vypadat žaloba : Žaloba musí obsahovat minimálně následující informace:
- soud, kterému je žaloba adresována,
- specifikaci žalobce a žalovaného (jméno, příjmení, datu narozením a bydliště (u právnické osoby název a identifikační číslo),
- čeho se žaloba týká,
- co je žalobou sledováno,
- popis rozhodných skutečností a označení důkazů,
Jaký je rozdíl mezi žalobou a obžalobou
Veřejnost si často plete žalobu v občanskoprávním řízení s trestním oznámením nebo obžalobou. Pokud ode mne někdo vyláká peníze a nevrátí je, mohu takového člověka zažalovat o zaplacení. V případě, že před soudem prokáži všechna svá tvrzení, soud žalovanému uloží, aby mi peníze vrátil – to vše v občanskoprávní řízení.
Co se děje po podání žaloby : Každé soudní řízení, které je podáním žaloby automaticky zahájeno, dostane přiřazenu spisovou značku, ta se pak vyskytuje na všech dokumentech, které soud vydá v souvislosti právě s tímto řízením. Tímto zahájením soudního řízení zároveň vznikne soudci povinnost v daném řízení nějak rozhodnout.
Vymáhání dluhu u soudu na základě uznání dluhu nebo jasné smlouvy o půjčce trvá cca půl roku – 1 rok, pokud nebude podáno odvolání, pokud ano + 1 rok. Postup soudu: Soud vydá platební rozkaz, který doručuje žalovanému do vlastních rukou.
Zákon v § 42 odst. 4 a v § 79 odst. 1 upravuje tyto náležitosti žaloby: a) označení soudu, b) označení procesních stran, c) označení zástupců stran, d) vylíčení rozhodujících skutečností, e) označení důkazů, f) žalobní návrh (petit), g) podpis a datum.
Co znamená žaloba
Žalobou se žalobce obrací na soud za účelem poskytnutí ochrany proti žalovanému neboli odpůrci. Tímto procesním úkonem, tedy samotným podáním žaloby k soudu, se zahajuje občanskoprávní řízení, přičemž jsou v něm žalobcem, na základě zásady dispoziční, závazně stanoveni konkrétní účastníci a předmět řízení.(1) Soud žalobu odmítne,
a) byla-li podána opožděně, b) byla-li podána někým, kdo k žalobě není oprávněn, c) je-li nepřípustná.Zákon v § 42 odst. 4 a v § 79 odst. 1 upravuje tyto náležitosti žaloby: a) označení soudu, b) označení procesních stran, c) označení zástupců stran, d) vylíčení rozhodujících skutečností, e) označení důkazů, f) žalobní návrh (petit), g) podpis a datum.